Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Symboly svobody, vzdoru i radosti. Nadace našla pět desítek slavných lip

  18:17aktualizováno  18:17
Každý den kolem nich jezdí auta. V létě jsou lidé vděční za jejich stín. Když kvetou, voní. Říká se jim stromy svobody a mnohé z nich zakořenily před sto lety, když se slavil vznik Československa. Hodně se lípy sázely i před 50 lety. To už ze vzdoru proti útlaku.

Dvě, dnes značně košaté lípy svobody mají od roku 1920 v Hodicích na Jihlavsku. Vysadili je tehdy místní divadelní ochotníci k nově zřízenému pomníku padlých v první světové válce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Byly to silné pohnutky. Vedly třeba k zasazení lípy na nádvoří hrotovického zámku. A to právě před sto lety. Všemu předcházely boje první světové války, jichž se zúčastnilo 340 mužů z Hrotovic. Čtyřiapadesát z nich se domů nevrátilo. Přeživší pak lípu vysadili jako symbol svobody a památku na své sousedy, kteří zahynuli na bojištích.

Fotogalerie

Jiný strom vzdoru proti útlaku roste už padesátým rokem ve Žďáře nad Sázavou. V dnešní Komenského ulici tehdy sídlily ve stejné budově dvě školy, středí i základní. Ředitelem té základní byl v roce 1968 Josef Brož.

Po srpnové okupaci napsal v září do školní kroniky, že vpád vojsk odsuzuje. Ve stejném rozpoložení byl i druhý ředitel Bohuslav Brabec, který vedl na stejném místě střední školu. Zasadil tehdy spolu se studenty lípu svobody.

Brzy přišla odplata, kterou pocítili oba ředitelé. Brože komunisté donutili, aby do kroniky dodatečně vepsal, že zápis pořídil „…pod vlivem mylných informací sdělovacích prostředků a neodpovídal tudíž skutečnému stavu věcí.“

Oba ředitelé pak v roce 1970 skončili ve svých funkcích. Tento stromový příběh připomněli současní žáci devátých tříd ze zmíněné školy spolu se svým učitelem Janem Hrdinou.

Hledají se stromy, jež se sázely po vzniku Československa

Nadace Partnerství zmapovala za pomoci obyvatel Vysočiny už více než padesát podobných stromů v kraji. A hodlá pokračovat až do letošního státního svátku 28. října.

„Zapojit se do hledání stromů, které připomínají oslavy vzniku Československé republiky, mohou jednotlivci, obce, spolky i žáci základních škol,“ nabídl David Kopecký, jeden z organizátorů akce.

Mapa stromů

Stromy a jejich příběhy je možné vkládat do mapy na adrese

www.stromysvobody.cz

Hledají se stromy, jež se sázely po vzniku Československa nebo následně z radosti nad koncem druhé světové války po roce 1945. Další vlna sázení přišla po srpnu 1968 a pak po pádu komunismu. „Pátrat lze v obecní kronice, na odboru životního prostředí nebo u pamětníků,“ poradil Kopecký.

Na jeden strom z roku 1968 upozornil Pavel Zikmund. Před padesáti lety ho zasadil v Bolíkovicích na Třebíčsku Bohumil Sochna. Lípa dodnes připomíná nesouhlas se srpnovou okupací.

Dvě, dnes již košaté lípy svobody mají od roku 1920 v Hodicích na Jihlavsku. Vysadili je tehdy místní divadelní ochotníci k nově zřízenému pomníku padlých v první světové válce. A také na paměť vzniku Československa. „Uvádí se to v pamětní knize obce sepsané panem Františkem Mourycem,“ přiblížil současný starosta Josef Bakaj.

Lípa coby živý památník velkých událostí i symbol svobody

Před sto lety se sázelo i ve Štěměchách na Třebíčsku, což zdokumentovala Marta Mastná. Tři stromy tehdy vysadili tři sourozenci, kteří společně pečovali o hospodářství a chod mlýna. Jmenovali se Karel Hobza, Božena Nechvátalová a Terezie Hobzová, která působila i jako porodní bába v okolí Štěměch.

