Dým byl po vypálení synagogy cítit v ulicích Jihlavy ještě několik dní

Seriál   19:10aktualizováno  19:10
Jedné březnové noci vyběhl Zdeněk Vyhlídal společně s rodiči před dům a v údivu koukal na zkázu poslední jihlavské synagogy. „Plameny šlehaly vysoko nad ulici. Byl tam obrovský zmatek, nikdo v první chvíli nevěděl, co se vlastně děje,“ líčil události z roku 1939 jeden z pamětníků.

Ve dvacátých letech minulého století (snímek z roku 1928) už měla synagoga elektrické osvětlení. | foto: archiv Jaroslava Huňáčka

Byl u toho, když z 29. na 30. března toho roku zfanatizovaná skupinka jihlavských Němců zapálila synagogu na tehdejší Schillerově třídě. Poslední, která ve městě byla.

Nikdy se ji už nepodařilo obnovit. Na jejím místě se v současnosti nalézá park Gustava Mahlera. Bývalou židovskou modlitebnu zde nyní připomínají pouze její zakonzervované základy a pamětní deska s elementárními údaji – kdy byla synagoga postavena a kdy lehla popelem.

Vytoužený svatostánek

Na svůj svatostánek čekala komunita jihlavských Židů hodně dlouho, více než čtyři a půl století. Předtím, než byla synagoga v Schillerově ulici 9. září 1863 vysvěcena, se scházeli v místnosti soukromého domu vedle hotelu Jihlavský dvůr. Prostory však byly určeny jen pro několik věřících.

Fotogalerie

„Vzhledem k velkému přílivu Židů do Jihlavy bylo v dalších letech přikročeno k výstavbě nové velkolepé synagogy, a to podle plánů stavitelů Eduarda Rathauského a Alexandera Theuerera. Za pomoci sbírek a velkolepých finančních darů ze všech židovských náboženských obcí celé monarchie byl opatřen nutný kapitál. Věčné světlo při slavnostním svěcení zapálil rabín Unger a slavnostní řeč přednesl vídeňský zástupce Adolf Jellinek,“ píše ve své práci jihlavský archivář Ladislav Vilímek, který se osudy Židů na Jihlavsku dlouhodobě zabývá.

Synagoga byla postavena v historizujícím románsko-maurském stylu a stála 48 tisíc zlatých.

Během více než šedesáti let zažila několik oprav a úprav. Například v roce 1896 byla zpevněna konstrukce krovu, rovněž do ní bylo zavedeno plynové osvětlení nebo pořízeny nové varhany. O čtvrt století později pak svítila věřícím už elektrická světla.

Jihlavská křišťálová noc

Den zkázy přišel patnáct dní po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. Večer ve středu 29. března se v Kirchnerově hostinci, jenž stál několik desítek metrů od synagogy, schází šestice mužů. Podle průzkumu jihlavského badatele Jiřího Vybíhala šlo o Rudolfa Krautschneidera, Jana Mopilse, Jana Mattla, Rudolfa Küsseho, Friedricha Habermanna a Wilhelma Roztomileho.

Synagoga v Jihlavě

  • Synagoga fungovala v Jihlavě v letech 1863–1939. Její vybudování stálo 48 tisíc zlatých, které se podařilo shromáždit díky sbírkám a štědrým darům.
  • Posledním jihlavským rabínem byl Arnold Grünfeld. I jeho osud byl zlý – byl zavražděn 19. července 1941 v Pirně u Drážďan.
  • Synagoga už nikdy nebyla ve městě obnovena. Před čtyřmi lety se sice objevila soukromá iniciativa na zbudování její repliky, ale i ta vyšuměla do ztracena. Autorem myšlenky byl rodák z New Yorku John Singer, jehož předci se v Jihlavě narodili a byli součástí místní židovské komunity.

„Jednalo se o Němce, řemeslníky či nižší úředníky, kteří byli podle všeho podporováni německými kruhy,“ popisuje Vybíhal ve své publikaci Jihlava pod hákovým křížem. Šestice Němců posedí v hostinci zhruba do půlnoci, pak se zvedne a nocí se vydá k židovské modlitebně. V jejím okolí už má přichystáno několik kanystrů s benzinem a petrolejem. Postupně je nanosí dovnitř a jejich obsah rozlije.

