„Viděl jsem to na vlastní oči. V polovině mostu se napříč udělala prasklina a najednou spadl. Ani žádný hluk jsem neslyšel,“ popisoval v úterý tragédii před havlíčkobrodským soudem, kde pokračovalo řízení s deseti obžalovanými. Všichni se zpovídají z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Jsou mezi nimi zástupci stavebních firem, investora i stavebního dohledu. Hrozí jim vězení od tří do deseti let.
Nevím, jenž v celém případu figuruje jako svědek, se živí prací na bagru už více než 23 let. Na přelomu srpna a září před více než třemi lety ho jeho zaměstnavatel, společnost Terrabau, poslal do Vilémova, kde se firma podílela na pracích při rekonstrukci tamního silničního mostu.
V den, kdy se tragédie stala, nejdříve z mostu odstraňoval kovové zábradlí a kamenné římsy.
„Dělníkům, kteří dělali pod mostem, jsem šel říct, aby odešli, že budu pracovat nad nimi,“ pokračoval ve svém líčení s tím, že dál dělníky nekontroloval, neboť k tomu neměl žádnou pravomoc. Navíc zmínění lidé měli pracovat pro jinou stavební společnost než on.
Po celé dopoledne přes most jezdily plně naložené tatry
Když dokončil tuto práci, vrátil se ke své hlavní činnosti - k odtěžování zeminy u vnější strany mostu ve směru od Golčova Jeníkova. V ten moment prý už nekontroloval, zda pod mostem někdo pracuje.
Z kabiny svého bagru, který měl stát ještě před hranou mostu, prý dolů stejně neviděl. Podle jeho líčení po celý den až do oběda přes most jezdily dva nákladní automobily, které odvážely odtěžený materiál.
Teprve pak začaly jezdit jinou cestou, aby stavbu už nezatěžovaly. Sám bagrista však prý riziko při přejíždění těžkých nákladních tater přes most nevnímal. Odpoledne pak, když čekal na jedno z nákladních aut, se najednou most přelomil v půli. „Stál jsem od toho asi deset metrů,“ pronesl bagrista.
Úřednice nedokázaly odpovědět, vyslechnuty budou znovu
Kromě něj v úterý vypovídaly před soudem i Hana Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Kraje Vysočina a její podřízená Hana Matulová. Ta vede investiční oddělení zmíněného odboru. Kraj Vysočina je totiž majitelem mostu a investorem stavby.
Jelikož úřednice nebyly schopné konkrétně odpovědět soudkyni Haně Doubkové na řadu otázek ohledně celé zakázky, vyžádal si soud veškeré související materiály z archivu kraje a výslech úřednic se bude opakovat v pozdější fázi jednání.
Soudkyni mimo jiné zajímalo, zda se měl most pouze opravovat, nebo bourat. „Projektová dokumentace říkala, že se má most zbourat a na jeho místě postavit nový. Nikdy jsem neslyšela, že by se most měl opravovat ve stávajícím tvaru,“ pronesla Strnadová, jejíž slova později potvrdila i Matulová.
Rychlejší odtěžení zeminy bylo na přání Bögl & Krýsl, zaznělo
O tom, že se počítalo s demolicí mostu, mluvil i Jiří Daňhelka, jenž byl v době neštěstí ředitelem závodu Dobřany společnosti Bögl & Krýsl. Ta na celé zakázce pracovala jako subdodavatel a právě její dělníci zahynuli pod sutinami zřícené stavby. Ti měli právě v osudný den vztyčit pod mostem vzpěry, aby se nezřítil. „Pak se měl most rozebrat pomocí jeřábů,“ dodal Daňhelka.
Jenže odtěžení zeminy na zevní straně mostu začalo dřív, než byly vzpěry vztyčeny. Zřejmě i na přání společnosti Bögl & Krýsl, jejíž lidé se prý nemohli jinak dostat na staveniště. „Ano,“ odpověděl Daňhelka na otázku, zda byl ze strany jeho firmy požadavek na zahájení prací.
Na staveništi v těch dnech působily hned čtyři stavební firmy. Hlavním dodavatelem rekonstrukce celého devatenáctikilometrového úseku silnice, na níž je i zmíněný most, byla společnost M-Silnice. Zakázku od kraje dostala ve sdružení s firmou Strabag. Sdružení si pro práce na mostě najalo jako subdodavatele firmu Bögl & Krýsl. Jen o pár metrů dál na opěrné zdi pracovala firma Silnice Čáslav.
Destrukce se rozvíjela desítky sekund, naznal soudní znalec
Hned po nehodě se objevily spekulace, že statiku mostu narušilo odbagrování přílišného množství zeminy u vnější strany mostní podpěry. Podle stavbyvedoucího společnosti Strabag Romana Bednaříka, jenž figuruje mezi obžalovanými, ale práce postupovaly přesně podle projektové dokumentace. „Dokument umožňoval odtěžení zeminy bez podpoření klenby,“ vypověděl v květnu.
Projekt podle Bednaříka počítal s oboustranným odtěžením zeminy a až s následným podepřením klenby. Podle znalce z VUT Brno Ladislava Klusáčka, který před soudem vypovídal v říjnu, se most zřítil právě kvůli odtěžení zeminy. Destrukce mostu se podle něho rozvíjela desítky sekund až jednotky minut a odpovědné osoby mohly nebezpečí rozpoznat a dělníky pod mostem varovat.
