Dáma se slunečníkem a kyticí květů. Na první pohled všední snímek, který před více než sto lety vznikl u Batelova na Jihlavsku, má dnes zřejmě velkou historickou hodnotu.
Štěpán Benda
|
„Autochrom jsem našel v pozůstalosti své matky. Je na něm moje babička Ela Antscherlová v Batelově v létě roku 1911. Je to vzácný originál barevného diapozitivu na skle podle patentu Lumiére z roku 1907. Jedná se pravděpodobně o nejstarší autochrom na Moravě,“ popsal Benda, který od roku 1969 pobývá v emigraci v Berlíně. Jeho předkové však žili mimo jiné v Batelově na Jihlavsku.
Fotograf ze zmíněného ateliéru v roce 1911 v Batelově působil. Není úplně zřejmé, zda fotil Ignác Šechtl nebo jeho syn Josef Jindřich Šechtl. Z tohoto roku existuje celá řada černobílých fotografií, které zde firma pořídila.
„Autochrom musí být ze stejného roku, protože existuje ještě černobílý snímek, na němž je sestra mé babičky Paula. Ta však už od roku 1913 žila ve Vídni, a ne v Batelově,“ vydedukoval Benda.
Fotografovi nezůstalo v ruce nic
Předpoklad, že by batelovský autochrom mohl patřit k nejstarším na Vysočině potvrdila Marie Šechtlová.
Ta je potomkem dědiců slavného fotoateliéru Šechtl-Voseček a v Táboře také provozuje stejnojmenné muzeum.
„Víme, že Ignác Šechtl v roce 1911 v Batelově fotografoval. Lidí, kteří tehdy v Čechách dělali autochromy, nebylo mnoho,“ řekla Šechtlová. Autochromy jsou vzácné proto, že od každého snímku existuje jediný originál. „V případě černobílých fotografií zůstal fotografovi negativ. U autochromu se ale zákazníkovi odevzdával originál a fotografovi nezůstalo v ruce nic. Proto je autochromů velice málo,“ vysvětlila Šechtlová.
Kinematograf byl jen zábava
Autochrom se rodí specifickým procesem, kdy na konci vzniká obdoba nynějšího barevného diapozitivu.
„Byla to velmi náročná technika. Také výroba materiálu, na který se fotografovalo, byla tak komplikovaná, že po jeho vynálezcích Lumiérech už nikdo pořádně nepřišel na to, jak to dělali,“ vysvětluje Šechtlová důvod, proč se autochromy nakonec ukázaly jako slepá cesta barevné fotografie.
A to i přesto, že šlo ve své době o převratnou metodu. „Na výstavě v Táboře jsme měli jednoho z potomků Lumiérů, který nám říkal, že si svého patentu autochromu vážili mnohem víc než kinematografu. Ten považovali jenom za jakousi hříčku pro zábavu,“ vysvětlila Šechtlová.
Tady bude družstvo
Ateliér Šechtl-Voseček vznikl v pionýrských dobách fotografie v roce 1865, v roce 1876 začal působit v Táboře. Měl pobočku v Pelhřimově v Solní ulici poblíž náměstí, v domku, kde je nyní kavárna Ateliér.
„V interiéru máme dobové fotografie starého Pelhřimova, hlásíme se k tomu, že tady byl slavný fotoateliér,“ řekl majitel kavárny Pavel Vejmělek.
Pelhřimovská pobočka ateliéru byla združstevněna v roce 1953, majitelům byl tamní ateliér ve zchátralém stavu vrácen po roce 1989.
Benda momentálně pátrá ještě po originálu obrazu Fany Antscherlové, babičky zmíněné Ely ze vzácného autochromu. Fany se narodila v roce 1813. „Mám pouze fotografii toho obrazu z třicátých let 19. století, který musel před válkou viset někde ve Vídni. Originál hledám dodnes,“ řekl Benda.
Kameraman vlastní ještě další pozoruhodný obrázek: je jím černobílý snímek z Třeště z roku 1893 anebo 1894, na kterém je jeho babička ve věku dvou let se svou starší sestrou a děvečkou.
„Zajímavá je tím, že je přímo z dávno zapomenutého fotozávodu v Třešti s jeho razítkem,“ uvedl Benda.