Pak už stačí jen škrtnout a ohnivé dílo zkázy může začít. Plameny postupně polykají vnitřní vybavení.

Po nějaké době je i z ulice poznat, že se v synagoze něco děje. První si toho všímá český lékař Alois Fürst, který bydlí v těsném sousedství.

Dění kolem modlitebny obezřetně pozoroval už dříve. Předchozí noc totiž proběhla městem vlna rabování židovských obchodů. V ulicích se dokonce střílelo. Už v té chvíli šla mezi lidmi šuškanda: „A zítra dojde i na synagogu.“

V okamžiku odepsaná budova

Jakmile Fürst zpozoroval plameny, přivolal na místo hasiče. V ulici se začali scházet i první zvědavci, mezi nimiž byl i v úvodu zmíněný Zdeněk Vyhlídal s rodiči.

Zaniklá místa

„Hasiči se k požáru sjeli z obou stran, proudy vody ale spíš ochraňovaly okolí požáru, aby se plameny nerozšířily. Synagoga v tom okamžiku byla odepsaná. Myslím, že hasiči rezignovali a nechali budovu shořet,“ řekl pamětník.

„I několik dní po požáru na místě hlídkovala policie, v okolních ulicích bylo stále dusno. Lidé okolo jen rychle přecházeli, štiplavý kouř okolí zamořil ještě na několik dní,“ přidal další vzpomínky.

Ze svatostánku zbylo jen ohořelé zdivo. Trosky musela židovská obec do začátku května strhnout a další dva měsíce dostala na to, aby celý pozemek zarovnala. Po synagoze nesměla v protektorátním městě zbýt ani stopa.

„Náklady na likvidaci byly ohodnoceny na 50 tisíc korun, přesně tolik, kolik nabídlo za tento pozemek město,“ píše Vybíhal.

Pojistné nevyplaceno, pachatelé nepotrestáni

Židovská obec vyčíslila celkovou škodu způsobenou požárem na více než 261 tisíc korun. A i když měla budovu pojištěnou, vyplacení škodné částky se nikdy nedočkala. Stejně jako potrestání viníků.

Ustanovená vyšetřovací komise sice vyslechla několik desítek lidí, ale osoby, které byly ze založení požáru podezřelé, byly nakonec po dvou až třech týdnech propuštěny na svobodu.

„Z obavy z dalších nacionalistických výpadů ze strany místních Němců bylo po několika dnech vyšetřování rozhodnuto celou věc odložit,“ píše Vybíhal.

Synagogu se už nikdy v Jihlavě nepodařilo obnovit. Po válce se totiž do města vrátilo jen minimum původních židovských obyvatel, kterým se podařilo přežít hrůzy koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Nejčtenější

Na Vysočině dvakrát zkolabovala D1. Kolony se rozjely po osmi hodinách

Dálnice D1 v 16 hodin (12. prosince 2018)

Přibližně hodinu před půlnocí se podařilo silničářům a policii obnovit provoz na dálnici D1 v kritickém úseku na...

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

Za kalamitu na D1 mohou oni, ukazují na sebe dopravci a správci dálnic

Čerstvý sníh způsobil kolaps dopravy na 90. kilometru dálnice D1 u Humpolce....

Kolapsový stav na dálnici D1 jen vyostřil dlouhodobý spor mezi kamionovými dopravci a Ředitelstvím silnic a dálnic....

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Kapela Jelen si dá skoro půlroční pauzu a vrátí se domů do Přibyslavi

Jelen čili (zleva) Tomáš Málek, Martin Kasal, Kateřina Tichá, Jindra Polák,...

Ještě tento týden absolvuje kapela Jelen vyprodané vánoční koncerty v Brně a Praze. Pak si dají její členové...

OBRAZEM: Sněhová nadílka přinesla zábavu dětem a starosti řidičům

Sníh v Jihlavě.

Do začátku astronomické zimy zbývá ještě deset dní. Přesto většinu republiky v úterý a v noci na dnešek zasypal čerstvý...

Víc kamionů vedle sebe na kluzké zúžené D1. Kolaps způsobí další vánice

Kolony nákladních aut na 66. km D1 (13. prosince 2018)

Hned několik příčin měl středeční kolaps D1 kolem Humpolce. Před zimou nedokončené práce v rekonstruovaném úseku a z...

Najdete na iDNES.cz