Pracovníci stanice přijeli třeba s puštíkem, kterému říkají Rozárka, nebo s poštolkou Pinďou na Den Země na jihlavském Masarykově náměstí. Ve svém stánku zvali na sobotní slavnostní zahájení letošní sezony. Lidé v Pavlově uvidí třeba hmyzí hotel, žabí hrad nebo hadí líheň.
"Hmyzí hotel je ve tvaru staré včelí košnice. Jeho přední strana má okénka ve tvaru včelích plástů, v jednotlivých buňkách jsou pak materiály, ve kterých se hmyz vyvíjí," řekl šéf pavlovské stanice Zbyšek Karafiát.
"Je to hotel pro samotářské včely, které mají rády dutinky. V nich mají například stébla rákosů nebo miříkovitých rostlin. Jiné dutiny jsou zase ve dřevě," popsal Karafiát.
S pomocí hmyzího hotelu se návštěvníci dovědí, jak se hmyz vyvíjí, kde zimuje a jak rostou jeho larvy. "Má to také sloužit jako inspirace pro lidi, kteří by si chtěli něco podobného udělat na zahradě a podpořit samotářské včely," doplnil ředitel Karafiát.
Včelstev je podle něj stále méně, pak nastává problém s opylováním rostlin. "Samotářské včely mohou úbytek včelstev aspoň částečně kompenzovat," řekl Karafiát.
Stanice ochrany zvířat v PavlověStanici ochrany fauny v Pavlově v roce 1989 založila a do roku 2009 spravovala státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která se však chystala činnost zařízení ukončit. Proto stanici převzala obecně prospěšná společnost Stanice Pavlov. Pro veřejnost je stanice otevřena denně od května do konce září, ročně jí projde pět tisíc návštěvníků. Celodenní program k zahájení sezony začne v sobotu 26. dubna v 10:00. |
Vytvořením přírodní zahrady s náklady kolem 140 tisíc korun chce stanice přiblížit život v okolní přírodě.
"Tvoříme také nové a více propracovanější výukové programy. Chtěli bychom je postupně nabízet školám," pravil Karafiát.
Některá zvířata umístěná do stanice už po vyléčení nelze vypustit do přírody. Mezi stálými obyvateli jsou třeba sovy, liška, vydry i dva orli.
Orel Ady má dvacetiny, dočká se také nové voliéry
Orel skalní jménem Ady se letos dožívá dvaceti let. Pro orly teď ochránci v Pavlově staví novou prostornější voliéru. Bude pět metrů vysoká a jedenáct metrů dlouhá.
I ve stanici je jaro časem námluv a rozmnožování. Překvapením jsou čtyři vajíčka u čápů. Samička žije kvůli trvalému handicapu ve stanici, loni se k ní dostal čáp s popáleným křídlem.
"Napřed měl křídlo svěšené, ale letos už se rozlétává a vypadá to, že se uzdraví," uvedl Zbyšek Karafiát. K družce do výběhu stanice se však čáp pořád vrací.
Na vajíčkách sedí kupříkladu i puštíci bělaví. Stanice je zapojena do záchranného programu, jehož součástí je vypouštění mladých puštíků na Šumavě. Zkraje května by se rovněž měla narodit mláďata norkům evropským.