Události z druhé světové války si v Náměšti připomínají také simulovanou bitvou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Prase schovala rodina před Němci do dříví, krmení mu nosila oknem

  • 15
Stále se objevují nové příběhy, které se vztahují ke druhé světové válce po celé České republice. Od svých předků je zaznamenaly například také děti ze ZŠ Komenského v Náměšti nad Oslavou.

Mít v ohradě u domu o krávu navíc než v soupisu dobytka, to se mohlo za druhé světové války krutě vymstít. Obyvatelům domu mohlo přinést okamžitou smrt zastřelením nebo transport do koncentračního tábora. A co takhle prase schované ve dříví? To mohlo nacisty rozčílit stejně tak.

Právě o tom je jeden z příběhů, které poslali školáci z Náměště nad Oslavou do soutěže Dějiny a paměť školních dětí, kterou na Vysočině zorganizovaly Český svaz bojovníků za svobodu a ­Klub českého pohraničí.

Tento příběh zaznamenala současná deváťačka Aneta Kryštofová. Její babička Marie Křenková si s rodiči prožila za války nejeden okamžik velkého strachu.

„Jednou byli babiččini rodiče velmi chudí, protože vždy museli Němcům dát část své úrody, maso z nějakého dobytka, vejce či mléko. Když už téměř neměli co jíst, pořídili si navíc jedno prase, aby si je mohli vykrmit. Ukryli ho v ­dříví pod oknem, aby je Němci při kontrole neobjevili. Babička Marie a ­její sestra Anna je oknem lezly krmit,“ uvedla žákyně náměšťské školy.

Vše se obešlo bez výhrůžek

Rodina se obávala, že přijde okamžik, kdy Němci na zvíře přijdou. A ­tak se i ­stalo. „Při jedné z kontrol jeden z Němců řekl otci Marie Křenkové: To prase z ­toho dříví vyndej, ať je ty děti nemusí lozit krmit oknem.“

Výhrůžky smrtí nebo „lágrem“ ale naštěstí nenásledovaly. „My víme, že prase je tam, ale nic ti za to neuděláme,“ dodal Němec. Příběh se stal v malé vesničce Lovčovice.

„Tatínkovi mé babičky se velmi ulevilo, byl rád, že ne každý Němec je zlý a ­ubližuje lidem,“ poznamenala Aneta Kryštofová, jejíž práce patřila v soutěži Dějiny a paměť školních dětí podle poroty mezi ty nejlepší.

Jiný příběh, který děti od svých prarodičů vyslechly, se odehrál ke konci války na Jirkasově mlýně pod obcí Číměř. Sepsal ho Jakub Kafka.

„Prababička zjistila, že se ve mlýně objevili dva ruští vojáci, kteří zběhli z ­fronty a chtěli se ve mlýně schovat. O ruských vojácích se vědělo, že se násilím domáhali obživy a že znásilňovali ženy. Proto se moje prababička i mlynářka nečekané návštěvy velice bály,“ napsal hoch.

Láska ve mlýně

Jakubova prababička se ukryla v ­malé místnosti v prvním patře mlýna a doufala, že ji tam Rusové nenajdou. „Netrvalo dlouho a uslyšela, že jde někdo po schodech nahoru a začíná se dobývat do místnosti. Velice se bála a vyskočila před ruským vojákem z okna ven,“ uvedl Kafka.

Až s odstupem času jeho prababička Marie Matoušková zjistila, že se na ni tenkrát dobýval kočí. Ve mlýně také sloužil a tehdy dvaadvacetiletá žena se mu líbila.

Porotci pochválili také příběhy, které do soutěže zaslaly další děti – Kateřina Baronová, Mikoláš Adam, Olga Pelcová a Artur Staněk (všichni z Náměště nad Oslavou), Klára Kovářová z Hrotovic a Lukáš Starý z Jihlavy.

„Příběhy nezapadnou. Informační panely, na kterých jsou zveřejněné, budeme moci u příležitosti významných výročí vystavit znovu,“ doplnil k aktivitě školy náměšťský místostarosta Jan Kotačka.