V budově na rohu ulic Štáflova a Boženy Němcové v centru Brodu se přestalo učit v roce 2010. Od té doby se radnice zhruba sto let starý dům snažila opakovaně pronajmout či prodat. Zpočátku se zdálo, že to nebude problém. První nájemce však v komplexu způsobil škodu a odešel. Najít nového už se nepodařilo.
Na tom, že by se do ní v budoucnu měl přestěhovat azylový dům pro matky s dětmi, se shodla velká většina z pětadvaceti zastupitelů. Pro zvedlo ruku šestnáct z nich.
„Hledali jsme možnosti, jak budovu využít. Nakonec jsme zvažovali dvě varianty. Jednou bylo přebudovat bývalou školu na polyfunkční bytový dům, druhou byl azylový dům. Smysl druhé varianty prokázaly zpracované studie,“ řekl místostarosta Libor Honzárek (TOP 09).
O vítězné variantě rozhodla šance na získání dotace
Pro potřeby azylového domu však bude potřeba celý objekt kompletně přestavět. Prozatím odhadované náklady hovoří o investici za 79 milionů korun.
„Azylový dům je v podstatě zdravotnické zařízení, které musí splňovat přísnější předpisy. Znamenalo by to třeba interiéry kompletně vybourat a protipožární příčky a stropy vybudovat znovu,“ vysvětlil Honzárek.
I proto si brodští zastupitelé dali do usnesení, že by se do přestavby pustili pouze v případě získání až devadesátiprocentní dotace. „Programy na to jsou. Bez dotace bychom tolik investovat nemohli,“ poznamenal místostarosta.
Druhou zvažovanou variantou byl bytový dům. Budova s vysokými stropy a okny by si v tom případě vyžádala přestavbu s náklady vypočtenými na 66 milionů korun. Žádnou dotaci by ale na tento způsob využití momentálně radnice čerpat nemohla. I proto ve vedení města zvítězila varianta azylového domu.
Pro knihovnu to nešlo, galerii tam nechtěla, spolky na ni nemají
Opozice však vůči takovému postupu „buď - anebo“ měla značné výhrady. „Budova se pro takové využití nehodí. Z velkých a vysokých místností dělat malé byty je zbytečné. Jsou to prostory, které by mohlo využít muzeum, galerie nebo by mohly sloužit pro schůzky nejrůznějších spolků či k divadelním zkouškám ochotníků,“ argumentoval Jiří Čáslavský (Změna pro Havlíčkův Brod).
Na to hned odpověděl radní Ivan Kuželka (SNK - Broďáci). „Zřídit tam krajskou knihovnu nešlo, galerie budovu nechtěla a pro spolky by pouhá správa budovy byla ekonomicky neúnosná,“ řekl.
Komunistickým zastupitelům vadilo, že se posuzují jen dvě finální varianty. „Máme udělat rozhodnutí, ale nikdy jsme neviděli žádné jiné varianty. Pro nás je v obou případech ekonomická analýza nepřijatelná,“ prohlásil Zdeněk Dobrý.
S nápadem přestěhovat do bývalé obchodní akademie azylový dům přišlo vedení města už na sklonku minulého roku. Tehdy argumentovalo připravovanou novelou zákona o sociálních službách. Ta mimo jiné zpřísňuje podmínky pro provoz azylových domů a ten současný brodský by je už nesplnil.
Nové byty by vyhovovaly novele, zvýšila by se i kapacita
„Současný azylový dům v Příčné ulici by například nesplnil vnitřní uspořádání budovy. Podle zákona by musel mít každý pokoj vlastní kuchyňku. Nyní máme společnou kuchyň pro šest bytů,“ vysvětlila ředitelka Oblastní charity, která azylový dům provozuje, Anna Blažková.
Jenže ačkoliv už na jaře novela zákona prošla vládou, poslanecká sněmovna ho do dnešního dne neschválila. A pro zastupitele KSČM proto není důvod tak náročnou přestavbu v Brodě plánovat.
„Možná bude někdy nový zákon, možná bude azylový dům nevyhovující, možná bude nějaká dotace. Je to všechno možná, všechno je na vodě,“ prohlásil Zdeněk Dobrý.
Pro brodskou charitu by však přestěhování služby do bývalé obchodní akademie znamenalo ještě jednu podstatnou věc. Zhruba na dvojnásobek by mohla navýšit kapacitu azylového domu.
„Velice by nám to pomohlo ke změně určitých provozních a personálních záležitostí,“ dodala Anna Blažková. V současném azylovém domě najde střechu nad hlavou nejvýše šest maminek s dětmi.
