Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dali jste si limonádu? Za to budete kasírovat, hartusil hostinský

  18:00aktualizováno  18:00
Hostinský třímal v ruce sekyru, pak rázně její plochou stranou uhodil do stolu, u kterého seděli dva mladíci u limonády. A mrazivě jim pravil: „Za to, že jste si dali limonádu, budete teď kasírovat.“ Další díl seriálu Ta naše hospoda je o svérázném hostinském Rudovi Kalivodovi.

U této fotografie příznivci hostinského Kalivody na internetu napsali: Papež Rudolf I. a jeho Urbi et orbi. | foto: Facebook Hostinec na Mýtě

Mladíci zakoktali cosi ve smyslu, že kasírovat neumějí a ani nevědí, co kdo měl objednáno. Hostinský však neznal slitování: „Tak si na to někoho sežeňte! Tady není žádná školka pro malý děti.“

Příhodu zažil autor tohoto článku před dvaceti lety v batelovském hostinci Na Mýtě, lidově zvaném „Mejto“. Jeho hostinský Rudolf Kalivoda byl svými kanadskými žertíky proslulý v širokém okolí. Zemřel v roce 2010.

Fotogalerie

Když před dvěma roky jeden z věrných štamgastů vytvořil fanouškovskou stránku hostince na Facebooku, vzpomínky na příhody i fotografie se svérázným hospodským Rudou Kalivodou se zde zařadily mezi nejfrekventovanější příspěvky. „Tady není cukrárna, tak drž hubu a chlastej, to byla slova majitele,“ přidal k lepšímu jeden z přispěvatelů Radek Fišer.

„Jednou se tam přišlo po zábavě a dali jsme si kofolu. Vypila se a že si dáme další. Ruda přinesl celou basu, kopl nám ji ke stolu, dal nám otvírák a řekl: Dokud to nevychlastáte, tak nejdete domů, když nechcete pivo... Pak už se chodilo většinou na pivo,“ napsal jiný z fanoušků batelovského hostince Tomáš Novotný.

Nynější majitel celého souboru budov spojených s hostincem nechal přední část opravit a obnovil také švabachový nápis Na Mýtě nad balkonem u vchodového portálu.

V časech první republiky se nápis lišil – bylo zde uvedeno Restaurace na mýtě a nápis byl vtěsnaný nadvakrát mezi okny. „My jsme ten nový na opravené fasádě udělali přesně takový, jak jsme si ho sami pamatovali,“ řekl Karel Policar, nynější majitel areálu.

Na historické zemské hranici

Co se však nezměnilo, je letopočet 1755 na klenbě vjezdu. Ten udává zřejmě datum dobové přestavby hostince, který ke svému jménu nepřišel náhodou. Stál totiž u zemské hranice tvořené řekou Jihlavou, protékající jen o pár desítek metrů dál. „Vymezovala hranici z Čech na Moravu, kam vedla silnice přímo průjezdem tehdejšího formanského hostince. Zde se zároveň i vybíralo mýtné,“ popisuje Policar. Mýto se vybíralo v Batelově do roku 1783.

Součástí hostince býval také pivovar, který je doložen už k roku 1546. „Informace o něm jsou ale poměrně kusé. Z přelomu 18. a 19. století víme, že zde sládkoval Jan Dvořák, který do Batelova přišel z Třeště a později odešel do blízké Horní Cerekve,“ uvedl ve své studii o batelovském pivovaru historik Filip Vrána.

Jan Dvořák byl členem významného sladovnického rodu Dvořáků, který sládkoval v několika desítkách míst Vysočiny, a jeho příbuzní následně od šlechty jednotlivé provozy i kupovali, nebo zakládali úplně nové pivovary. „Osoba Jana Dvořáka je také zajímavá tím, že byl dědou známého českého národního buditele a spisovatele Karla Havlíčka Borovského,“ doplnil Vrána.

Posledním sládkem v batelovském pivovaru byl František Krecht, posledním majitelem pak Jan hrabě Blankenstein.

„Nad železniční tratí poblíž tak zvaného Stupníku se rozprostíraly batelovské chmelnice,“ podotkl ještě Vrána. Pivovar ukončil provoz v roce 1907. Pak zde byl už jen sklad piva.

Torzo komína připomíná bývalý batelovský pivovar

Za první republiky v přízemí budovy otevřeli restauraci s názvem, pod kterým funguje dodnes. Památkou na pivovar v areálu zůstalo torzo osmihranného komína varny pivovaru ve štítu v zadní části areálu. Karel Policar koupil areál před deseti lety pro potřeby stavební firmy. „Z pozůstatků pivovaru tu nebylo už nic, jen v podkroví starý rozpadlý zásobník na vodu,“ popsal.

V části areálu na straně k Zámeckému rybníku bývaly stáje a sklady, později za éry socialismu traktorová stanice. Naproti byly byty. V prvním patře mělo batelovské JZD dokonce určitý čas chov činčil a v areálu i činírnu jejich kůží.

Hospoda v areálu funguje i nyní, otevřeno má od pátku do neděle, v patře nad ní se nacházejí byty.

„Hospodu jsme po koupi museli zrekonstruovat, všechno tady bylo snad už z časů první republiky, toalety v průjezdu, hygiena to chtěla zavřít. Tak jsme zmodernizovali a za měsíc zase otevřeli,“ připomněl Policar.

Doplnil, že kdysi dávno k hostinci patřil i sál. Ten ovšem byl už za socialismu rozdělený příčkami na malé místnosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z budovy bývalé obchodní akademie by se mohl stát azylový dům pro matky s dětmi...
Bývalá škola se promění v azylový dům. Potřeba budou desítky milionů

Sedm let trvalo, než našla havlíčkobrodská radnice nové využití pro budovu bývalé obchodní akademie na křižovatce ulic Štáflova a Boženy Němcové. V budoucnu by...  celý článek

Někdejší Zelníčkův hostinec i dnes upoutá svým průčelím.
Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti

Nakolik může být propleteno budování chrámu s existencí hostince, ukazuje jedinečný příklad z Přibyslavic na Třebíčsku. Starý hostinec tu postavili Collaltové...  celý článek

Dalibor Michek je historickými varhanami tak fascinován, že tráví po své běžné...
Snad nás za nezájem o varhany příští generace proklejí, říká restaurátor

Do píšťal a skříní varhan se vpisovala historie válek, bankrotů, reforem, bídy. To vše musí znát Dalibor Michek ze Studének na Jihlavsku. Je restaurátorem...  celý článek

Jobs Contact
Vedoucí pro logistické plánování výroby (50.000 - 70.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Středočeský kraj
nabízený plat: 50 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.