Loni v červnu přišel na stonařovský hřbitov místní obyvatel Josef Přibyl. Opíral se o francouzské hole a ukázal hostům z Německa, kde po válce pomáhal vykopat hromadný hrob.
Po roce letos v červnu se na stejném místě objeví pamětní deska. „Bude připevněná na hřbitovní zdi vedle toho místa, kam bylo naházeno 201 lidí,“ uvedl stonařovský obyvatel Ladislav Plavec, který se podílel na výrobě desky.
Hromadný hrob byl zřízen v pravém dolním rohu hřbitova vedle márnice. Jsou v něm Němci, kteří nepřežili po osvobození tvrdý režim a epidemie v nově zřízených lágrech. A to mimo jiné ve Stonařově. V mnoha případech to byli jihlavští Němci.
„Převážně šlo o děti a staré lidi, kteří nepřežili útrapy v lágru. Čekali na odsun bez jídla ve špatných hygienických podmínkách. Byli sem nahnáni z táborů v Heleníně a Starých Horách,“ doplnila Alena Veliká, která také připravuje červnovou akci.
Dnes už je místo hromadného hrobu překryté hroby místních rodin, které se do Stonařova nastěhovaly po roce 1945.
Na výrobu desky se pořádala sbírka
Na přípravě červnového pietního aktu se podílejí i Němci. Na výrobu desky se pořádala sbírka ve stonařovském kostele a v některých německých obcích. Slavnostní odhalení se uskuteční 23. června, čemuž bude předcházet česko-německá mše svatá v místním kostele.
Němci se podle Veliké vrací do Stonařova s podanou rukou. „Věří, že i na naší straně jsme schopni pochopit, že Němec nerovná se fašista, ale člověk, který patří do společné Evropy,“ uvedla.
Po válce se většina obyvatel Stonařova obměnila. Podle sčítání z roku 1930 zde žilo 1 215 obyvatel, z toho více než osm stovek Němců.
Po odsunu byla obec dosídlena českým obyvatelstvem. Potomci odsunutých Němců se do Stonařova rádi vracejí.
Jihlava chystá Dny domoviny
Němci žili na Jihlavsku po staletí. A letos poprvé se v krajském městě uskuteční Jihlavské dny / Heimattage (Dny domoviny) připomínající česko-německou historii města. Mezi třemi stovkami hostů z Německa budou lidé, kteří v Jihlavě žili do konce druhé světové války a jejich potomci.
Z historie Stonařova
|
Součástí třídenní akce bude i pietní vzpomínka na židovské obyvatele Jihlavy a tradiční Havířský průvod. Slavnosti připomenou minulost a tradice, na jejichž utváření se po staletí podíleli Češi i Němci.
Akce se uskuteční ve spolupráci s německým městem Heidenheim an der Brenz, kde se Heimattage konají od roku 1956.
„Nyní jsme byli osloveni partnerským městem, jestli by se toto setkání poprvé nemohlo uskutečnit v Jihlavě,“ uvedla Jana Petrůjová z jihlavské radnice.
Slavnost bude prvním velkým setkáním v Jihlavě od války
Jihlava byla do roku 1945 přirozeným centrem jihlavského jazykového ostrova s významným podílem německy mluvících obyvatel. Heimattage začali pořádat Němci, kteří byli po skončení války vystěhováni a odsunuti.
„Jak byli roztroušení po celém Německu, tak ta kultura, společné zvyky a tradice byly mezi nimi pojítkem,“ uvedla Petrůjová.
Červnová slavnost v Jihlavě bude jejich prvním opravdu velkým setkáním v Jihlavě od konce války.
Na úvod akce bude v pátek 24. června na radnici zahájena výstava s názvem Nikdy zcela neodešli. Ve stejný den vyjde z podzemí na Masarykově náměstí Havířský průvod. V sobotu se kromě pietních aktů uskuteční slavnostní průvod centrem, v neděli pak setkání ukončí před polednem zvonění památného zvonu Zuzana.
S městem Heidenheim v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko má Jihlava partnerskou smlouvu od roku 2002. Na organizování slavnosti se spolupodílejí německé spolky. Z celkových 600 tisíc korun nákladů zaplatí třetinu Českoněmecký fond budoucnosti.
