Postup žďárského úřadu vzbudil mezi místními, z nichž někteří hledí z oken svých bytů do koruny tohoto stromu už desítky let, silné emoce. Za záchranu lípy, nebo alespoň podrobné přezkoumání jejího stavu, se v mžiku rozhodli bojovat i peticí. Během pouhých dvou dní ji podepsalo přes 150 lidí.
„Hlavní problém spatřuji v tom, že ke skácení lípy mělo dojít bez předchozí snahy seznámit se s názorem místních obyvatel. Jsem předsedou komise komunálu a životního prostředí rady města a ani s námi tuto záležitost úřad neřešil,“ konstatoval Joshua Janů, jeden z iniciátorů petice.
 |
Letáky o plánovaném odstranění lípy obyvatelům přilehlých bloků přišly do schránek 9. dubna, tři dny před plánovanou likvidací dřeviny. Dojít k ní navíc mělo mimo vegetační klid, jenž trvá od listopadu do konce března.
„Podle mě je třeba nejprve prozkoumat všechny možnosti, jak lípu zachránit. Je to pro nás symbol starého Libušína, který přežil pouze v této lípě. Lidé - zejména ti starší - na to vzpomínají dost nostalgicky. Strom považuji za významný a podle toho by se k němu mělo přistupovat. O všem jsme se navíc dozvěděli hodně pozdě, nikdo se s námi o tom předem nebavil,“ řekl Stanislav Kopal, bydlící v těsné blízkosti lípy.
„Strom si zaslouží nestandardní přístup“
Problém se poté dostal i na pondělní jednání rady města, zařazení bodu inicioval radní Radek Zlesák. „Lípa je posledním fragmentem starého, původního Libušína. Je obdivuhodné, jakou proměnu svého okolí přežila,“ řekl radní. Přiznává také, že k ní má i osobní pouto.
„Vyrůstal jsem v jejím stínu. Přes třicet let jsem žil několik desítek metrů od jejího kmene. Tato lípa má problém, který by běžným postupem vedl k pokácení,“ uvedl Zlesák.
„Jsem však toho názoru, že se jedná jak historicky, místopisně, tak i svým významem pro mikroklima tohoto sídliště o zcela výjimečný strom, co by si zasloužil, i přes vyšší finanční zátěž pro městskou pokladnu, nestandardní přístup. Kácení je pro mě až poslední varianta poté, co selžou ostatní možnosti záchrany,“ vysvětlil žďárský radní.
Po jednání rady bylo zajištěno dendrologické posouzení, jehož cena má činit asi 10 až 15 tisíc korun. „Ve Žďáře je devět tisíc stromů, jsme ostatně jedno z nejzelenějších měst. I když zrovna v případě tohoto stromu potřebu speciálního přístupu chápeme, určitě ale takovéto posouzení není možné dělat vždycky,“ řekl starosta Martin Mrkos.
Hnilobu či dutinu odhalí poklepání na kmen
Odborníci se dřevině věnovali ve středu, mimo jiné prováděli i tomografické měření, jímž se zjišťuje stav vnitřku kmene v několika úrovních nad zemí.
„Měření funguje na bázi přenosu rychlosti zvuku. Po obvodu kmene jsou rozmístěny sondy, do nichž následně klepeme. Každá sonda, do níž uhodíme, je v tu chvíli vysílač, zbylých deset pak slouží jako přijímače. Je-li v kmeni nějaký defekt - dutina či hniloba - zvuk se prodlužuje. Vše se nám pak zobrazuje v počítači,“ popsal postup, který je však jen částí měření, arborista Daniel Stach z firmy Arboristi ČT, jenž přijel do Žďáru se svým kolegou Alešem Nádvorníkem.
Lípu bylo třeba ještě přeměřit, vyfotit, zakreslit velikost koruny i sklon kmene, aby program mohl zhodnotit celkovou statiku. „V potaz by ale mělo být bráno i vizuální odborné posouzení,“ zdůraznil Stach. To při středeční práci v terénu odhalilo kromě na první pohled viditelné otevřené dutiny stromu například i přítomnost dřevomoru, dřevokazné houby, jež likviduje kořeny stromů.
Všechny zjištěné poznatky však musí firma ještě vyhodnotit, přičemž výsledky mají být známy v pátek. Na 19. dubna od 16 hodin je v plánu online setkání s občany, jímž chce radnice vykompenzovat kritizovanou nedostatečnou komunikaci s veřejností. Odkaz na připojení ke schůzce je na webu města. Lidé tam budou nejen seznámeni s konečným verdiktem, ale mohou se i doptat odborníků na detaily.
Strom je zatím obehnán ve zhruba dvacetimetrovém okruhu páskami. „Míra rizika je vysoká a podle předpovědi počasí se dá očekávat silný vítr a sněžení, které mohou způsobit pád stromu a případný vážný úraz,“ upozornil Matěj Papáček, mluvčí radnice.
