Před půldruhým rokem ležel Radovan Necid v bezvědomí na brněnské klinice a nebylo jisté, zda přežije. Dnes je velkomeziříčský starosta schopen uběhnout Pražský půlmaraton v čase do dvou hodin.
Po mozkové příhodě se rozhodl, že to nevzdá a bude bojovat. Překážek ho ale čekalo hodně.
Všude byly hadičky. A starosta kvalitně mlčel
"Když jsem se v nemocnici probudil, všude byly hadičky. Doktoři řekli - promluvte, pane Necide, a já kvalitně mlčel. Tušil jsem, že je zle," vzpomíná dnes s odstupem na konec září roku 2012.
Bylo mu pětačtyřicet, dva roky starostoval, chystal se kandidovat do krajských voleb a vůbec…kariéra na radnici stoupala vzhůru.
Jenže pak, dílem kvůli velkému pracovnímu tempu, dílem možná z nedostatku pohybu, přišla ta chvíle.
"Najednou se mi udělalo nevolno, pokleknul jsem, upadl na záda a už vnímal jen shon kolem sebe. Sanitka, cesta do Brna. A pak tma a probuzení. První slova doktorů. První pokus naklapat do mobilu esemesku o pěti slovech, který mi trval hodinu. Byl to obrovský životní veletoč," vzpomíná.
Vydrž pár dní, bude líp
Vybavuje si i dny ve špitále, kdy se rozhodoval, jestli se ještě vrátí do práce: "Neuměl jsem si to představit. Kolega Michlíček byl ale nekompromisní: vydrž pár dní, bude líp, hustil do mě."
Z medicínského hlediska měl prý dvě možnosti: půl roku v lázních pomalu beze spěchu chytat druhý dech. "Zvolil jsem jinou cestu. Na jedné klinice jsem začal s razantní rehabilitací, s logopedií, cvičil jemnou motoriku, rovnováhu, učil se mluvit, cvičit. Už vím, že táborový charismatický řečník ze mě nikdy nebude, ale argumentovat a debatovat snad zvládnu, a to je hlavní," říká dnes.
Zmizela znalost angličtiny, učí se znovu
Centrum řeči dostalo při mrtvici největší zásah. Vymizela znalost angličtiny, učí se ji znovu. Občas déle chytá potřebné slovo. Na radnici se vrátil poměrně brzy. Pracuje zase naplno. Víc si hlídá, co jí. Nemá vlastně žádné zázračné recepty. Jen silnou vůli dodržovat, co si předsevzal.
Nápad běžet Pražský půlmaraton přišel jaksi sám od sebe loni na podzim. "Po návratu z nemocnice jsem se začal hodně věnovat kondičnímu sportu. Dvakrát týdně chodím do fitcentra, jezdím na kole a chodím pěšky," popisuje Necid svůj sportovní režim. Přemýšlel, zda by zvládl nějaký vytrvalostní běh.
Sám se sebou se vsadil, že v roce 2014 uběhne půlmaraton. Začal čtyřikrát týdně trénovat podle doporučení profesionálů a připravovat se na letošní jaro. Zastavil se za svým lékařem a důkladně to probrali. Absolvoval preventivní prohlídku a všechny odběry. "Bál jsem se, že někde na trase zkolabuju. Můj doktor mi ale vytrvalostní závod nakonec povolil."
Hlídal si tep
Když se počátkem dubna postavil na startovní čáru mezi tisíce dalších účastníků Pražského půlmaratonu, nebyl si pořád ještě jistý, zda doběhne do cíle.
"Nikdy jsem nic takového neuběhl. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu." Hlídal si tep, aby nepřekročil hodnotu 150 za minutu. Na osmnáctém kilometru přišla první a vlastně jediná krize. Na mysl se mu dralo jedno z těch slov, které měl po mozkové příhodě největší obtíž vyslovit: satisfakce. Krizi překonal a doběhl s velmi dobrým časem. Startoval s pořadovým číslem 8 173, cílovou pásku proťal jako 4 723. v pořadí.
Nemoc ho naučila soustředit se na lidi i postupné cíle v životě
"Cítil jsem hlavně obrovské zadostiučinění. Bylo mi úplně jedno, kolikátý jsem. Došlo mi, že ani fyzicky ještě nepatřím do starého železa," říká spokojeně. Pražský půlmaraton prý za rok poběží znovu.
"Stejně jako mě nemoc naučila víc do hloubky vnímat konkrétní lidi a jejich příběhy, naučila mě i soustředit se na postupné cíle v životě, ve sportu," podotýká meziříčský starosta.
Když dával MF DNES rozhovor krátce po mozkové příhodě, tedy počátkem listopadu 2012, rozhodl se nemluvit, ale vyjádřit se raději písemně. Tak na tom byl nedobře s výslovností. Myšlenky sice přicházely, informace v hlavě zůstaly, ale řečové centrum v mozku je nezpracovávalo. Měl potíž s formulací a stavbou vět.
Tehdy si na otázku, kdy se vrátí do práce, neodpustil humornou odpověď: "Kolem Vánoc by mohla být úroveň mého vyjadřování srovnatelná s ministrem zahraničí Schwarzenbergem, a mohl bych se tak do politiky už normálně zapojit," plánoval.
