Většinu návštěvníků jihlavského Helenína upoutá poblíž textilní školy omšelá budova z neomítnutého zdiva. Dnes je počmáraná spreji a má vytlučená okna. Zaujme však i tím, že její fasádu zdobí bílé kříže, štít zase kulaté okno se symbolem květu a pod ním vyřezávaná stříška - možná někdejší zvonička.
Majitel budovy Jiří Kovář z firmy Starkon se brání skepsi. „Uvnitř budovy není co ukrást, protože tam nic není, a okna bychom stejně měnili za jiná. Ta stávající na škole pocházejí z doby socialismu a my je tam nechceme,“ říká.
Dům je vystavěn v novogotickém stylu, který by si leckdo uměl představit jako kulisu ke starému filmovému hororu. Jeho účel však nikdy neměl být ani v nejmenším děsivý.
Byla to škola, založená zde textilním průmyslníkem Adolfem Löwem. Vliv podnikání textilního průmyslníka Adolfa Löwa a jeho syna Carla na Jihlavu a sousední Malý Beranov je dodnes nepřehlédnutelný.
Budovy a další stavby, které rodina Löwů nechala vybudovat, nesou punc originální estetiky. Podle odborníků v některých ohledech předznamenal třeba podnikatelské myšlení Tomáše Bati.
Budova zůstane bez zateplení, majitel nechce zničit její ráz
Budovu naposledy vlastnil jihlavský magistrát. V roce 2014 ji za 2,6 milionu korun prodal právě Kovářově firmě Starkon. Kovář si o dva roky později nechal vypracovat na rekonstrukci vlastní projekt, o jehož naplnění podle svých slov i nyní usiluje.
Rekonstrukce však zatím nedošla do finální fáze, a tak je dnes bývalá Löwova helenínská škola patrně v nejhorším stavu, v jakém od svého vzniku byla. Podnikatel plánuje budovu zrekonstruovat a adaptovat na penzion.
Vzhled budovy by se však podle Kováře ani podle dostupných vizí projektanta oproti původnímu vzhledu neměl nijak změnit. „Stavba zůstane architektonicky ve slohu, ve kterém je. Proto ji ani nebudeme zvenčí zateplovat, aby se nezměnil její vzhled,“ pravil.
V poslední době na opravě žádní dělníci nepracovali, firma na to neměla kapacity. „Ale během dvou měsíců by se tam opět měli naši pracovníci vrátit,“ slibuje Kovář. Podle jeho slov bude rekonstrukce školy za rok touto dobou dokončena. „Není tam zase tak moc práce, věřím, že to stihneme,“ pověděl.
Ze školy se na jeden rok stala nemocnice pro válečné veterány
Bývalá helenínská škola má zajímavou historii. Poblíž ní nechal Adolf Löw v letech 1865 až 1866 vybudovat dodnes existující kolonii dělnických domků - jednu z prvních v Rakousku-Uhersku. Ta vytvořila základ nynější osady Helenín.
K příslušenství Löwovy helenínské textilky začala patřit v roce 1872 i výše zmíněná tovární škola. Původně byla přízemní, v roce 1912 k ní bylo přistavěno další patro.
Od srpna 1914 Carl Löw budovu školy nechal na vlastní náklady přeměnit na nemocnici pro raněné z války. „Vzhledem k tomu, že byl klíčovým výrobcem textilu pro rakousko-uherské armádní dodávky, chtěl projevit sounáležitost,“ míní Zdeněk Geist, který o továrnické rodině Löwových napsal knihu.
V mezičase pak fungovala škola na několika místech v helenínské obytné kolonii. Budova školy však nebyla nemocnicí dlouho. „V roce 1915 byla nemocnice zrušena a školní vyučování se opět vrátilo do původní budovy,“ napsal Geist.
Löwovo textilní impérium prožívalo největší konjunkturu v roce 1915, kdy zaměstnávalo více než 1 500 lidí a jeho produkce vojenského textilu pokrývala celou třetinu potřeb rakousko-uherských vojsk. S mírovými časy však začalo zakázek postupně ubývat.
Za socialismu sídlila v budově základní škola, posledním nájemcem bylo Občanské sdružení Heřmánek. Majitelem bylo v té době ještě město, které uvažovalo o rekonstrukci stavby na mateřskou školu. Místní lidé prostřednictvím osadního výboru navrhovali úpravu na domov pro seniory. Ani k jednomu však nedošlo.
Podnikatel řeší i co z bývalého zahradnictví a zelinářství
Podnikatel Jiří Kovář je rovněž vlastníkem areálu naproti helenínské škole: bývalého zahradnictví a zelinářské zahrady. I to byla součást zdejšího Löwova areálu.
Z bývalého zahradnictví nyní zbyla vstupní brána, tři věžovité stavby a dva skleníky mezi nimi. „Tam máme zpracovány dva projekty. Kloním se k tomu z nich, který předpokládá zachování skleníku i věžiček, jejich úpravu na zahradní restauraci a s doplněním prostoru hospodářským dvorem s chovem domácích zvířat ve výbězích a boxech,“ řekl Kovář.
Druhý projekt předpokládá stavbu sedmnácti řadových domků, ale nepočítá se zachováním skleníků a věžiček. Tento druhý projekt však Kovář podle svých slov neupřednostňuje.
