K zatím poslednímu jednání soudu ale Šebesta bez omluvy nedorazil. Při hlavním líčení vystupovala právní zástupkyně firmy.
A byl předvolán svědek, který v minulosti dělal propuštěnému muži vedoucího.
Jak šel čas v kauze výpovědi
|
Letos na jaře uvedl Šebesta pro MF DNES, že ve společnosti pracoval šest let jako konstruktér a vývojový pracovník. "Pak jsem zničehonic dostal výpověď - neoprávněnou," uvedl. O důvodech propuštění se dočtete zde.
Proto se sedm let s firmou Bosch soudí. Po zaměstnavateli požaduje desítky tisíc korun za služby advokáta a ušlou mzdu za oněch sedm let.
Jak uvedla soudkyně Martina Chlupáčková, podle posledního rozsudku z letošního února byla výpověď daná žalobci neplatná. To však ještě může jihlavský soud zvrátit.
Šebesta tvrdil, že měl garantovanou tříletou dobu, po kterou ho Bosch nesměl vyhodit. I tak o práci přišel. Navíc podle něj dnes jeho pozici vykonává někdo jiný, přestože mělo jeho místo podle důvodu výpovědi z organizačních důvodů zaniknout.
Soudkyně chtěla doložit kolektivní smlouvu nebo jiný dokument, v němž stojí, že se garance opravdu týkala i pozice konstruktéra, jíž Šebesta vykonával. Podle tehdejšího vedoucího Šebesty totiž „zaručená práce“ zřejmě zahrnovala pouze dělnické profese, nebyl si tím však jistý.
Případ byl odročený na první polovinu listopadu za účelem doplnění tvrzení a provedení důkazů.
Chce kartu, aby si mohl alespoň dojít pro obědy
Nyní se ale konalo ještě jedno hlavní líčení se stejnými aktéry. Šlo o žalobu na přiznání práva na držení elektronického průkazu, který zaměstnancům firmy Bosch umožňuje vstup do všech prostor společnosti.
Šebestovi byl totiž při ukončení pracovního poměru odebrán, on jej však chce zpět, aby se nemusel při příchodu a odchodu stále hlásit a aby si ve společnosti mohl zajít na oběd.
Soudkyně Chlupáčková však tuto žalobu zamítla s tím, že Šebesta musí svému bývalému zaměstnavateli zaplatit několik tisíc korun za služby právníka. Šebesta se totiž oháněl tím, že každý pracovník kartu vlastní, a proto i on by ji měl mít. A že podle něj neoprávněným odebráním došlo k diskriminaci.
Podle Chlupáčkové však ve společnosti není fyzicky, tudíž uznala obhajobu firmy Bosch, že by se společnost naopak dopustila diskriminace, kdyby kartu Šebestovi vrátila.
Bosch Diesel se Šebestou totiž jednal jako s každým jiným propuštěným zaměstnancem a po ukončení pracovního poměru mu kartu odebral. Šebestovi přitížila rovněž jeho neúčast na hlavním líčení.