Přes osmdesát milionů korun zaplatí město Žďár nad Sázavou za balík 38,3 procent akcií teplárenské a telekomunikační společnosti Satt. Už nyní byl Žďár většinovým vlastníkem, od Nového roku bude držet sto procent akcií.
Menšinoví vlastníci projevili před dvěma lety zájem prodat své podíly ve firmě, která zajišťuje pro část Žďárska teplo i internetové připojení. Žďár, který má na akcie podle stanov předkupní právo, pak začal hledat různé varianty. Licitovalo se o cenu i délku splácení.
Letos v červnu vstoupil do hry Žďas, největší žďárská firma vlastněná čínským holdingem CITIC.
„Jeho indikativní nabídka byla o několik milionů korun zajímavější, než byla nabídka Žďáru nad Sázavou. Výhodnější byla i v tom, že by byla zaplacená hned, a ne ve splátkách,“ popisuje starosta Nového Města Michal Šmarda (ČSSD). Ten jednal i za Velké Meziříčí a Dolní Rožínku.
Satt je závislý na dodávkách právě z teplárny Žďasu. Získat třetinu Sattu by pro strojírenský a metalurgický podnik dávalo smysl. Žďas chtěl čas na ekonomické posouzení společnosti, jenže nakonec do stanoveného termínu, tedy konce října, nepodal závaznou nabídku.
Nákup společnosti neohrozí další chystané investice radnice
„V pondělí 4. listopadu jsme podepsali smlouvu se Žďárem o převodu akcií za předem schválených podmínek. Za 80,2 milionu korun. První splátka bude v červnu 2020, Žďár v dalších letech pošle celkem sedm splátek,“ informoval Michal Šmarda. Nové Město, Velké Meziříčí a Dolní Rožínka se o miliony z prodeje akcií podělí poměrně podle velikosti svého podílu.
Společnost Satt
|
„Od ledna 2020 bude město Žďár stoprocentním, jediným akcionářem Sattu,“ informoval žďárský místostarosta Josef Klement (KDU-ČSL), který je zároveň předsedou představenstva Sattu.
Podle žďárského starosty Martina Mrkose (Žďár - Živé město) bude ovládnutí Sattu výhodné, protože se zabývá obory „anticyklickými k vývoji ekonomiky“.
„Satt představuje pomyslné zlaté vejce, je tam obrovský výnosový potenciál, a je tedy dobře, že město bude jediným akcionářem, který může z těchto benefitů těžit,“ vysvětluje. Podle starosty tento výdaj neohrozí jiné plánované investice ve městě.
Podle dřívějšího vyjádření Martina Mrkose by vstupem soukromého investora do firmy mohlo dojít k navýšení cen tepla. Ta nyní patří při centrálním zásobování teplem mezi nejnižší v Česku.
Opozice nákup považuje za zbytečný, stačila ji ve firmě většina
Opozice je vůči osmdesátimilionové transakci kritická.
„Když se hlasovalo v zastupitelstvu, byl jsem proti, protože jsem dosavadní stav považoval za vyhovující. Platíme nějaké dividendy ostatním, spolupracujeme, majoritu máme tak jako tak. Žádné nebezpečí v tom, že by minoritní podíl někdo koupil, jsme neviděli. Většinový názor zastupitelstva byl však jiný,“ reagoval zastupitel opoziční ČSSD Vladimír Novotný, který je v Sattu místopředsedou dozorčí rady.
Žďáru v Sattu dosud chyběla takzvaná kvalifikovaná většina a podle stanov měli menšinoví akcionáři právo veta.
Podle Jana Havlíka ze Změny 2018 nákup zbylé třetiny akcií městu nic zásadního nepřinese a na rozdíl od vedení města jej za strategický nepovažuje.
„Jsem zvědav, jak bude město financovat výdaje, tolik peněz v rezervách města není. Upozorňoval jsem na nebezpečí, že Satt nemá zdroj tepla, je pouhým distributorem. Nevím, nakolik je připravená strategie pro případ, že by se zdroj tepla dostal do potíží nebo přestal existovat. Záložní kotelna Sattu na Libušíně není schopná celý systém vytápět, jen temperovat,“ tvrdí Havlík. Proto radil investovat miliony raději do této kotelny na Libušíně, jež nyní funguje jako záložní zdroj.
Satt by mohl v některých činnostech suplovat i technické služby
Podle ředitele Sattu Petra Scheiba se připravuje podrobný projekt na modernizaci libušínské kotelny „do šuplíku“. „Podle něj se bude postupovat v případě, že by došlo k dlouhodobému výpadku současného zdroje ze Žďasu,“ řekl.
Od voleb se také mluví o vzniku „malých technických služeb“, které jsou zahrnuty i v programovém prohlášení současné koalice.
„Předpokládáme, že tato naše společnost (Satt) nám bude vycházet vstříc ve službách, které potřebujeme. Představujeme si například drobné úpravy veřejného prostoru v zeleni nebo určité úklidové práce. Nebude to ale změna naráz, vše budeme zavádět postupně podle toho, jak to bude společnost zvládat,“ říká místostarostka Ludmila Řezníčková (ANO).
Úvahy o malých technických službách pod hlavičkou Sattu považují Novotný i Havlík za problematické z pohledu hospodářské soutěže.
„Svoji představu musí přednést koalice. Obecně se malým technickým službám nebráníme, dokonce jsme je jako první měli v předvolebním programu. Bylo to pod vlivem nešťastných kroků koalice při výběrových řízeních: nefungovala údržba zeleně, problémy byly také s úklidem sněhu. Nakonec se výběrová řízení rušila a znovu soutěžila,“ poukazuje Novotný.
Podle Havlíka mohou být malé technické služby, o jejichž financování nemá od koalice bližší informace, jednoduše organizační složkou města.
„Jsme zatím ve fázi záměru. Po uzavření transakce bude prostor na tom zapracovat,“ reagoval starosta Martin Mrkos s tím, že lze vycházet i ze zkušeností jiných měst.