V atmosféře nadšení se 6. května 1919 i se zpěvem sázelo ve Ždírci nad Doubravou. „Zúčastnila se v průvodu mládež školní s učitelstvem, Čtenářská beseda, divadelní spolek J. K. Tyl, tělocvičná jednota, sbor dobrovolných hasičů a mnoho obecenstva,“ uvádí dobová zpráva.

Během velké slavnosti na prvního máje v roce 1919 zasadili lípu uprostřed náměstí ve Velkém Meziříčí. Osobně u toho asistoval starosta Karel Rosendorf. Hrály se hymny - naše, francouzská i americká.

„Lípa, kterou jsme právě zasadili do těžké půdy na našem náměstí, má býti nám i potomkům živým památníkem velikých událostí, které jsme v posledním roce prožili. Má však pro nás býti zároveň symbolem toho vzácného pokladu, kterého jsme si bezpříkladnými oběťmi vybojovali - svobody naší politické i národní,“ pronesl tehdy starosta během slavnostního sázení.

Tento doktor práv vedl Velké Meziříčí až do roku 1931. Ještě o devět let déle byl i v čele místního Sokola. „Malý a slabý jest stromek, který jsme tu zasadili do rodné půdy naší, ale doufáme pevně, že vzroste a zmohutní v košatou lípu, v jejímž stínu kochati se budou příští generace,“ dodal během májové slavnosti v roce 1919.

Autor:



Nejčtenější

Most se 10 let nepoužíval. Jakmile na něj vjela auta, byl zralý na demolici

Přemostění ulice Romana Havelky nejprve deset let nesloužilo. A pak silničáři...

Jen deset let vydržel v dobrém stavu most na jihlavském dálničním přivaděči na silnici I/38 u Vodního ráje. I proto, že...

Převrácený náklaďák blokoval D1 u Jihlavy, doprava na objížďce kolabovala

Převrácené nákladní vozidlo zablokovalo v pátek v poledne dálnici D1 u Větrného...

Dálnice z Brna na Prahu byla v pátek přes poledne dvě a půl hodiny uzavřená. Poblíž Větrného Jeníkova na 102. kilometru...



Konec jsem chtěl mít ve svých rukou, říká o nestandardním odcházení Rosa

Teplický stoper Antonín Rosa se raduje z gólu.

Je mu teprve 31 let, přesto se rozhodl dát profesionální kariéře sbohem. Bývalý obránce ligových Teplic Antonín Rosa se...

Maturitní zkoušky může mladým chovatelům narušit zajíc i přežraný pes

Praktická část maturit oboru chovatel na České zemědělské akademii v Humpolci.

Loukou nad Humpolcem se nese ostrý hvizd píšťalky. A také zazní příkaz: „Hledej, Blue, hledej!“ Feně českého fouska...

Končí ředitel policie Miloš Trojánek, který hájil vyšetřování Čapího hnízda

Policejní prezident jmenoval ředitelem policie na Vysočině Miloše Trojánka.

Ve funkci ředitele pražské policie končí na vlastní žádost Miloš Trojánek. Ten se letos opakovaně zastal vyšetřovatele...

Další z rubriky

Most se 10 let nepoužíval. Jakmile na něj vjela auta, byl zralý na demolici

Přemostění ulice Romana Havelky nejprve deset let nesloužilo. A pak silničáři...

Jen deset let vydržel v dobrém stavu most na jihlavském dálničním přivaděči na silnici I/38 u Vodního ráje. I proto, že...

Hledal sport pro reálný život. Teď 17letý karatista sní o olympiádě

Petr Matoušů se karate věnuje od dvanácti let, přesto už má na kontě spoustu...

Sport, umění, ale i životní filozofie. To vše v sobě skrývá karate. Sedmnáctiletý Petr Matoušů z Havlíčkova Brodu si...

Šestnáctiletý hudební multitalent MILO sní o vyprodaných stadionech

„Určitě jsem lepší klavírista než kytarista, ale mám rád vše, co souvisí s...

Zdánlivě neměl hudební sluch po kom zdědit, přesto ho jako malého kluka vzala maminka do dětské hudební školičky. A...

Najdete na iDNES.cz