K tomu, že svoji strategii směrem k zákazníkům postaví i na tradici bezmála stoleté firmy, sáhl masokombinát už před časem. Stavěl třeba právě i na tom, že využije v reklamě archivní dokumenty. A protože v okolí masny žije řada rodin spojených s minulostí podniku, nebyl problém sehnat staré snímky kosteleckých řezníků.
Na jedné letité fotce byli dva někdejší zaměstnanci zachyceni v prostorách firmy. Rodinu, která fotku se svým dědečkem poskytla, potěšilo, že masokombinát snímek použije ve spojitosti s propagací současných výrobků. Fotka se dostala mimo jiné na obal uheráku.
Po čase ale přišel do Kosteleckých uzenin velmi dobře připravený dopis, který nikdo nečekal. Ozvali se potomci jiného muže, který byl také zachycen na zmíněném snímku a již nežije. Jeho tvář byla dobře rozpoznatelná. Této druhé rodině se nelíbilo, že je podobenka jejich předka na salámech, aniž k tomu dali souhlas. A následně dodali důkazy, že se skutečně jedná o jejich příbuzného.
Pak začalo právnické šermování s hledáním kompromisu, který by byl přijatelný pro obě strany. Rodina poukazovala především na fakt, že tvář jejich příbuzného byla použita za účelem zisku pro Kostelecké uzeniny. Žádali její stažení.
Masokombinát ustoupil, zaplatil a fotografii už nepoužívá
Justice ale nakonec případ neřešila. Firma se před dvěma roky s rodinou dohodla, že jí zaplatí 150 tisíc korun.
„Bohužel k této historické fotografii neexistuje žádná dokumentace, ani neznáme datum jejího vzniku a další okolnosti. Byla však dlouhodobě používaná k propagaci společnosti a nelze vyloučit, že byla k tomuto účelu v dávných dobách i pořízena. Přestože nárok dotyčné rodiny nepovažujeme za stoprocentně prokázaný, přistoupili jsme v rámci zachování dobrých vztahů k mimosoudnímu vyrovnání,“ uvedl Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, do jehož koncernu Kostelecké uzeniny patří.
V současnosti už masna fotku nevyužívá. Z toho ale jsou zase v rozpacích členové druhé rodiny, kterým používání fotky nevadilo, protože ji firmě sami nabídli. Tvář jejich dědečka je na snímku také.
Podle advokáta Lukáše Jansy, který se zabývá autorskými právy, je 150 tisíc korun ještě přijatelná výše „odškodnění“. Právník zná případ, kdy musela firma v podobné situaci přelepit desítky tisíc výrobků. To už se škoda počítala v milionech.
Firma registrovala ještě jednu žádost. Tu neuznala
Kvůli historické fotografii řešily Kostelecké uzeniny ještě jednu stížnost. Firmě se ozvala žena, která byla také přesvědčená, že na jednom starém snímku poznala svého příbuzného. V tomto případě se ale stěžovatelce přes opakovanou snahu nepodařilo předložit důkazy. Pracovníci masny si myslí, že šlo z její strany o omyl.
V poslední době využívají Kostelecké uzeniny v reklamní kampani svoje zaměstnance z provozu. A to nejen řezníky. Spot jim natočil například Vladimír Michálek, režisér oceňovaných filmů Je třeba zabít Sekala, Zapomenuté světlo či Babí léto. Účinkující v reklamách z řad kosteleckých pracovníků už to mají smluvně ošetřené tak, aby se v budoucnu neobjevil další sporný případ jako s černobílou fotkou.
Advokát Lukáš Jansa míní, že šlo v souvislosti s archivním snímkem o výjimečnou situaci. „Pokud někdo použije třeba i žijící osobu, pak je postup vždy stejný. Je třeba se obrátit na specialistu v oblasti autorských a osobnostních práv a vyzvat buď k mimosoudnímu vyrovnání, nebo ke stažení fotografie. Problém je ovšem i v tom, že každá fotka je autorským dílem fotografa bez ohledu na její kvalitu,“ upozornil.
Takže pokud nedal ani fotograf souhlas s použitím snímku k reklamním účelům, může také žádat finanční vyrovnání. Tato oblast se týká dokonce i majitelů zvířat nebo budov. Když jsou tak zajímavé, že se objeví v reklamě, měli by na tom být zainteresovaní i jejich vlastníci.
