Byl to blesk z čistého nebe, když se starostové v průběhu léta dozvěděli, že v rámci úspor jsou Náměšť nad Oslavou, Telč a Pacov na seznamu 23 měst napříč republikou, z nichž zmizí důležitá služba občanům - finanční správa.
„Řekli jsme: A máme toho dost. Zmizí jedno, za chvíli druhé a nakonec u nás nezůstane skoro nic v rámci šetření, které nemá nic společného s přiblížením se státních úředníků a jejich důležitých služeb k občanům,“ podotkl telčský starosta Roman Fabeš (SNK).
Minulý týden se podařilo v Praze dojednat, že se úřady rušit nebudou. „Dotčené obce se během září dohodnou s ministerstvem financí na kompromisním řešení v každém konkrétním případě, aby nakonec k úspoře peněz došlo,“ uvedl náměšťský starosta Vladimír Měrka (SNK).
Někde se úředníci finanční správy přestěhují do lacinějších prostor. To se podle všeho na Vysočině stane v Pacově a v Náměšti nad Oslavou. „Každopádně úřad zůstane v obou případech v centru města tak, aby si tam lidé mohli pohodlně vyřídit, co potřebují,“ řekl pacovský starosta Lukáš Vlček (Sdružení pro rozvoj a prosperitu).
Jeden týden se stěhovali, druhý týden je měli zrušit
V Telči se schylovalo k paradoxu. „Jeden týden se finanční správa přestěhovala do prostor další státní instituce - pobočky Národního památkového ústavu. A další týden přišlo rozhodnutí, že se finančák bude rušit. Bylo to postavené na hlavu a já se ptal, proč tedy to všechno stěhování?“ pravil Roman Fabeš.
V Pacově by rušení pobočky finančního úřadu stejně jako v Telči znamenalo, že státní úředníci a politici v Praze si s úřady a úředníky na periferii „šibují“ často nepochopitelným způsobem.
„U nás dokonce mělo být centrum finanční správy pro druhý důchodový pilíř, který nakonec s příchodem nové vlády vzal za své. Teď by zmizela celá pobočka,“ doplnil Vlček.
Starostové doufají, že toto už je stav, který se nebude měnit. Že za rok, až se kompromis bude znovu analyzovat, někoho nenapadne pobočky finanční správy zrušit. Že nynější řešení je dlouhodobé.
Úředníci měli být blíž lidem. Stát z toho ale postupně couvá
A dodávají, že když se před lety zrušily okresní úřady a vznikla takzvaná trojková města, mělo to hlavní cíl: poslat úředníky z center blíž k lidem. To, co ovšem vymyslely v létě ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství, byl podle nich jasný krok zpět.
„Musíme zdůraznit, že se nás nejvýrazněji zastal senátor Miloš Vystrčil (ODS), bez něj bychom to těžko dokázali. Byl u klíčových jednání. A to říkám, jakože nejsem ódéesák. Hlasitě se za nás postavil též hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Pomohl samozřejmě Svaz měst a obcí,“ konstatoval Měrka.
Miloš Vystrčil si udělal analýzu, kolika obyvatel by se zrušení poboček finančních úřadů v republice dotklo. A vyšlo mu 420 tisíc lidí, kteří by museli podstupovat často celodenní výlet při malém počtu linkových spojů mezi vesnicemi a městy, pokud by chtěli něco na finančním úřadě zařídit.
Počet listinných podání neklesá, zjistil senátor Vystrčil
„Jeden z argumentů, které jsme slýchali pro rušení úřadů, byl ten, že lidé začali více komunikovat elektronicky. Tak jsem se na to podíval a zjistil jsem zajímavou věc. Totiž že při stále bující byrokracii v tomto státě sice roste počet elektronických podání, zároveň ale neklesá počet podání listinných,“ upozornil Vystrčil. Lidé tedy s papíry míří na finanční úřad pořád stejně často.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se nakonec v minulém týdnu dohodl s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem a se starosty na už zmíněném kompromisu. Původním záměrem, proč vytipované pobočky zrušit, byla úspora 100 milionů korun. Nakonec úřady zůstanou zachovány při omezení provozu na dva úřední dny.
Všechny strany se také domluvily na tom, že se zlepší vzájemná komunikace. V tomto případě byly obce postaveny před hotovou věc.
