(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Správa úložišť i ČEZ se zajímají o Žďársko. Chtějí tam sklad paliva

  • 0
O Žďársko se kvůli ukládání jaderného odpadu zajímá Správa úložišť radioaktivních odpadů i elektrárenská firma ČEZ. Správa teď posuzuje vhodnost této lokality pro stavbu trvalého hlubinného úložiště, ČEZ se drží svého plánu na vznik záložního skladu na vyhořelé palivo z atomových elektráren ve Skalce.

Na území, které je už přes půl století spojené s těžbou uranu, už navíc začal průzkum pro vyražení obřího zásobníku na zemní plyn.

Starostové obcí ze Žďárska uvedli, že lidé zatím proti těmto plánům neprotestují. Řada z nich prý nevěří tomu, že by se všechny tři tak mimořádné akce vešly do jednoho území.

Podle starostů bude pro případný souhlas se stavbami důležitá jejich bezpečnost a vznik pracovních míst. Možné finanční kompenzace budou podle nich až na dalším místě. "Abych shrnul mínění občanů, my vlastně nevíme, na čem jsme," řekl starosta Rožné Libor Pokorný. Doplnil, že v obci se střídají zástupci všech tří institucí.

Panuje prý ale řada nejasností, například to, zda by se nepřekrývala ochranná pásma staveb. Podle názoru Pokorného by pro Rožnou, která je blízko uranového dolu, byla nejpřínosnější stavba plynového zásobníku, a to i proto, že by přinesla pracovní místa. "Pro nás je menší zlo mít v kilometrové hloubce pod zemí zásobník než radioaktivní odpad na hranici obce," konstatoval.

Průzkum v sousedství uranového dolu Rožná pro zásobník s kapacitou do 180 milionů metrů krychlových plynu se provádí od loňska. Ražba až 150 kilometrů podzemních prostor by mohla začít na přelomu let 2012 a 2013, několik let by měla zaměstnávat stovky horníků. Průzkum provádí státní podnik Diamo pro investora, jímž je soukromá společnost GSCeP.

Rozhodnou koncem léta

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zjišťuje, zda je možné k šesti dříve vytipovaným lokalitám pro stavbu trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku přidat i území mezi Rožnou a bývalým uranovým ložiskem Olší.

"O přiřazení této lokality s pracovním názvem Kraví hora padne rozhodnutí koncem léta," sdělil Jiří Slovák, který v SÚRAO odpovídá za přípravu úložiště.

"Obce jsme o svém postupu průběžně informovali," řekl Slovák. Konaly se veřejné schůze i exkurze do skladu jaderného odpadu dukovanské elektrárny. Pokud bude Kraví hora vyhodnocena jako vhodná pro úložiště, začne průzkum jen tehdy, když budou tamní obce souhlasit.

Místa pro úložiště a sklad vyhořelého odpadu se nekryjí

Podle starostů ale zájem o Žďársko neztratil ani ČEZ. Teď prý zahajuje první aktivity v místě možného skladu na vyhořelé jaderné palivo Skalka, vzniknout by tam údajně měla vodní nádrž.

Ve Skalce už před lety začala ražba průzkumné štoly, pak ale ČEZ postavil mezisklad v Dukovanech. Fakt, že společnost od projektu na Žďársku přesto neupustila, potvrdila její mluvčí Eva Nováková. "Zájem ČEZ o výstavbu záložního skladu trvá již více než deset let, na tom se nic nemění," sdělila.

Podle ní je ale ČEZ v kontaktu se správou úložišť a není mezi nimi žádný spor. "Také místo, o kterém uvažuje SÚRAO, není totožné s naší lokalitou. Projekty ČEZ a SÚRAO se tedy nevylučují," tvrdí.

Nedaleko Skalky se nachází Střítež. Starosta Radek Štourač uvedl, že na území obce zasahuje i lokalita sledovaná správou úložišť. Starosta by upřednostnil ČEZ, protože s ním už má obec zkušenosti.

"U úložiště SÚRAO nevím, tam jsme na začátku," vysvětlil. Nelíbí se mu ale možná kombinace úložišť jaderného odpadu s plynovým zásobníkem. "Já osobně jsem proti plynu, ale bohužel nejsme dotčená obec," řekl.

,