Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Směnu hektar za hektar zemědělec odmítá. Dejte mi desetinásobek, žádá

  11:18aktualizováno  11:18
Má tvar obdélníku o rozměrech 23 x 24 metrů. Pozemek zemědělce Miroslava Hrtúse je v projektu jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu kapkou v moři. Přesto právě tato kapka může stavbu za jednu a půl miliardy výrazně ovlivnit. Majitel odmítá půdu prodat a brání se vyvlastnění.

ŘSD zahájilo proces vyvlastnění půdy. Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu je stavba, kterou toužebně roky očekává radnice, většina obyvatel i motoristé, kteří někdy přes Brod projížděli. Po mnoha letech konečně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo na stavbu peníze a loni začalo s výkupy pozemků.

Z téměř stovky už naprostou většinu získalo. U pár posledních jsou jednání na dobré cestě a ŘSD má příslib odkupu.

Výjimkou je jediný pozemek malý pozemek o rozloze zhruba 550 metrů čtverečních. Nachází se na hektarovém poli u obalovny a železniční tratě pod brodskou místní částí Termesivy. Jeho vlastníkem je zemědělec z nedaleké Vysoké Miroslav Hrtús. Ačkoliv sám tvrdí, že momentálně pole fyzicky neužívá, prodat ho odmítá a na směnu v poměru hektar za hektar nepřistoupil.

A tak ŘSD zahájilo proces vyvlastnění půdy. „Jak nám chybí byť jen jediný pozemek, je to jako kdybychom neměli nic. Příprava stavby se dál nepohne, stavební povolení být vydáno nemůže,“ vysvětluje ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.

„Já nikdy půdu nekupoval, abych se, jak je mi neustále podsouváno, chtěl finančně zhojit a obohatit, ale abych si zajistil krmivovou základnu pro dobytek,“ obhajuje svůj striktní postoj Hrtús.

„Dneska by tu byla hromádka peněz a zítra co? Ta půda tam pořád je a pořád tam bude. Když se o ní pečuje, získává na hodnotě,“ tvrdí.

Za svůj jeden hektar chce deset jiné půdy

Pole zakoupil před jedenácti lety. Už tehdy se podle něj vědělo, že by tudy mohl obchvat vést. Může se zdát, že je neústupný. „Stále věřím v dohodu,“ tvrdí ovšem. Dohodnout by se chtěl s městem, s jeho zastupiteli. V minulosti už se o to snažil. Jenže neuspěl.

Za své přibližně hektarové pole, na němž se drobný a budoucí stavbou dotčený pozemek nachází, žádal deset hektarů jiné půdy. „Mnou vybrané pozemky byly sice větší rozlohou, ale za menší cenu. Finančně bych na tom ještě tratil,“ říká.

Brod ušetří desítky milionů

Budování jihovýchodního obchvatu bude pro město levnější, než se dosud myslelo. Stát převezme financování mimoúrovňové křižovatky u Termesiv. Ta přitom v původním projektu nebyla, Brod na ní ale trval a počítalo se, že zhruba 40 milionů korun bez daně za ni i zaplatí.
Smlouvu s Ředitelstvím silnic a dálnic, která náklady na křižovatku vrací zpět na stát, poslalo ministerstvo dopravy a brodští zastupitelé ji v pondělí schválili.
„Při návštěvě ministra v Brodě jsme o to požádali a bylo nám vyhověno. Je to obvyklá praxe, že mimoúrovňová křižovatka je součástí obchvatu, a jsme rádi, že to stát uznal,“ konstatoval brodský starosta Jan Tecl.
V konečném součtu tak na obchvatu město ušetří přibližně 34milionů korun. To se týká i nákladů na položení chodníků v místech, kde se předpokládá pohyb chodců, na podchod nebo veřejné osvětlení, celkem za zhruba 11 milionů. „Ušetřené peníze by dle dohody s ministrem měly zůstat v dopravě. Chtěli bychom je použít na opravy ulic nebo budování parkovišť,“ dodal starosta.

Podle jeho slov se jednalo o bývalou židovskou půdu, kterou město získalo kdysi zdarma. „Devadesát procent jí je pod vysokým napětím, kde nikdy nic stát nemůže,“ říká.

