„V pondělí 6. srpna bylo podle posledního monitoringu sklizeno už 100 % řepky a 94 % obilovin. Zbytek, a to hlavně jarní ječmen, sklidili zemědělci během několika dalších dní tohoto týdne. Nejrychleji to zvládli na Třebíčsku,“ konstatoval šéf Agrární komory na Jihlavsku Vlastimil Vaněk.
Podle něj skončily žně o tři až čtyři týdny dřív než v jiných letech. „Osobně jsem za svou celoživotní praxi v zemědělství tak brzké žně ještě nezažil. Jindy míváme v tomto období sklizeno v průměru kolem 36 % obilovin a 84 % řepky,“ porovnal údaje Vaněk.
Za výrazné urychlení prací může extrémně teplé a suché léto. „Sucho je katastrofální, ale z pohledu žní a dozrávání obilí je to ideální počasí. Celkový výnos obilí je na Vysočině dokonce o malinko vyšší, než byl v předchozích letech. Výsledek se ovšem v jednotlivých lokalitách liší podle toho, kolik pole dostalo vláhy,“ poznamenal Vaněk s tím, že nejnižší výnos obilí mezi okresy je na Třebíčsku.
Obilí letos na Vysočině vyrostlo celkem na 131 tisících hektarech. Řepku letos zemědělci měli na 43 tisících hektarech polí. Z hektaru v průměru odvezli 3,68 tuny, zatímco minulý rok to bylo 3,1 tuny.
Nedostatek vláhy se však podle Vaňka podepíše na kvalitě a množství pícnin a krmiva pro dobytek. „Suchem trpí kukuřice. A předpokládám, že bude kvůli nedostatku vláhy i méně brambor,“ doplnil Vaněk. Například zemědělské družstvo Kožichovice na Třebíčsku má kvůli nedostatku vláhy starosti s krmnými plodinami, včetně kukuřice na siláž. „V podstatě jsme sklidili jen první seče – jak z luk, tak z orné půdy u vojtěšky a jetele,“ posteskl si předseda jeho představenstva Jaromír Krátký.
Kukuřici družstvo pěstuje na 450 hektarech pozemků. Sklízet ji zřejmě začne už v příštím týdnu, zatímco obvykle to bývá počátkem září. „Ten stav je opravdu tristní, protože kukuřice prosychá a nevytváří se klasy,“ uvedl Krátký.
Místo 90 balíků sena jen 70
Družstvo má 1 250 kusů dobytka, z toho šest stovek dojnic. O snižování stavů se v nejbližší době neuvažuje. Problémem je i nedostatek sena pro dobytek a koně. „Letošní nadílka sena je už více než měsíc pod plachtou téměř veškeré síly jsme vrhli do senáže, takže zatím máme asi 150 balíků sena a 2 200 senáže. Tušíme, že to bude přes zimu boj a sáhneme i do rezerv. Naštěstí máme ještě asi 500 balíků z loňska. Už teď ale víme, že je všechny zkrmíme. A pokud by se takové sucho opakovalo i v příštím roce, budeme muset snížit stav dobytka,“ prohlásil třeba Petr Marek z Biofarmy Marek Častonín na Pelhřimovsku.
Jeho farma chová 300 kusů hovězího dobytka. V zimě v průměru zkrmí 15 kusů balíků sena denně. Letos však v Častoníně museli začít přikrmovat už v srpnu.
„V létě máme dobytek na pastvinách, ale letos musíme přikrmovat už teď. Dáváme v průměru sedm balíků denně. To je také výjimečné, protože obvykle paseme až do konce října a přikrmovat vůbec nemusíme. Jenže na některých loukách tráva podruhé vůbec nevyrostla a na některých je jen velmi malá,“ podotkl Marek.
Problémy s nedostatkem sena, slámy i vody mají také chovatelé koní na Vysočině. Nedostatek sena šroubuje jeho ceny nahoru, což chovatelé poznali už loni. Zatímco dříve nakupovali od zemědělců balík za 250 korun, v těchto dnech se pohybuje kolem 500 korun.
„V zimních měsících se cena vyšplhá až k jednomu tisíci za balík. Investice do chovu koní tak velmi narůstají,“ popisuje chovatelka koní Petra Černo z Jihlavy.
Sama má to štěstí, že se společníkem mají pozemky, kde seno sklízí. Výnosy jsou však letos výrazně nižší a nákupu od jiných zemědělců se také nevyhne.
„Zatímco v jiných letech máme z těchto pozemků 90 balíků sena, letos je to jenom 70. Tráva zkrátka nedorůstá a není ani na pastvinách. Proto také musíme koně už nyní přikrmovat senem,“ poznamenala chovatelka.
Mnohem větší problém jí však dělá voda. Potok a přírodní zdroje vody, které využívali k napájení zvířat, vyschly.
