Vaváček nejenže v Pelhřimově vysvětlil, proč Wattovi nenáleží prvenství, ale připodobnil na praktické ukázce, jak vypadal ten pravděpodobně nejstarší parní stroj v historii - Heronova reakční parní turbína z prvního století našeho letopočtu.
Stejně tak ukázal v chodu i parní stroj slavného Jamese Watta. A s ním ještě desítku dalších podobných zařízení, která coby zdroj energie ke své práci potřebují pouze oheň a vodu. To všechno se dělo v jedné místnosti muzea rekordů...
Vaváček sbírá miniaturní funkční modely parních strojů a v rámci svého projektu Experiment aneb plnou parou vpřed! je - oblečen do steampunkového kostýmu - předvádí na hravých exhibicích.
Tento jeho projekt nyní komisaři pelhřimovského muzea zaevidovali do České knihy rekordů. „Lidé jsou často nejvíce překvapeni z toho, že ty malé parní stroje vůbec fungují, že pracují, i když některým je přes sto let,“ směje se sedmatřicetiletý sběratel.
Žádný strojař. Učitel, který hraje na středověké dudy
K překvapení zmíněnému v úvodu možno připočíst i další: Vaváček totiž není, jak by se dalo očekávat, svou původní profesí strojař.
Je totiž původním povoláním učitel na prvním stupni. Vystudovanou má však také ekologii, památkovou péči nebo starožitnosti se zvláštním zřetelem na historické mechanické hračky, což už je dost blízko tomu, čemu se věnuje.
„Nejsem šikovný na ruce, v dílně mi to moc nejde. Ale vím, co komu mám zadat za práci a co od něj mám chtít. Studuji problematiku parních strojů do hloubky v archivech, prokousávám se jejich historií, což jen málokdo dnes dělá,“ míní Vaváček, který žije v Táboře.
Kromě maličkých parních strojů sbírá také miniaturní kanony a historické hudební nástroje. Hra středověké hudby na dudy je totiž i jeho hlavní profesionální činností.
Když vypadla součástka, opravoval stroj celou noc
Kromě zmíněného pradědečka parních strojů z doby starověku mohli lidé v Pelhřimově z Vaváčkovy kolekce vidět v chodu například Wattův vahadlový parní stroj, šoupátkový parní stroj s létajícím mechanickým koněm, parní elektrárnu s turbínou a osvětlením či parostrojní pivovar...
„Nejsložitější z mých parních strojů je hypocykloidní parní stroj Matthewa Murraye, ale ten jsem teď do Pelhřimova nepřivezl, protože je náročný na přepravu. Jednou mi v něm vypadla jedna součástka a opravoval jsem ho pak celou noc,“ vzpomíná Vaváček.
Navzdory využívání energie ohně a horké páry se podle něj nestávají při exhibicích nehody. „Když stroje doma sestavuju nebo seřizuju, stane se, že mi třeba prskne pára na ruku. Je potřeba to hlídat, dávám si pozor,“ říká Vaváček, který pelhřimovskému muzeu rekordů věnoval jako dlouhodobou zápůjčku nejmenší funkční parní traktor v České republice.
