Lidé z Číhoště už tu otázku znají. Když daleko od domova řeknou, odkud jsou, následuje dotaz: Jak to u vás s tím křížkem bylo doopravdy? Zná to i starosta obce a farmář Jaroslav Tvrdík. Ptali se ho i generálové v Dukovanech, kde byl na vojně. „Jenže já to nevím,“ říká Tvrdík.
Víkendový program v ČíhoštiSobota 21. 2. Od 17:00 hodin je v kostele komponovaný pořad. Z dopisů a kázání pátera Josefa Toufara bude číst Jana Franková. Zahraje Mladý smyčcový orchestr z Klášterce nad Orlicí. Neděle 22. 2. Od 11:00 hodin celebruje mši svatou arcibiskup pražský a primas český, kardinál Dominik Duka. Od 12:00 do 13:00 bude soukromá adorace. Ve 13:00 začne v kostele panelová diskuse, kde jako hosté budou kardinál Dominik Duka a Miloš Doležal, autor životopisné knihy o páteru Toufarovi. V Číhošti je možné navštívit i výstavu o životním osudu pátera Toufara na faře nebo geografický střed republiky na okraji obce. Otevřeno bude i hasičské muzeum blízko kostela. |
Když jsme přijížděli do Číhoště, míjeli jsem zdejší zemědělské družstvo. Vzpomněl jsem si na reportáž z roku 1956 o tom, jak se tady družstvo zakládalo. Tehdy v padesátých letech sem novináři jezdili často. Informovali, jak se obec vydala „správnou“ cestou pod rudým praporem.
Nevím proč, ale to družstvo se muselo jmenovat Rudá hvězda. Tak se prý jmenovala jen dvě družstva v celé republice. Dnes je to zemědělský podnik.
Jste pátým rokem starostou Číhoště za nezávislé, kandidátku tady mívají i komunisté, což je vzhledem k historii obce pozoruhodné. Jsou tady i jiné strany?
My si tady na strany nehrajeme. Na kandidátce komunistů byli dva kandidáti, jeden byl zvolen. Zbytek jsme v zastupitelstvu nezávislí.
Kolik má komunistická strana v obci členů?
Co já vím, tak tři. Bývaly ale doby, kdy tady měli komunisté docela velké zastoupení ve volbách. U nás je to ale spíš o lidech, ne o stranách.
Vy jste rodák z Číhoště?
Ano, pocházím z obce Zdeslavice, která patří pod Číhošť.
Narodil jste se v 60. letech. Kdy jste poprvé slyšel o událostech spojených s místním kostelem a farářem Toufarem?
Já se o tom prvně dozvěděl ve dvaceti, když jsem byl za minulého režimu na vojně. Sloužil jsem v Dukovanech na elektrárně a přijela tam kontrola ze Západního vojenského okruhu. Nějací generálové. Při nástupu mě vyvolali a jeden mi povídá: „Jste z Číhoště?! Co kostel, co zázrak? Jak to tam bylo s Toufarem?“ Já nevěděl, o čem mluví. Po vojně jsem se doma ptal, ale on vám pořádně nikdo nic neřekl.
Opravdu jste o tom až do dvaceti neslyšel?
Ne. Bylo to tabu, o tom se tady nemluvilo. Já se o to tehdy ani nezajímal, přestože jsem na náboženství chodil do druhé třídy.
Jak dneska neznámí lidé reagují, když jim řeknete, že jste z Číhoště?
Samozřejmě se ptají, jak to doopravdy bylo. To by se ale museli zeptat pátera Toufara, já to nevím. Spoustu věcí jsem se dozvěděl až nedávno v knížce Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli.
Jezdí sem do vsi hodně lidí, kteří chtějí vidět ten známý kostel?
Každou chvíli někdo přijde a ptá se, kde najde někoho z fary či kostela. Někdy přijedou celé autobusy z Moravy. Teď je u nás na faře otevřená výstava, kterou lidé mohou navštívit po předchozí telefonické domluvě.
Tušíte, co to bude pro obec znamenat, až zde budou v kostele zřejmě už letos v létě uloženy ostatky faráře Toufara? Nebo až se dokončí proces jeho blahořečení?
Po pravdě řečeno, nikdo z nás ještě ani nevíme, co nás čeká teď v neděli. Zatím nedokážeme předpovědět, kolik přijede lidí a jaké bude počasí. V případě, že bude hodně návštěvníků, připravujeme přenos mše i mimo kostel na televizní obrazovku. Máme připravené hasiče, kteří nám pomůžou zajistit parkování. Opravdu zatím těžko povídat, co bude v červenci, až se sem budou převážet ostatky pátera Toufara. Tušíme, že blahořečený bude, říkal nám to i biskup Vokál. Prý to vypadá, že ano. Je to ale běh na dlouhou trať. Třeba nám víc řekne nyní v neděli kardinál Dominik Duka.
Co všechno už se podařilo opravit na kostele od té doby, co existuje nadační fond na jeho obnovu?
Zevnitř dnes kostel vypadá úplně jinak než před dvěma lety. Je čistě vybílený. Kompletně se opravil plot. Teď nás čeká oprava střechy a fasády kostela. Loni se ručně vykopaly základy zevnitř i zvenku kvůli odvlhčení zdiva, stavba teď krásně dýchá. Mnoho lidí tam odpracovalo spoustu hodin zdarma, mají k tomu místu vztah. On skoro každý z místních někdy v životě ten kostel využije. Má tady křtiny nebo svatbu.
Vy už jste ho využil?
Jistě, měl jsem tady křtiny.
Kolik tady ještě žije pamětníků, kteří tehdy v kostele viděli pohyb kříže?
Těch, kteří byli v tom kostele, je tak do deseti. Z těch, co to viděli, už v Číhošti není nikdo. To víte, je to pětašedesát let.
Když se dnes řekne Číhošť, tak skoro každému hned naskočí druhé slovo: zázrak. Věří lidé u vás v obci na zázraky?
To je individuální dům od domu, člověk od člověka. Těžko posuzovat.
Vy věříte na zázraky? Myslím obecně.
Víte, co mě kolikrát překvapilo? Kolik straníků mělo nakonec přání, aby měli pohřeb v našem kostele.
Myslíte straníky komunisty?
Třeba, ale nejen oni.
Víte o čem jsem přesvědčen? Že jednou do Číhoště přijede papež.
Já to taky říkám, ale zatím mi to málokdo věří. (směje se)
