Důvodem problémů ve Vrchlického ulici je podle vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Kataríny Ruschkové nevyhovující podloží, které se tam dostalo zřejmě po navážkách z okolních staveb. Půda je v místě jílovitá a nepropouští vodu.
Sázení stromů se proto muselo změnit. Novým specifikem výsadby na Vrchlického ulici v místech nad Halasovou ulicí je to, že stromy jsou vysazovány do takzvaného strukturního substrátu.
„Ten se liší tím, že to není běžná zemina, ale jedná se o štěrk promíchaný s kompostem a biouhlím. Hmota dává dřevinám šanci prokořenit prostor, se kterým by jinak měly problém,“ vysvětlila Ruschková.
Tato technologie je s velkým úspěchem využívána ve Skandinávii, v Česku ale zatím moc ne. „Je to přitom možná jedna ze schůdných cest, jak dostat stromy do městského prostředí, kde se jinak nedají udržet,“ věří Katarína Ruschková.
Ulice bude testovacím místem
Autorem projektu je David Hora, který má zkušenosti s touto technologií například z výsadeb před Národním muzeem v Praze.
Dosud město podél Vrchlického ulice sázelo platany javorolisté, mrazuvzdorné stromy vhodné do městského prostředí a dobře snášející i pravidelné řezy.
Do speciálního substrátu pracovníci správy městských lesů už v dubnu vysadili jedenáct stromů.
Jedná se o javory, lípy, habry, jasany i olše. Některé druhy budou vysazeny v různých velikostech, aby mohli pracovníci odboru životního prostředí sledovat, které sazenice v takto upraveném prostředí lépe prosperují.
„Tato plocha pro nás je jakýmsi místem, kde chceme ověřit, jak se budou stromy v tomto substrátu chovat,“ dodala Ruschková.