Žďas si připomíná 65. výročí od zahájení výroby. Součástí výstavy Cesta k pramenům (na snímku její hlavní autor Stanislav Růžička), která připomíná historii i současnost žďárského podniku, je i zvon odlitý z turbínové oceli k aktuálnímu půlkulatému výročí. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Převod žďárského Žďasu čínské CEFC Group mají v rukou banky

  • 2
Vedení strojírenského a metalurgického podniku Žďas ze Žďáru nad Sázavou má za sebou závěrečné jednání o převodu. Šanghajská skupina převezme vysočinskou firmu do konce prázdnin.

Žďas změní vlastníka nejpozději na konci srpna. Převod jednoho z největších podniků Vysočiny z rukou slovenského ocelářského gigantu Železiarne Podbrezová Group čínské skupině CEFC už závisí pouze na bankách. Plán je po čtvrtečním závěrečném jednání následující:

„Nejpozději do 31. srpna by měly být převedeny akcie. Jediný bod, který chybí, je schválení bank, jež se ovšem očekává v nejbližší době. Do konce srpna by se měla uskutečnit valná hromada,“ řekl generální ředitel Žďasu Miroslav Šabart. „Pokud banky svolí dříve, dojde k převodu bezprostředně poté,“ dodal.

Už na konci června schválil prodej strojíren Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Transakci povolil ve zjednodušeném řízení.

Šabartova slova zazněla při zahájení výstavy Cesta k pramenům ve žďárském Regionálním muzeu. Expozice připomíná 65 let fungování podniku, který vznikl v roce 1951, kdy 28. srpna začala výroba slavnostním odlitím zvonu.

Generální ředitel ujistil zaměstnance, že nemusejí mít obavy z dalšího vývoje firmy, která aktuálně zaměstnává přes 2 400 lidí.

„Nový vlastník deklaruje další příliv kapitálu. Nemám obavy, že by měl být Žďas rozprodán nebo rozkouskován. Je deklarován další rozvoj, nárůst výroby a pomoc na čínském a vůbec asijském trhu,“ řekl Miroslav Šabart. Všechny klíčové posty vyřeší valná hromada.

Vybrané milníky z historie firmy Žďas

  • 1951 Odlitím zvonu byla obnovena historická tradice výroby železa na Žďársku a zahájena výroba v největším podniku regionu, Žďárských strojírnách a slévárnách.
  • 1956 V podniku dokončili vývoj a zahájili výrobu mechanických lisů vlastní konstrukce.
  • 1963 Žďas spustil provoz v největší hale číslo 5, která umožňuje montáž nejtěžších komponentů.
  • 1992 Privatizace státního podniku, vznikla akciová společnost Žďas.
  • 2002 Žďas získal nového vlastníka, jako strategický partner vstoupila do firmy slovenská společnost Železiarne Podbrezová, a. s.
  • 2007 Firma získala 22. zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
  • 2009 Pro italského zákazníka vznikl nejtěžší odlitek v historii firmy o váze přes 45 tun.
  • 2016 Žďas slaví 65 let, šanghajská skupina CEFC kupuje podnik od slovenského magnáta Vladimíra Sotáka.

Optimistickou náladu potvrdil také odborový předák Rostislav Dvořák, který už jednal s generálním ředitelem i Marcelou Hrdou, výkonnou viceprezidentkou CEFC Group pro Evropu.

„Paní Hrdá mě ubezpečila, že se chtějí starat o firmu a rozvíjet ji a přinést další investice. Představuji si obrodu výrobních technologií a stabilizování zaměstnanosti,“ řekl Rostislav Dvořák.

Podle něj dnes musí Žďas o zaměstnance bojovat mnohem víc než před lety. „Pracovní trh je otevřený, přetahujeme si lidi s jinými firmami - a na prvním místě je výše mzdy,“ podotkl Dvořák.

Zaměstnancům Žďasu letos rostly mzdy ve všech tarifech o 500 korun a vyšší je i příspěvek firmy na penzijní připojištění. „Ale benefity v automobilovém průmyslu jsou mnohem vyšší a mnohem lukrativnější,“ dodal odborář.

Podle Dvořáka je mezi zaměstnanci stále znát nejistota spojená se změnou vlastníků. Kdo pracuje ve firmě nejméně čtrnáct let, zažívá takové malé déja vu. „Nejistota tady panovala už před vstupem Železiaren Podbrezová, situace byla úplně stejná, tohle už jsme jednou prožívali,“ poznamenal.

I přes pokles významu je Žďas klíčovým zaměstnavatelem a tahounem regionu. Obrat firmy se stabilně pohybuje kolem tří miliard korun. „Dříve platilo, co Žďárák, to žďasák,“ připomněl hlavní autor výstavy Stanislav Růžička.

Živelný rozvoj čtyřtisícového městečka po založení Žďasu na výstavě nejlépe dokumentují dva obří letecké snímky z let 1953 a 2010.