Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vysočině se přemnožil kůrovec, padnout musí čtyřikrát více stromů

  14:08aktualizováno  14:08
Suché léto mimořádně svědčilo kůrovci, ve státních lesích se musí vytěžit čtyřikrát víc poškozeného dřeva než loni. Brouk se už ale dostává i do zahrad a na sídliště. Navíc se po Vysočině šíří jeho severský druh, proti němuž jsou bezmocné i lapače.

Pavlína Štěpánková ukazuje stromy napadené kůrovcem na jihlavském sídlišti Na Dolech. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Letošní horké a hlavně suché léto náramně svědčilo množení a aktivitě lýkožroutů. Majitelům lesů brouk způsobil velké škody, s kterými se musí co nejrychleji vypořádat.

Ve státních lesích na Vysočině našli lesníci během celého roku 22 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva. „Z toho bylo již 19 tisíc zpracováno,“ reagovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Hrozivě vypadá srovnání s rokem 2014. „Jedná se o nárůst o 16 tisíc metrů krychlových, to je přibližně čtyřnásobek,“ podotkla Jouklová.

Situaci v kraji se monitorovala i pomocí leteckých průzkumů. „Při monitorovacích letech státní správa lesů krajského úřadu i městských úřadů zhodnotila rozsah poškození lesních porostů. Nejnepříznivější situace je v části okresu Třebíč, kde je výskyt ohnisek velice častý. Naopak téměř bez problému je oblast nejvyšších poloh kraje,“ zhodnotil aktuální situaci krajský radní Zdeněk Chlád.

Příroda si sama nepomůže, člověk lesy přetváří už stovky let

Napadené stromy musí vlastníci co nejdříve odstranit. Čím dřív, tím lépe. „Pokácet, vyčistit, odkornit, odvézt. Kůrovce nesmíme nechat se rozjet, to by bylo neštěstí,“ řekl dlouholetý děkan a proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Ladislav Slonek.

Podle experta z Nového Města na Moravě je nejhorší si v těchto situacích myslet, že si příroda pomůže sama. „To je strašný omyl. My jsme přírodu přetvořili. Šumava byla před lety vykácená, aby jinde bylo dřevo, které putovalo třeba až do Hamburku. Na Vysočině se zase hodně kácelo kvůli dřevěnému uhlí, protože tady byly hutě, jako třeba v Kadově. Bukojedlové lesy postupně zmizely a místo nich přišel smrk,“ vysvětlil Slonek.

Podle údajů z hejtmanství pokrývají lesy třetinu území kraje. A sedm stromů z deseti jsou právě smrky, které nemají takovou odolnost. „Překvapivé je, že se tady objevuje severský typ kůrovce, byl identifikován i na jednom ze stromů v Novém Městě na zahradě,“ poukázal Slonek.

Lesníci proti kůrovci bojují lapači (plastová past s feromonovým odparníkem) i generacemi vyzkoušenými lapáky (pokácený zdravý strom sloužící jako návnada). Jenže severská varianta kůrovce si jich nevšímá. „Je zákeřnější, jde přímo do stojícího dřeva,“ uvedl lesní rada společnosti Kinský Žďár Miroslav Matoušek.

Běžně stromy kůrovce zahubí samy. Za sucha však nemají sílu

Kinští kolem Žďáru hospodaří zhruba s 5 800 hektary lesa. I když právě vyšší partie Vysočiny odolávají podle monitorovací zprávy lépe, museli už vykácet tři tisíce kubíků dřeva. Část uschla sama i bez napadení kůrovcem.

V roce s průměrným množstvím srážek by se stromy ubránily, bez vláhy však nedokážou kůrovce zahubit. „Když není dost vody, nefunguje obranný mechanismus stromů. A navíc v takovém počasí vývojový cyklus brouka trvá pouhých pět týdnů, letos tak stihl kůrovec tři generace,“ doplnil Matoušek. „Dopady sucha budeme řešit ještě další dva tři roky,“ zmínil.

Z pohledu Kinských je nejvíc poškozeno okolí Velkého Dářka, které navíc před dvěma roky výrazně poškodila vichřice. Rozhodující pro další vývoj kalamity bude charakter nadcházející zimy.

Kromě těžby suchých a napadených stromů nedělá radost majitelům lesů ani pád cen na trhu. „Cena dřeva v důsledku obrovského přebytku v tuto chvíli klesá,“ potvrdil Tomáš Havlík, ředitel nákupu kulatiny ždírecké pily Stora Enso.

Kůrovec napadl i stromy na sídlišti. Asi budou muset k zemi

Kůrovec se zdaleka netýká jen rozlehlých lesních porostů. Na lýku si „pochutnává“ také na jihlavském sídlišti Na Dolech. V hájku za domy na Kainarově ulici, který společně s protihlukovou stěnou dělí obyvatele domů od ruchu z nedalekého přivaděče, napadl během měsíce zhruba dvacet stromů. A další budou podle všeho následovat.

„V úterý tady začali ty nemocné stromy kácet,“ pronesla Jana Vokounová, která bydlí hned vedle zmiňovaného lesíka. „Jeden z těch pánů říkal, že do jara to stejně půjde k zemi všechno. To znamená, že tu pak budeme mít jen holou pláň,“ dodala.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výlovy rybníků patří i na Vysočině mezi oblíbené a hojně navštěvované podzimní...
Rybáři na Vysočině kapra příliš zdražovat nemohou, klesl by jim prodej

Rybáři na Vysočině už zahájili tradiční podzimní výlovy. Největší rybníky však své bohatství teprve vydají. Zatímco velká jihočeská rybářství kvůli velké...  celý článek

Klára Bažoutová s medailemi z atletického mistrovství republiky
Válela v dívčí fotbalové reprezentaci, na olympiádu chce jako atletka

Atletika, nebo fotbal. Před složitou volbou se ocitla patnáctiletá sportovkyně ze Ždírce nad Doubravou Klára Bažoutová. Nakonec dala přednost první možnosti....  celý článek

Pavel Chlubna miluje Jaroměřicko. Sbírá místní pověsti, zabývá se i osudy...
Po válce ves překvapil dopis, zda chce svůj zvon zpět, zjistil badatel

Badatel a fotograf Pavel Chlubna z Jaroměřic nad Rokytnou má netradičního koníčka. Zajímá se o kostelní zvony. Příběhy deseti kostelů a více než dvou desítek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.