Stanice ochrany přírody a fauny v Pavlově

Stanice ochrany přírody a fauny v Pavlově | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Stanici v Pavlově, odkud pochází Vydrýsek, opravili za miliony

  • 0
Stanice ochrany fauny v Pavlově, odkud pochází známý Vydrýsek ze stejnojmenného večerníčku, se během dvou let změnila k nepoznání. Za dvacet milionů korun tam postavili nové výběhy i voliéry. O víkendu se opravený areál poprvé představil návštěvníkům.

Před třemi lety to se Stanicí ochrany fauny v Pavlově, kterou v roce 1989 založila a pak i spravovala státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vypadalo špatně. V plánu bylo ukončení provozu, když stanici převzala obecně prospěšná společnost Stanice Pavlov. Ta nejenže provoz zachránila, ale jejím přičiněním se také areál během dvou let proměnil k nepoznání.

O víkendu se zrekonstruovaný areál poprvé otevřel návštěvníkům. Od pondělí pak startuje standardní režim návštěvní sezony. Až do konce srpna stanice nabízí čtyři prohlídky denně - v 11, 13, 15 a 19 hodin.

Uvnitř stanice návštěvníci uvidí nové výběhy i voliéry pro postižená zvířata a prokoukly i původní budovy. Stavební práce na obnově největší stanice svého druhu v Kraji Vysočina trvaly dva roky a stály 12 milionů korun.

"Celkové náklady rekonstrukce byly 20,6 milionů korun, z toho 75 procenty přispěly evropské fondy a milion 'přihodil' Státní fond životního prostředí. Začalo se v říjnu 2010, přičemž na konci loňského roku bylo vše  prakticky hotové," řekl v sobotu krátce po slavnostním přestřižení pásky vedoucí stanice Jiří Hladovec.

Vydra říční

Má až 50 tisíc krycích chlupů se šupinkami na 1 cm čtverečním.

Denně potřebuje jako potravu 0,6 – 1,2 kg ryb (asi 10 % své hmotnosti)

Během noci ujde až 20 km

V 80. letech minulého století jí hrozilo vyhynutí, v Česku bylo jen asi 300 jedinců.

V současné době dosahuje populace vydry říční u nás 2 500 až 3 000 kusů.

Kromě stavebních úprav využili peníze v Pavlově i na nákup potřebného vybavení. Mezi tím, co přibylo, je například brzděný přívěs, na kterém vozí v nádržích krmné ryby. "Je to pro nás výhodné, protože v době, kdy se loví rybníky, můžeme získat plevelné ryby poměrně levně," dodal.

Změnil se i pavilon pro vydry

"Jé, mami, tady je Vydrýsek," reagoval nejeden z malých návštěvníků, kteří o víkendu do Pavlova přijeli. Právě tato vydra ze známého seriálu televizních večerníčků a také knížky je asi nejpopulárnějším "obyvatelem", který kdy ve zdejší stanici byl.

"Zavolal jsem do Záchranné stanice v Pavlově, představil se, a vysvětlil svůj námět. Byli pro a potom už jsem jen čekal na vhodné vydřátko," vzpomíná autor seriálu Václav Chaloupek, který si tehdy Vydrýska na natáčení přivezl 10. srpna 2001 a natáčení populárního seriálu trvalo tehdy téměř rok.

I oddělení pro vydry se během oprav proměnilo. Při rekonstrukci vznikl nový výběh pro vydry říční, kterých teď v Pavlově žije sedm, z toho tři mláďata. Prohlédnout si je mohou zájemci opravdu podrobně. Nejen z vyhlídky nad bazénem, ale také "zevnitř".

"V tunelu je po levé straně průhled do bazénu, na bazén pak navazuje nora s prosklenou stěnou. Vydry ale návštěvníci neruší, prostor je oddělený zrcadlovým sklem a tak návštěvy vydra nevidí. Je to poměrně netypická stavba, složitá projekčně i stavebně, ale jsme rádi, že se to podařilo," podotkl vedoucí stanice. 

Druhá zoo v kraji? Takové ambice stanice nemá

Do Pavlova v sobotu přijel také pan Adrianus Wilhelmus Johannes Josephus de Jongh z Nizozemského království. Ve své zemi se zabývá ochranou přírody, konkrétně záchranou vyder. Vedoucímu stanice přivezl malý symbolický dárek -plastiku dvou hrajících si vydřích mláďat. Právě dvě vydry z Vysočiny totiž byly před časem odvezeny a teď pomáhají obnovovat skupiny vyder v Nizozemsku.

Nad otázkou, zda se Pavlov stane druhou zoo v kraji, se šéf stanice jen pousmál. "Já si myslím, že lidé stanici jako zoo neberou. Snažíme se už na začátku informovat o smyslu zařízení a o tom, že naším cílem je to, aby se zvířata do přírody mohla vracet. Jen u zvířat, která jsou trvale handicapovaná, se snažíme tak trochu plnit funkci klasické zoo," řekl.

"Hlavně ukazujeme zvířata z naší přírody, snažíme se vysvětlovat příčiny, proč se k nám každé zvíře dostalo, co jim ubližuje a co se s tím dá dělat. Možná někdo z dnešních malých návštěvníků v životě přijde na nějaké zlepšení, aby poraněných zvířat ubývalo. V současné době například ve spolupráci s energetiky testujeme nové typy stožárů a uchycení vodičů elektrických vedení, na kterých u nás zahyne nebo se poraní stovky ptáků ročně," vysvětlil Hladovec.