Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

  14:04aktualizováno  14:04
Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a neobejde se bez něj téměř žádná tematická pohlednice města. Mlýnu ale i nadále chybí lopaty a jasno stále není ani o budoucím využití stavby.

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po jejich autentické podobě se odborníci pídí. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Mlýn holandského typu z roku 1836 je v majetku města. A je i technickou kulturní památkou. Od roku 1977 však není veřejnosti přístupný a nad jeho dalším využitím vedení města zatím tápe.

„V tuto chvíli nemáme jasnou představu o jeho využití. Myslím, že se k tomu můžeme přiznat,“ říká místostarostka Marie Černá.

Fotogalerie

„Je to otázka k dalším jednáním. Záležet bude i na výsledcích probíhajícího stavebně-historického průzkumu. Ten nám řekne, co je na mlýně nejcennější a hodno ochrany,“ vykládá radní pro oblast kultury Pavel Heřman.

Podle něj bude důležité zachovat stavbu jako takovou. Už nedávná oprava střešní krytiny a části krovu byla akutní. „Šindele byly shnilé a dovnitř zatékalo,“ připomíná Heřman opravu za 430 tisíc korun, na níž pracovali šindeláři ze skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

V nejbližších několika letech by se měla opravit i venkovní fasáda, která začíná opadávat. „Omítka se oklepe a zároveň se udělají průzkumné práce. Je možné, že se pod vrstvami mohou skrývat třeba zazděná okna,“ dodává Heřman.

Mlýn je bez lopat. Ty ze sedmdesátých let stavbu zatěžovaly

Představitelé města by na větrném mlýně rádi viděli i jeho charakteristické lopaty poháněné větrem. Ty, které tam byly dosud, nechala radnice před časem odstranit. „Pocházely z roku 1977, kdy měl za sebou mlýn poslední velkou rekonstrukci. Neměly nic společného s původními lopatami, které tam byly. Spíše zatěžovaly celou stavbu,“ vysvětluje Heřman.

Jak ale původní lopaty skutečně vypadaly, to je to, po čem se teď odborníci usilovně pídí. Dochovalo se totiž velmi málo původní obrazové dokumentace stavby.

Třebíčská radnice proto letos směřovala veřejnosti výzvu, ve které žádá, aby lidé prohledali své archivy a poskytli případné fotografie či kresby historické podoby větrného mlýna.

„Nějaké podklady se nám už sešly, ale na naši základní otázku nám zatím neodpověděly. Výzva však stále trvá a my budeme rádi za další dokumentaci,“ zdůraznil starosta města Pavel Janata.

Nemlel mouku, ale dřevní kůru pro třebíčské koželuhy

Třebíčský mlýn má bohatou minulost. V roce 1836 jej postavili bratři Budischowští. Mlýn však nemlel mouku, jak by se mohlo zdát, ale dřevní kůru pro tamní koželuhy.

„Ovšem mezi 60. a 90. lety 19. století mlýn přestal fungovat a nahradily jej parní stroje,“ vypráví zajímavou historii Pavel Heřman. Pravděpodobně v té době byly podle něj odstraněny i veškeré stroje a mlecí mechanismy. Jejich další osud se nepodařilo vypátrat.

V roce 1890 bylo stavbě přiděleno popisné číslo a v pozemkové knize je od té doby vedena jako obytná budova. „Do první světové války sloužila jako ubytovna pro dělníky firmy Budischowský. Po jejím bankrotu město mlýn koupilo a v roce 1932 investovalo do vytvoření nouzového sociálního bydlení pro tři rodiny. Už tehdejší památkový ústav potvrdil, že jde o cennou stavbu,“ podotýká Heřman.

Vznikly tři kruhové byty v patrech nad sebou, k nimž vede strmé úzké schodiště. Jedna místnost má v průměru osm metrů. Nájemníci zde bydleli až do roku 1975.

„Je to kompletně zachované sociální bydlení z roku 1932, které by bylo vhodné nějak zakonzervovat. To už nikde nevidíte. Dokonce se zachovala část výmalby válečky nebo zbytky původní elektroinstalace,“ připomíná Heřman.

A ještě jedna zajímavost. Mlýn byl původně vyšší, než jak jej známe dnes. Současná výška terénu vznikla postupnou navážkou zeminy.

Nejčtenější

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

Farmář, který blokuje brodský obchvat, může zarazit lyžování na Vysoké

Správce sjezdovky na Vysoké Zdeněk Novotný může, pokud tomu počasí dovolí,...

Jako na veletoči je lyžařský areál Vysoká u Havlíčkova Brodu. Před pár lety byly myšlenky na obří modernizaci areálu,...

Plekanec rozjásal Kladno. Výhru nad Litoměřicemi podpořil gólem

Tomáš Plekanec slaví svou první trefu v kladenských barvách po návratu ze...

Hokejový stadion v Kladně zažil velkou slávu. V duelu 30. kola první ligy totiž poprvé od konce kariéry v NHL nastoupil...

KVÍZ: Iglau, Gablonz, Dux... Znáte německé názvy českých měst?

Na historické pohlednici je morový sloup na jihlavském Masarykově náměstí ještě...

Je tu další vlastivědný kvíz Regionů iDNES.cz. Od středověku Němci postupně osidlovali pohraničí českých zemí a...

Další z rubriky

Jeden z posledních starousedlíků chce zbavit třebíčské „Židy“ aut

Josefa Hrubeše těší, že se židovskou čtvrť podařilo zachránit, ale mrzí jej, že...

Dnes se Třebíč svou bývalou židovskou čtvrtí chlubí. Tato část města je zapsaná na seznamu UNESCO. Často tradované...

Bývalý hokejista Melenovský prožil zlý rok, zbili ho a pak i okradli

Bývalý hokejista, dvojnásobný extraligový šampion, a nyní trenér druholigového...

Na rok 2018 bývalý dlouholetý extraligový hokejový útočník Marek Melenovský hned tak nezapomene. Začátkem června se...

Samec zebry se pokusil utéct ze zoo, proskočil oknem a poničil vrátnici

Kolem samce ošetřovatelé rozestavěli kontejnery. Vystresované zvíře i pod...

Z jihlavské zoologické zahrady se ve středu pokusil uprchnout samec zebry. Dostal se z výběhu, v amoku proskočil...

Najdete na iDNES.cz