Zámek Budišov

Zámek Budišov | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Budišov se 110 milionů od Třebíče nedočká, soud žalobu zamítl

  • 1
Na české poměry výjimečný soud mezi dvěma obcemi skončil v pátek u třebíčského okresního soudu. Budišov požadoval po Třebíči 110 milionů korun, což je nebývalá suma. Soudce Jan Hurdík ale žalobu v plném rozsahu zamítl.

Městys Budišov žaloval město Třebíč o náhradu škody za zmařený projekt s názvem Bono Publico. Nyní je však na neúspěšné žalující straně, aby uhradila náklady řízení, které vyšplhaly téměř k půl milionu korun.

Zástupci Budišova zvažují, že se proti verdiktu odvolají. "Rozhodnutí okresního soudu ponechávám plně bez komentáře," řekl s neskrývanými rozpaky budišovský radní Milan Boček, který se soudních jednání pravidelně účastnil.

Naopak třebíčský místostarosta Pavel Pacal neskrýval dobrou náladu. "My jsme ten výsledek očekávali, jsme spokojení. A jsme rádi, že to tak dopadlo. Ukázalo se, že pravda byla na naší straně," podotkl.

Z velkolepého projektu Bono Publico nezbylo nic

Třebíč a Budišov před lety rozjely společný projekt na opravu zámků s názvem Bono Publico. Ideou bylo přitáhnout turisty a vytvořit pracovní místa. Aby obě města dostala velký dotační balík peněz, musela spojit své síly. Samostatně by na dotaci na opravu chátrajících zámků nedosáhla.

Pak ale začalo vyšetřování korupční kauzy, která dostala nálepku Budišov, a z projektu nezůstalo nic. Bono Publico přitom mělo přislíbenou stomilionovou evropskou dotaci.

Budišov teď u soudu žádal po Třebíči110 milionů korun za to, že nedošlo k uskutečnění projektu, protože tím pro městečko do budoucna padla možnost za dobré peníze opravit chátrající památku.

Kauza Budišov

Celý projekt se sesypal v roce 2006, kdy policie pozatýkala na základě svědectví architekta Marka Řičáře několik lidí včetně tehdejšího budišovského starosty Ladislava Péti, obvinila je z nadhodnocení projektu o více než 30 milionů korun a ministerstvo pro místní rozvoj dotaci pozastavilo. Začaly se hroutit termíny, protože Bono Publico nebylo zrovna vzorně manažersky vedené. Vyšetřování pak ukázalo, že projekt byl v pořádku. Naopak Řičář se projevil jako ten, který podváděl.

"Třebíč nás vystoupením ze společného projektu připravila o možnost za dotační peníze opravit zámek, byly to obrovské sumy, přes pětašedesát milionů korun. Navíc jsme platili věci spojené s projektem. Je nefér, abychom celou finanční zátěž nesli my. Na další dotaci těžko dosáhneme," konstatoval v průběhu soudního jednání radní Budišova Milan Boček.

Projekt by se nestihl, obávali se v Třebíči, proto couvli

Třebíč z projektu vystoupila, protože se domnívala, že už není možné stihnout termíny rekonstrukcí obou historických objektů. Oprava starého domu s sebou vždy přináší stavební překvapení, která lze těžko předvídat. Je lepší mít času více, než méně - i to byl tehdejší argument Třebíče.

"Aby byl projekt dotovatelný, muselo se vše stihnout za 14 měsíců, respektive za rok, kvůli neefektivnímu přístupu stavební firmy Kevos. To bylo nereálné. Kdyby se ale termín nedodržel, všechno by musela zaplatit Třebíč," zdůraznil právní zástupce Třebíče Miroslav Šianský.

Bylo to v době, kdy seděl ve vazbě bývalý starosta Budišova Ladislav Péťa, podezřelý z předražení projektu.