Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balkony jihlavského sídliště mají dodnes hvězdy. Bydleli tu i šéfové StB

Seriál   16:00aktualizováno  16:00
Na dohled od dnešního policejního ředitelství v Jihlavě stojí od padesátých let sídliště. To bývalo jedno z nejbezpečnějších v republice. Vyrostlo totiž téměř výhradně pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti, pracovníky StB a úředníky. Dodnes jsou na domech vidět budovatelské obrazy.

Možná to byl nejkrutější člověk, který na tom sídlišti kdy bydlel. Jmenoval se Antonín Achylis. Působil u jihlavské Státní bezpečnosti v letech 1949 až 1958 a proslul jako nejobávanější ze zdejších estébáků. Podílel se i na vyšetřování babického případu.

Nejdříve byl řidičem potravinářského podniku. Jako řidič začínal též u StB; s takovými posudky, že to na nějakou vyšší funkci nevypadalo. Hodnotili ho jako člověka s pomalejšími myšlenkovými pochody, neukázněného, ostrého a vznětlivého. Přesto - nebo snad právě proto - se stal vyšetřovatelem.

Fotogalerie

Dokonce si doma vyráběl mučicí nástroje. Například koženou rukavici s kovovými trny. Při výsleších svazoval lidi do kozelce, píchal je pod nehty. Koncem padesátých let byl propuštěn ze služebního poměru.

Bydlel ve Vrchlického ulici 30. Na sídlišti, které už přes šedesát let stojí v blízkosti dnešního krajského ředitelství policie.

V té době to byla nově postavená centrála Sboru národní bezpečnosti (SNB). A tehdejší policisté (respektive příslušníci) potřebovali někde bydlet. První dva nájemní domy ve Vrchlického ulici jim začaly sloužit už v první půli padesátých let. Řadu bytů tam dostala i armáda.

Dodnes jsou na balkonech rudé hvězdy...

Třeba bývalý voják z povolání Miroslav Kafoněk se na sídliště přistěhoval do třípokojového bytu v roce 1957. „A celou tu dobu je tady krásné bydlení,“ popisuje. Pamatuje si, jak tam zpočátku bydlela řada vojáků, policistů i třeba úředníků. „Tady to stavěli muklové,“ vzpomíná.

I další obyvatelé sídliště si dobře vybavují, jak jim rodiče vyprávěli, že vězně na stavbě hlídali dozorci. „Asi podle toho ty byty i vypadají, tam nenajdete pravý úhel. Po řemeslné stránce nejsou dobře udělané,“ popisuje obyvatelka domu v ulici Leoše Janáčka.

Ten má dodnes v mřížích na balkonech rudé hvězdy. Za pozornost stojí, že stejné hvězdy bývaly i na sousedním domě. Tam už je ale někdo před lety vyřezal a balkony natřel černou barvou.

„My jsme tady jednou měnili vanu, a když jsme vyndali tu starou, tak jsme pod ní našli staré vojenské výložky,“ vzpomíná další obyvatel domu v Janáčkově ulici.

Jeho dědeček prý byt dostal jako zaměstnanec Motorpalu. A jeho otec odtud šel jako první z prvňáčků do nové školy v Rošického ulici.

Svůj bytový dům si zde tehdy nechal postavit i podnik s názvem Československé státní silnice.

...a nad vchody domů budovatelské reliéfy

Plán výstavby pro tuto část města vytvořili v jihlavském Stavoprojektu. Domy s vojenskými byty podél Zborovské ulice navrhl v roce 1955 Vojenský projektový ústav v Hradci Králové.

Příběhy sídlišť

Těsně po válce Jihlava bytovou krizí netrpěla, protože jich zůstalo mnoho volných po odsunu Němců. V padesátých letech se to změnilo. Třeba v roce 1958 už město evidovalo téměř čtyři tisíce žádostí o byt.

Do celého sídliště dodnes zapadá i poliklinika - Dům zdraví. Byla dostavěna v roce 1954 podle projektu architekta Oldřicha Lisky z Hradce Králové v duchu kvalitního meziválečného funkcionalismu.

Prostoru mezi Domem zdraví a sídlem SNB dali komunisté „korunu“ v roce 1978, kdy zde vztyčili sochu Klementa Gottwalda. Byla odstraněna po roce 1989.

Některé budovatelské obrazy z padesátých let se ale dodnes dochovaly nad vchody domů, které stojí mezi ulicemi Bratří Čapků a Mahenovou. Jsou na nich třeba zedníci u míchačky. „Některé reliéfy ale byly nedávno zničeny při zateplování,“ zmínil Martin Herzán, autor knih o historii Jihlavska.

Velitel StB se v osmašedesátém postavil proti okupaci

On taky zmapoval, kdo ještě žil na sídlišti u krajského sídla policie. Třeba v ulici Doktora Procházky 13 bydlel Mojmír Doubek, šéf StB na Jihlavsku v letech 1963 až 1966. Následně velel uniformované Veřejné bezpečnosti v okrese až do roku 1969.

V roce 1968 se Doubek postavil proti příchodu okupačních vojsk. Na svém postoji trval, a tak ho na konci roku 1969 sesadili z šéfovského místa a musel úplně opustit bezpečnostní složky. Poté ho i vyloučili z komunistické strany. Vystudovaný právník pak pracoval jako dělník ve Snaze.

Šéfem StB jiného ražení byl Slavomil Davídek, který měl na sídlišti adresu Vrchlického 53. To je na dohled od krajského sídla policie.

Davídek vedl Státní bezpečnost na Jihlavsku v letech 1966 až 1977. Tento muž okupační vojska v roce 1968 vítal. A nabízel jim veškerou pomoc, za což později dostal medaili. Spolupracoval i se třemi zástupci sovětské KGB, kteří do Jihlavy tehdy přišli. Jmenovali se Solověv, Durandin a Bondarenko.

Za normalizace Davídkova kariéra rostla. V roce 1976 absolvoval v Moskvě tříměsíční kurz na vysoké škole KGB. O rok později ještě povýšil. Stal se náčelníkem SNB v Jihlavě. V roce 1984 pak odešel do důchodu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svůj hlas odevzdala ve Žďáru nad Sázavou také poslankyně za ODS Miroslava...
Nebyla lídrem, přesto Němcová uspěla už ve svých šestých volbách

V poslanecké sněmovně zasedá nepřetržitě od roku 1998. Příští rok už v ní oslaví kulatých 20 let. Miroslava Němcová z ODS je politickým nestorem, který...  celý článek

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.