"Dneska to šlo dobře," popsal Zbyněk Němec, když už za sebou mě ten náročný úkol - sundat smuteční vlajku z věže v centru Třebíče. "Těžké to bylo minule, bez lana. Člověk se musí soukat nahoru jako žabák," doplnil muž, který má zkušenosti s výškovými pracemi.
"K této věži máme vztah. V roce 1996 jsme tady instalovali nový kříž. Ten předchozí poničil blesk," řekl Petr Chmel, druhý muž z dvojice, která na Štědrý den šplhala na vrchol věže.
Po schodišti, žebřících a nakonec vikýřem
Cesta na úplný vrcholek věže vedla nejprve po poměrně pohodlném dřevěném schodišti, člověk se ani nemusel moc ohýbat. Od ochozu se ale už muselo jít po žebřících a vhod přišly kromě opatrnosti také svítilny a čelovky, protože nahoře ve věži už žádná světla nejsou.
Lezec se na střechu věže dostává skrz vikýř. "Z vikýře jeden člověk vyleze a druhý ho odtud jistí," popsal Standa Neuman, další člen týmu, který se rozhodl uctít památku Václava Havla vyvěšením černé vlajky na věž.
Vlajku vyvěsili po sametové revoluci
Stejný tým v roce 1989 po sametové revoluci na věži vyvěsil československou vlajku. "V roce 1989 to bylo spontánní a bylo to dobrý," zavzpomínal Neuman. "Nyní jsme ukončili takovou jednu éru," řekl.
Myšlenka na to zopakovat lezení z roku 1989 - byť za jiných, smutných okolností - vznikla v neděli večer. "V neděli jsme byli s dětmi na vánočním trempu na Brtničce a po tom jsme si my dospělí šli sednout na pivo. Rozhodli jsme se, že ukončíme éru, která začala před dvaadvaceti lety sametovou revolucí a skončila smrtí Václava Havla," uvedl Standa Neuman.
Věž v Třebíči je 75 metrů vysoká, kříž nad makovicí měří čtyři metry a otáčí se působením větru. Je kopií korozí silně poškozeného kříže z roku 1862 a jedná se o dílo vladislavského kováře Pavla Jury.
Ve věži jsou tři zvony. Během lezeckých prací je muži mohli slyšet několikrát. "Pořádně to duní, když jste nahoře ve věži," popsal Rostislav Němec, další člen třebíčské party. Tu doplnil Petr Janík, před dvaadvaceti lety byl jejím členem i Oto Materna.
