Spalovna v Jihlavě? Odpůrci volají po lepším třídění odpadu

Vysočinské skládky mají podle Zbyňka Boudy z Energetické agentury Vysočiny kapacitu zhruba na sedm let. V současnosti zástupci měst, obcí a kraje diskutují, co s horami odpadu v regionu dělat dál. Debatovalo se také v aule jihlavské polytechniky. Tam se do diskuse mohla zapojit veřejnost.

Spalovna v pražských Malešicích | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Dva proudy jdou proti sobě v případě projektu spalovny odpadů, která by mohla vyrůst v Jihlavě. První názor? Skládkovat smetí nebude možné donekonečna. Proto je potřeba řešit jak třídění, tak i spalování odpadů.

Druhý názor? Spalovna je drahá věc. Prvně je potřeba naučit lidi maximálně třídit.

Spalovna byla hlavním tématem diskuse na jihlavské polytechnice v rámci projektu Masarykovy debaty. Ivo Kropáček z Hnutí Duha a Matěj Man z Arniky poukázali na to, že prvně by se měla vyřešit motivace obyvatel kraje, aby více třídili odpadky.

Argumenty pro a proti spalovně v Jihlavě

Pro spalovnu: Co hovoří pro výstavbu zařízení na energetické využití odpadů?

• Že se vyčerpá kapacita skládek a nové nebudou vznikat.
• Že se bude dát z odpadu vyrobit energie a teplo.
• Že Vysočina může být soběstačná a nebude muset za spalování odpadků platit jiným krajům nebo firmám.

Proti spalovně Co hraje proti výstavbě?

• Že se lidé ještě nenaučili úplně perfektně třídit. Rezervy jsou nejen u bioodpadu.
• Že se jedná o nesmírně drahé zařízení v ceně okolo 2,5 miliardy korun.
• Že v Jihlavě není vytvořená teplovodní siť v místech, kde by spalovna stála a mohla by produkovat teplo.

"Ve Vlámsku existuje finanční motivace," řekl Kropáček. Spalovnu oba zástupci ekologických hnutí označili za drahé zařízení, které bude mít problém s naplněním kapacity. "Jihlava se stane centrem, kam se budou svážet odpadky," řekl také Matěj Man.

Náměstek primátora Rudolf Chloupek reagoval, že se v Jihlavě odpad už třídí, a pokud jde o bioodpad, že v některé lokalitě město zkusí rozmístit nové hnědé kontejnery. Spalovna by podle něj i podle ředitele Energetické agentury Vysočiny Zbyňka Boudy celý odpadový systém efektivně doplnila.

Toto zařízení mělo v sále polytechniky o něco více odpůrců než přívrženců. Spalovna by mohla vyjít zhruba na dvě miliardy korun.

"Teplo ze spalovny, to je pozlacené teplo. Zařízení na energetické využití odpadů postavíte zhruba za 2,5 miliardy korun. Do toho žádný investor nejde, jinak by tu už spalovna dávno stála," řekl Ivo Kropáček, který se v Hnutí Duha specializuje na odpady. Je proti stavbě spalovny na Vysočině.

O možnost investovat v Jihlavě se v tomto oboru podle ředitele Energetické agentury Vysočiny Zbyňka Boudy hlásí řada firem. "Že je výstavba spalovny drahá, to je pravda. Jednalo by se o společný projekt financovaný ze soukromých a veřejných prostředků," uvedl Bouda.

Na pálení odpadků rezervuje Jihlava lokalitu u vlečky

Kde by mohla v Jihlavě spalovna stát? Žádné rozhodnutí v této věci zatím ještě nepadlo. Uvažuje se o lokalitách poblíž dálničního přivaděče a železniční vlečky. "Zatím nejpravděpodobněji vypadají dvě místa v průmyslové zóně u Bedřichova," řekl náměstek jihlavského primátora Rudolf Chloupek. Jihlavské zastupitelstvo podle něj zatím rozhodlo o jediné věci, že se město připojuje k systému ISNOV - Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina. Tento systém řeší i recyklaci, sběrné dvory či skládky. "Jestli tady spalovna bude, jak bude vypadat a kdy vyroste, to zatím rozhodnuto není," sdělil Chloupek. Teď se podle něj dává dohromady společenství měst a obcí Vysočiny, které by měly za komplexním projektem ISNOV stát.

"Mnoho obcí bude Jihlavě závidět, že spalovnu má. Odpad je v dnešní době i palivo. Slouží pro výrobu tepla a elektrické energie," dodal Bouda.

"V Jihlavě odebírá teplo z centrálního systému tak málo domácností, že se to nevyplatí dělat. Navíc v lokalitách, kde se plánuje výstavba spalovny, není teplovodná soustava. A pokud by vznikla, tak bych - být Jihlavskými kotelnami - nechtěl, aby mi do soustavy pouštěl teplo jiný závod," upozornil Matěj Man z ekologické organizace Arnika.

Podle něj je v Německu nebo Rakousku problém s využitím kapacit spaloven. "Německo vozí odpad ze Švýcarska nebo Itálie," zmínil Man.

Rakouský zájem. Ale i o peníze

"S nadkapacitou je to částečně pravda," uznal v diskusi Bouda. Dodal, že rakouské spalovny by měly zájem o odpad z Česka. "Abychom ho my vozili k nim a za spalování ještě platili," upozornil však Bouda.

Ekonomika spalovny podle něj bude vycházet dobře i bez evropských dotací. "Cenu za gigajoule tepla, za stávající situace 200 korun, máme domluvenou s odběratelem, Jihlavskými kotelnami," doplnil Bouda.

"Ale budou kotelny za 200 korun gigajoule tepla prodávat i domácnostem? " ozvalo se z publika. Jednatel Jihlavských kotelen Vladimír Nedvěd připustil, že odkup za současné cenové hladiny 200 Kč za gigajoule je možný.

"Obecně je možné o odkupu tepla ze spalovny jednat. Cena musí být nižší, než za jakou ji vyrobíme pomocí plynových kotlů," vysvětlil šéf firmy, kterou z 50,84 procenta vlastní rakouská společnost Energie Steiermark AG a zbylý podíl náleží městu.

Postavil se na stranu Zbyňka Boudy a města. Doplnil, že spalovnu mají třeba i v centru Vídně. "Myslíte, že by Rakušané snesli na takovém místě něco, co by je zatěžovalo?" řekl Nedvěd.

Pokud by spalovna rostla, je podle něj třeba pohlídat, aby měla moderní technologie, které nezatíží životní prostředí. Argumentů pro i proti bylo v debatě mnoho. Nic není uzavřeno a rozhodnuto. Kapacita spalovny by mohla být okolo 120 tisíc tun odpadu ročně.