Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sklárny ve Světlé prožívají druhý zlatý věk, sklo vyváží už do 52 zemí

  16:20aktualizováno  16:20
Stejný podnik, stejná výroba, stejný ředitel. A úplně jiné výsledky. Zatímco před čtyřmi lety stály světelské sklárny Sklo Bohemia před krachem, dnes jsou pod značkou Crystalite Bohemia prosperujícím závodem, který našel odběratele po celém světě.

Sklárny Crystalite Bohemia ve Světlé nad Sázavou. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

Firma Sklo Bohemia zkrachovala, zůstaly po ní dluhy a stovky nešťastných zaměstnanců, kterých v době největší slávy bylo i 1 300. Nové sklárny dnes nabírají nové pracovní síly, vydělávají, rozšiřují výrobu. Jak je to možné? Proč to tak nešlo dřív?

"Náš současný úspěch je dán sortimentem," vysvětluje ředitel podniku Martin Fait. Právě on sklárny řídil i v minulé éře. "Zaměřili jsme se výhradně na lisované domácí a užitkové sklo. Jsme schopni vyrobit od těch nejmenších skleniček po šestikilové mísy. Na ty největší kusy máme v Evropě skoro monopol," usmívá se.

Vyrábí se bez olova a bez kyselin

Světelské sklárny se v minulosti soustředily mimo jiné na ruční výrobu foukaného skla. To už dnes není. O olovnatý ručně vyráběný křišťál přestal být takový zájem. Na to, kolik lidí zaměstnal, se neprodával. Výroba byla drahá.

Ruční výroba už ve Světlé není. Pro ni Crystalite Bohemia zakoupila sklárny v Květné na jižní Moravě, kde se světelské sklo navíc i dekoruje. Světelský podnik se soustředil čistě na sériově vyráběné sklenice, poháry, vázy a mísy. Automatické linky nevyžadují tolik lidí, produkce je rychlá a levnější.

Fotogalerie

"Ze sedmdesáti procent však děláme stejné výrobky jako v minulosti," konstatuje Fait. "Rozdíl je v tom, že nyní máme dobré finanční krytí," dodává. A vyrábějí levněji.

Sklárny produkují výrobky bez olova. "Jsou kvalitnější, sklo je čiřejší, výroba ekologičtější," porovnává ředitel. Sklárny už nepoužívají na leštění kyseliny, leští se plamenem. "Výroba je o čtyřicet procent levnější, přitom stejné nebo ještě vyšší kvality," tvrdí Martin Fait.

Podle jeho mínění může zájem o toto sklo trvat několik let. "Hlavně záleží, jak flexibilní bude sklářství v Číně," naznačuje, odkud přichází největší konkurence. Sklo z Číny ale nedosahuje takových kvalit. Velcí odběratelé upřednostňují světelskou kvalitu před čínskou cenou. Ve Světlé se třeba vyrábí pro věhlasné značky Dior i Swarowski.

Odběratele Crystalite Bohemia našel po celém světě. Na export jde naprostá většina produkce. "Máme 290 stálých odběratelů v 52 zemích světa," pravil Fait.

Nejvíce skla se vozí do postsovětských republik, do arabských zemí a do Ameriky. "Ale už jsme naše sklo dostali i do Nigerie, Angoly nebo Lybie. Až 15 procent vývozu míří do Egypta, kam měsíčně expedujeme i pět velkých kontejnerů," přiblížil ředitel skláren.

Pohledávky nejsou ani v Angole

Zájem o světelské sklo je tak obrovský, že sklárny už musely dokonce některé zakázky odmítat. Pro věhlasné značky dělají jen některé typy, všechny požadavky by nestíhaly. I tak některé zájemce vzhledem ke kapacitě výroby uspokojí až po šesti až osmi měsících.

Značný podíl v exportu zaujímají pro našince hodně exotické země. Že by právě to byl zdroj problémů v podobě navyšování pohledávek, se ale ředitel nebojí. "Stálí odběratelé, i třeba v neklidném Egyptě, platí velice dobře, pohledávky žádné nemáme. U zemí, jako je Angola, se dohodneme na platbě předem," vysvětluje.

Protože zájem o sklo ze Světlé je obrovský, přemýšlí majitel závodu Lubor Červa o stavbě šesté pece. "Trochu se ho snažím krotit," směje se Fait. "Už teď jsou sklárny objemem výroby a obratem větší než původní Sklo Bohemia. Chtěl bych se teď držet při zemi. Za chvíli by mohl být problém takovou fabriku ukočírovat," doplnil.

Pokud by šestá pec skutečně přibyla, stalo by se tak nejdříve za rok. Celou její produkci by přitom mohl odebírat jediný klient z Dubaje.

Sklárny ve Světlé se po spuštění páté pece staly největším producentem skla v republice. Denně ho zpracují celkem 100 tun. S tímto výkonem jsou po sklárnách ve Francii a v Itálii třetím největším producentem v Evropě. To vše stihl Lubor Červa vybudovat za dva a čtvrt roku na troskách zkrachovalého podniku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pod vodou se v Lukách ocitla i značka, jež připomínala výšku hladiny při...
Voda v Lukách zabíjela. V budoucnu ji mají zadržet nové hráze a stěny

Luka nad Jihlavou a Povodí Moravy připravují protipovodňová opatření na řece Jihlavě, která mají městys chránit před stoletou vodou. Záplavy ho totiž postihují...  celý článek

Z některých klavírů a pian mají hodnotu už jen jejich skříně. U jiných je ale...
Největšími nepřáteli klavírů jsou květináče a moli, vypráví ladič pian

Milan Hlouch z Rokytnice nad Rokytnou se původně měl stát mechanikem automatizační techniky. Před maturitou v roce 1994 se ale shodou okolností dostal k opravě...  celý článek

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na...
Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.