Za jeden měsíc dokázala úřednice z Polné u Jihlavy Renata Krupičková najezdit...

Za jeden měsíc dokázala úřednice z Polné u Jihlavy Renata Krupičková najezdit cestou do práce a z práce přes 1 100 kilometrů na kole. | foto: Jaroslav Paclík, MAFRA

Úřednice z Jihlavy si jezdí svoji Tour de France. Za hejtmanem a zpět

  • 3
Za jeden měsíc dokázala úřednice z Polné u Jihlavy Renata Krupičková najezdit cestou do práce a z práce přes 1 100 kilometrů na kole. A její šéf, kterým není nikdo jiný než hejtman Vysočiny, jí toleruje případné pozdější příchody do kanceláře.

Renata Krupičková najela i letos nejvíc kilometrů v rámci květnové soutěže Do práce na kole. Zúčastnit se mohl na Vysočině každý. Dokonce i ten, kdo jezdí do zaměstnání na koloběžce, běhá tam či dochází pěšky.

„Od domu v Polné to mám k závoře jihlavského krajského úřadu přesně dvacet kilometrů, když jedu klasicky po hlavní,“ říká Krupičková. Místo, aby sedla do auta nebo na autobus, tak vytáhne kolo a zhruba hodinu cesty do Jihlavy a pak zase zpět do Polné šlape. Vlastně si může říct, že jezdí takovou svou malou Tour de France.

„Na začátku soutěže mi to třeba trvalo hodinu a deset minut, na konci jsem to dávala třeba už za padesát minut,“ doplňuje úřednice.

Kolik lidí letos jezdilo do práce na kole

Na Vysočině se letos do akce Do práce na kole zapojilo 507 cyklistů, běžců a chodců. Ti na kolech či koloběžkách ujeli přes 97 400 kilometrů. O hlavní ceně, skládacích kolech, rozhodl los. Bicykly si včera převzali účastníci akce Petra Fortelná z Třebíče, Pavel Vrábel z Jihlavy a Ondřej Sobotka ze Žďáru nad Sázavou.

I loni se jí podařilo soutěž Do práce na kole v regionu Vysočiny vyhrát. Měla najeto nejvíc kilometrů. „A to byla pohodová jízda,“ připomněla.

Letos prý byla situace už trochu jiná. „Jak jsem věděla, že obhajuju vítězství, tak jsem statistiky ostatních sledovala už od prvního týdne, a když jsem zjistila, že se mi někdo pomyslně tlačí na záda, začala jsem jezdit delší trasu,“ prozradila Renata Krupičková.

Zatímco na úvod jezdila nejkratší trasou a denně si tedy připisovala po čtyřiceti kilometrech, končila až na pětaosmdesáti. „To jsem to brala přes Luka nad Jihlavou,“ doplnila žena ze sekretariátu hejtmana. Šéf kraje Jiří Běhounek jí prý dokonce dává i drobnou úlevu oproti jiným zaměstnancům – možnost pozdějšího příchodu do práce.

„Pan hejtman mi docela fandí. Musím ocenit, že je velice vstřícný. Toleruje pozdější příchody do práce, než jsou obvyklé. Většinou začínáme pracovat v sedm hodin a stane se, že já se sem na kole dostanu později. Snažím se však přijet nejpozději na půl osmou,“ vysvětlila Krupičková.

Zatímco soutěž trvala jeden měsíc, ona kolo zahálet nenechává. „Pokračuju dál, protože mě to baví. Můj předpoklad je, jezdit takto do práce do konce října. Pokud to s ohledem na počasí půjde,“ doplnila cyklistka.

Na trase domů má už i jednoho skalního fanouška. „Je to na pátém kilometru. Sedí tam v místní hospůdce, a když projíždím, postaví se a vesele mi mává. Líčila jsem kolegům v práci, že je to velký sympaťák. Ale jednou jsem ho tam viděla sedět s manželkou a tím celá příhoda skončila,“ usmála se.

„Ty máš fanouška i na posledním kilometru při jízdě do Jihlavy. Protože já mám kancelář nad garážemi krajského úřadu a kontroloval jsem tě, jak dojíždíš,“ vloží se do rozhovoru Krupičkové s novináři vysočinský cyklokoordinátor Petr Stejskal.