Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Symboly svobody, vzdoru i radosti. Nadace našla pět desítek slavných lip

  18:17aktualizováno  18:17
Každý den kolem nich jezdí auta. V létě jsou lidé vděční za jejich stín. Když kvetou, voní. Říká se jim stromy svobody a mnohé z nich zakořenily před sto lety, když se slavil vznik Československa. Hodně se lípy sázely i před 50 lety. To už ze vzdoru proti útlaku.

Dvě, dnes značně košaté lípy svobody mají od roku 1920 v Hodicích na Jihlavsku. Vysadili je tehdy místní divadelní ochotníci k nově zřízenému pomníku padlých v první světové válce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Byly to silné pohnutky. Vedly třeba k zasazení lípy na nádvoří hrotovického zámku. A to právě před sto lety. Všemu předcházely boje první světové války, jichž se zúčastnilo 340 mužů z Hrotovic. Čtyřiapadesát z nich se domů nevrátilo. Přeživší pak lípu vysadili jako symbol svobody a památku na své sousedy, kteří zahynuli na bojištích.

Fotogalerie

Jiný strom vzdoru proti útlaku roste už padesátým rokem ve Žďáře nad Sázavou. V dnešní Komenského ulici tehdy sídlily ve stejné budově dvě školy, středí i základní. Ředitelem té základní byl v roce 1968 Josef Brož.

Po srpnové okupaci napsal v září do školní kroniky, že vpád vojsk odsuzuje. Ve stejném rozpoložení byl i druhý ředitel Bohuslav Brabec, který vedl na stejném místě střední školu. Zasadil tehdy spolu se studenty lípu svobody.

Brzy přišla odplata, kterou pocítili oba ředitelé. Brože komunisté donutili, aby do kroniky dodatečně vepsal, že zápis pořídil „…pod vlivem mylných informací sdělovacích prostředků a neodpovídal tudíž skutečnému stavu věcí.“

Oba ředitelé pak v roce 1970 skončili ve svých funkcích. Tento stromový příběh připomněli současní žáci devátých tříd ze zmíněné školy spolu se svým učitelem Janem Hrdinou.

Hledají se stromy, jež se sázely po vzniku Československa

Nadace Partnerství zmapovala za pomoci obyvatel Vysočiny už více než padesát podobných stromů v kraji. A hodlá pokračovat až do letošního státního svátku 28. října.

„Zapojit se do hledání stromů, které připomínají oslavy vzniku Československé republiky, mohou jednotlivci, obce, spolky i žáci základních škol,“ nabídl David Kopecký, jeden z organizátorů akce.

Mapa stromů

Stromy a jejich příběhy je možné vkládat do mapy na adrese

www.stromysvobody.cz

Hledají se stromy, jež se sázely po vzniku Československa nebo následně z radosti nad koncem druhé světové války po roce 1945. Další vlna sázení přišla po srpnu 1968 a pak po pádu komunismu. „Pátrat lze v obecní kronice, na odboru životního prostředí nebo u pamětníků,“ poradil Kopecký.

Na jeden strom z roku 1968 upozornil Pavel Zikmund. Před padesáti lety ho zasadil v Bolíkovicích na Třebíčsku Bohumil Sochna. Lípa dodnes připomíná nesouhlas se srpnovou okupací.

Dvě, dnes již košaté lípy svobody mají od roku 1920 v Hodicích na Jihlavsku. Vysadili je tehdy místní divadelní ochotníci k nově zřízenému pomníku padlých v první světové válce. A také na paměť vzniku Československa. „Uvádí se to v pamětní knize obce sepsané panem Františkem Mourycem,“ přiblížil současný starosta Josef Bakaj.

Lípa coby živý památník velkých událostí i symbol svobody

Před sto lety se sázelo i ve Štěměchách na Třebíčsku, což zdokumentovala Marta Mastná. Tři stromy tehdy vysadili tři sourozenci, kteří společně pečovali o hospodářství a chod mlýna. Jmenovali se Karel Hobza, Božena Nechvátalová a Terezie Hobzová, která působila i jako porodní bába v okolí Štěměch.

V atmosféře nadšení se 6. května 1919 i se zpěvem sázelo ve Ždírci nad Doubravou. „Zúčastnila se v průvodu mládež školní s učitelstvem, Čtenářská beseda, divadelní spolek J. K. Tyl, tělocvičná jednota, sbor dobrovolných hasičů a mnoho obecenstva,“ uvádí dobová zpráva.

Během velké slavnosti na prvního máje v roce 1919 zasadili lípu uprostřed náměstí ve Velkém Meziříčí. Osobně u toho asistoval starosta Karel Rosendorf. Hrály se hymny - naše, francouzská i americká.

„Lípa, kterou jsme právě zasadili do těžké půdy na našem náměstí, má býti nám i potomkům živým památníkem velikých událostí, které jsme v posledním roce prožili. Má však pro nás býti zároveň symbolem toho vzácného pokladu, kterého jsme si bezpříkladnými oběťmi vybojovali - svobody naší politické i národní,“ pronesl tehdy starosta během slavnostního sázení.

Tento doktor práv vedl Velké Meziříčí až do roku 1931. Ještě o devět let déle byl i v čele místního Sokola. „Malý a slabý jest stromek, který jsme tu zasadili do rodné půdy naší, ale doufáme pevně, že vzroste a zmohutní v košatou lípu, v jejímž stínu kochati se budou příští generace,“ dodal během májové slavnosti v roce 1919.

Autor:


Nejčtenější

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Při festivalu na Vysočině zemřel pětiletý chlapec, spadl pod kola vláčku

Pětileté dítě vypadlo z vláčku.

Rodinný festival v zábavním areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem poznamenala tragická událost. Pětiletý...



Malování na poníky dětem dovolily brigádnice, Šikland jim dal výpovědi

Při rodinném festivalu Blue Style Prima Fest v Šiklandu ve Zvoli u Penštejna...

Víkendové malování na poníky v areálu Šiklova mlýna, které pobouřilo veřejnost, nebylo oficiální součástí programu....

Kvůli falešnému svědectví hledá Šikland lidi, kteří tragickou nehodu viděli

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Zábavní areál Šikland hledá skutečné svědky, kteří byli u sobotní tragické nehody. Pod koly výletního vláčku tam zemřel...

Nejbezpečněji je na Vysočině, kriminalitě vévodí velká města

Kriminalita v České republice

V Česku je ročně nahlášeno v průměru 280 tisíc trestných činů. Nejvíce jich policie řeší hlavně ve velkých městech a...

Další z rubriky

Někdejší sídlo jihlavských lesů obsadila mládež s poruchami chování

Koncem roku 2014 se vedení městských lesů přestěhovalo do svého areálu v...

Přes tři roky čekala budova bývalého sídla správy městských lesů v Jihlavě-Lesnově na nové využití. Od července tu...

Na minipivovar se složilo 17 kamarádů, první várku vyprodali za den

První hektolitry piva Hejkal uvařil Tomáš Petr (na snímku) se svými kamarády a...

Po 111 letech se v Novém Městě na Moravě opět začíná vařit pivo. Parta kamarádů se rozhodla splnit si sen a chodit do...

Jdete si zaběhat? Tak zaplaťte. Vstup na nové ovály stojí i stokoruny

Úterní odpoledne je vyhrazeno na hřišti u ZŠ Osvobození v Pelhřimově těm, kteří...

Jsou vybudovaná z veřejných peněz, stála i mnoho milionů korun, ale veřejnost má dost často smůlu. Na nově vybudovaná...

Najdete na iDNES.cz