U Košetic na Pelhřimovsku roste jedna z nejvyšší staveb Česka. Atmosférická

U Košetic na Pelhřimovsku roste jedna z nejvyšší staveb Česka. Atmosférická stanice bude sloužit meteorologům pro sledování množství skleníkových plynů v ovzduší. Po dokončení bude mít stožár výšku 250 metrů. Technici se zatím dostali zhruba do 170 metrů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Čtvrt kilometru vysoký stožár bude na Vysočině měřit skleníkové plyny

  • 0
V Košeticích na Pelhřimovsku roste nejvyšší stavba budovaná na území České republiky po roce 1989. Už pár týdnů zbývá do dokončení atmosférické stanice na zdejší meteorologické observatoři. Čidla na stožáru vysokém 250 metrů budou mimo jiné měřit koncentrace skleníkových plynů a ozónu.

Atmosférickou stanici staví observatoř ve spolupráci s Centrem pro výzkum globální změny Akadamie věd. Košeticím zajistí účast v mezinárodních programech zaměřených na měření kvality ovzduší. "Staneme se na tomto poli silným hráčem," tvrdí vedoucí obsarvatoře Milan Váňa.

Nejvyšší stavby v Česku

Vysílač Liblice B - 355 m

Vysílač Kračov - 347,5 m

Vysílač Kojál - 339,5 m

Komín elektrárny Chvaletice - 305 m

Komín elektráren Tušimice II a Prunéřov II, Stružnice, Litvínov a stožár Přední kout - 300 m

Komín elektrárny Mělník a vysílač Topolná - 270 m

Komíny elektrárny Dětmarovice - 269 m

Komíny Rychnov u Jablonce nad Nisou a Stráž pod Ralskem a atmosférická stanice Košetice - 250 m

Zároveň však atmosférická stanice ukáže, jak na tom s ovzduším západní Vysočina vlastně je. Na stožáru budou v různých výškách velice citlivé přístroje, které změří například koncentrace oxidu uhličitého, oxidu dusíku, metanu, ale i třeba ozónu a rtuti.

"Měřící přístroje budou ve výškách 10, 125, 200 a 250 metrů," dodal Váňa.

Stavba stožáru začala v srpnu. Na počátku listopadu se montážní firma dostala do výšky zhruba 170 metrů. Obejde se při tom bez helikoptéry, bez jeřábu i bez dalších složitých strojů. I v tak velkých výškách montuje stožár ručně.

"Ke stožáru postupně přidáváme další a další šestimetrové dílce. Nahoru je taháme pomocí kladek připevněných přímo ke stožáru. Přímo na vrcholu je vždy osadí a přišroubuje náš pracovník, který tam vyjede v koši," popsal stavbyvedoucí Pavel Beran.

Zaměstnanci stavební firmy musí být proškoleni pro práce ve výškách, používají jistící horolezeckou techniku. A musí se spolehnout i na počasí.

Při prudkém větru, který Vysočinu v polovině týdne bičoval, nahoru nesměli. "S tím se musí vždy počítat. Připravovali jsme si alespoň dílce na zemi," dodal Beran.

Podle smlouvy by měl být stožár dokončen do dubna příštího roku. Pokud se ovšem rapidně nezhorší počasí, mohla by firma stavbu dokončit už do poloviny prosince. A před koncem roku by meteorologové mohli mít i data, jež pomocí čtvrt kilometru vysokého stožáru získají. Z níže položených přístrojů je ostatně mají už dnes.

Meteorologická obsarvatoř u Košetic na Pelhřimovsku.

Meteorologická obsarvatoř u Košetic na Pelhřimovsku.