Zastupitelé ale takovou nabídku odmítli. „Praktikujeme spravedlivý a rovný přístup ke všem majitelům půdy. Není reálné si představit, že by se devadesáti majitelům, kteří cenu akceptují, místo poděkování dostalo informace, že jiní si vyjednali lukrativnější smlouvy. To by bylo vrcholně nespravedlivé a neslušné. Těmto lidem bychom se nemohli podívat do očí,“ vzkazuje brodský místostarosta Libor Honzárek.

Když selhaly všechny pokusy o dohodu, zahájilo ŘSD proces vyvlastnění půdy. Pokud jde o stavbu v naléhavém veřejném zájmu, umožňuje mu to zákon. „Ten proces trvá tři čtvrtě roku až rok,“ poznamenala Tesařová.

Proti takovému postupu se ale Miroslav Hrtús ohrazuje. A protože takový vývoj čekal, začal se bránit už s předstihem loni na podzim. To se obrátil na nejpovolanější advokáty, které na danou problematiku mohl v republice sehnat – na právníky farmářky Ludmily Havránkové, která dvě desetiletí blokovala dostavbu dálnice z Prahy na Hradec Králové.

„Měl jsem potíž sehnat místního advokáta. Neřekli mi to přímo, ale bylo to na nich vidět. Nechtěli si prostě ve městě dělat zle,“ vysvětluje.

Farmář se chce odvolávat dál, dokud to jen půjde

Už od konce loňského roku na Krajském soudu v Hradci Králové leží jeho žaloba. V ní zpochybňuje celé územní řízení. „Jedním z nedostatků je staré posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Takzvaná EIA byla dělaná v roce 2004 podle starých norem, je v ní zpracováno jiné zatížení,“ řekl Hrtús. Podobné postupy kritizovala Evropská komise a mnoho staveb po celé republice se nejspíš bude muset odložit.

„Pokud u soudu uspějeme, máme velkou šanci na zisk dobré vyjednávací pozice s městem. Teď ji nemáme. Pokud neuspěju, budu se odvolávat, dokud to půjde,“ ujišťuje.

„Územní rozhodnutí je pravomocné, bylo řádně vydáno, je platné. Platí tedy i EIA. Není možné to už takto zpětně zpochybňovat,“ reagoval na to Libor Honzárek.

Jestliže soud dá námitkám zemědělce za pravdu, může to zároveň razantně oddálit zahájení stavby. V té souvislosti se hovoří i o třech až pěti letech zdržení. Pro město by to byla katastrofa. „Obchvat je vnímán veřejností i samosprávou posledních dvacet let jako nejpotřebnější a nejžádanější dopravní stavba. Jejímu zahájení jsme konečně velmi blízko,“ říká Honzárek.

Vedení města považuje postup zemědělce z Vysoké za účelový. Vidí v něm snahu nezískat jen zhruba 130 tisíc korun, jež by Hrtús za půdu dostal. Podle mnohých hraje o miliony. „Jsou to nepřijatelné obstrukce,“ kroutí hlavou Honzárek.

„Pokud bych se chtěl obohatit, myslíte, že bych se vystavoval riziku vyvlastnění?“ brání se majitel pole. „V minulosti už jsem přišel o desítky procent pronajatých pozemků. Jediné, o kterých jsem si myslel, že nikdy nepřijdu, byly mé vlastní. A dnes vidím, jak jsem se spletl,“ dodává.

Že se snaží pro Brod vysněnou investici nabourat a oddálit, mu mnozí obyvatelé prý dávají najevo. „Lidé po mně koukají všelijak. Hlavně u jistých institucí je to velkou nevýhodou. Jsem brán, že jsem proti všemu, jako zhoubná choroba,“ popisuje Miroslav Hrtús.

Jak ale dodává, je stále mnoho těch, kteří mu fandí. „Kdo od začátku věděl, o co mi jde, se mě zastává,“ konstatuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruční granát F1
Muž našel v lese na Havlíčkobrodsku granát. Odnesl si ho domů

Hodně neopatrně si počínal třiapadesátiletý muž z Květnova, který našel při vycházce v lese ruční granát a vzal si ho s sebou domů. Teprve ze svého bydliště...  celý článek

Milena Šatavová z Rokycan přesně ví, který den má které jméno svátek. Její...
VIDEO: Arnošt, Kvido, Hugo, Erika. Žena přesně ví, kdy kdo slaví svátek

Milena Šatavová z Rokycan má paměť jako slon. Dokáže přeříkat celý kalendář od ledna do prosince a přesně při tom ví, kdy které jméno slaví svátek. Své umění...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.