Sklářští mistři společně s historiky i vědci chtějí v replice středověké sklářské pece vyrobit skleněné výrobky původními historickými postupy a hlavně z původního materiálu, křemene. Ilustrační snímek

Sklářští mistři společně s historiky i vědci chtějí v replice středověké sklářské pece vyrobit skleněné výrobky původními historickými postupy a hlavně z původního materiálu, křemene. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V replice středověké sklářské pece chce muzeum vyrobit sklo z křemene

  • 0
Jedinečnou atrakci by mohl mít Havlíčkův Brod. Muzeum Vysočiny chce stavět repliku středověké sklářské pece, teprve druhou v republice. Jako první však chce vyrobit sklo i z původních materiálů, tedy z křemene a dubového popela. Od města už získalo pozemek, teď se snaží vyřídit potřebná povolení.

„Několik let se věnujeme projektu ,Sklářství na Vysočině‘. Zjistili jsme, že Vysočina je druhým největším sklářským krajem v republice. Je tu patnáct fungujících skláren, vyrábí se tu nejrůznější typy sklářských výrobků,“ uvedl ředitel havlíčkobrodského muzea Jiří Jedlička.

To je ovšem jen pouhá teorie, která vyvrcholí výstavou a vydáním publikace. Když už se muzeum do takového projektu s plným nasazením dalo, chtělo historii sklářství ukázat i v praktické podobě. A také si ověřit, zda staré teoretické postupy při výrobě skla mohly opravdu fungovat.

Součástí mapování nejstarších skláren na území kraje tak bude i pokus vystavět repliku středověké sklářské pece a něco v ní vyrobit. „V devadesátých letech se o to snažili v Moldavě na Teplicku, my bychom byli druzí v republice. Zároveň bychom však chtěli jejich projekt posunout o kus dál, udělat to jinak,“ konstatoval Jedlička.

V Moldavě před 20 lety rovněž vystavěli repliku středověké sklářské pece. I zde se pokusili ulít sklo původními metodami. Jenže pro to použili současné suroviny. „My chceme utavit křemen, což byla původní surovina používaná pro výrobu skla,“ prozradil ředitel muzea.

Křemen se taví při 1 700 stupních

Podle odhadů pracovníků muzea by stavba pece mohla trvat jeden a až dva měsíce. Nejdříve vznikne dřevěný přístřešek, který bude dílo chránit před případným deštěm. Pod ním začne růst z kamene a jílu samotná pec.

Budou ji tvořit dvě zídky vysoké 90 centimetrů, mezi nimiž bude topný kanál. Nad ním bude do polokoule vytvarovaná velká vana z jílu. Její stěny by měly být tlusté 20 centimetrů. Právě v ní by se měl křemen tavit. Celá stavba by měla být vysoká zhruba dva metry, dlouhá tři a půl metru.

„Vycházíme jen z historických střípků, které nalézáme,“ poznamenal Jiří Jedlička.

Právě roztavení křemene a výroba skla bude tím největším dobrodružstvím. Křemen se taví při teplotě 1 700 stupňů Celsia. Pec se podle propočtů vytopí „jen“ na nějakých 1 400 stupňů. „A to budeme muset topit pět až sedm dní v kuse. Budeme tak držet u pece nepřetržité služby. Topí se v ní jen dřevem. Odhadujeme, že ho na vytopení padne 20 kubíků,“ řekl Jedlička.

Důležitou surovinou bude vedle křemene i dubový popel. Právě ten se s nadrceným křemenem po částech smíchá. Tím se teplota potřebná k utavení křemene sníží. „Nikdo ale neví, za jak dlouho a na kolik etap se do spečeného materiálu vhodného k výrobě skla, takzvané frity, utaví,“ dodal ředitel muzea.

Většinu peněz spolykalo stavební řízení

Všechno to má ale jeden velký otazník. I když muzeum pro stavbu pece získalo od města pozemek u Vlkovska, kousek nad suchým poldrem na severním okraji Brodu, zarazila ho nadměrná byrokracie.

„Budeme muset mít stavební povolení a na dnešní normy nasadit středověkou stavbu není zrovna jednoduché,“ pravil Jedlička.

Na celou stavbu mělo brodské muzeum vyčleněných 50 tisíc korun. Jenže veškeré administrativní výdaje se už teď šplhají na 35 tisíc. Proto muzeum hledá pro výstavbu další sponzory.

Pokud vše půjde podle plánů, mohla by replika středověké sklářské pece stát na konci května. Během letních měsíců pak chtějí historici zkusit dvě experimentální tavby. Podílet by se na nich měli i sklářští mistři z regionu. „Předpokládám, že pec na místě minimálně dalších deset let zůstane a stane se zajímavou atrakcí,“ doplnil ředitel havlíčkobrodského muzea Jiří Jedlička.