Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soudíme i párky za 79 korun, jsme zahlceni, stěžují si soudci v Jihlavě

  8:18aktualizováno  8:18
Podle vedení jihlavského soudu by se měla česká justice oprostit od některých banalit. Je zahlcena množstvím drobných případů, jejichž projednání i samotný trest pro pachatele jsou i pro státní rozpočet mnohonásobně dražší než hodnota odcizeného zboží.

Vladimír Sova je předsedou Okresního soudu v Jihlavě už 26 let. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„V této budově jsem se narodil. O patro výš, než je tato kancelář. Bývala tu nemocnice,“ připomene během rozhovoru pro MF DNES předseda Okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova.

Jakou bude mít ta budova budoucnost? Stane se z ní někdy „velký“ krajský soud? Nejen na to Sova odpovídal současně s Lenkou Prokšovou, která je pověřená řízením jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně. Řeč přišla třeba i na to, jaké případy tuzemské soudy zahlcují. Nebo na to, jaký je rozdíl mezi Nejvyšším soudem ve Spojených státech amerických a českým Ústavním soudem.

Vladimír Sova

  • Narodil se 5. srpna 1958 v Jihlavě.
  • Studium práv na Univerzitě Karlově v Praze dokončil v roce 1981. Pak nastoupil jako právník do jihlavského Stavoprojektu.
  • Po vojně získal místo na jihlavském okresním soudu.
  • Soudcem je od roku 1985, předsedou soudu od června 1990.

Dá se říct, kolik případů za rok tady v Jihlavě soudíte?
Sova: U trestních věcí se to pohybuje v průměru kolem 650 případů ročně, v „civilu“ měsíčně okolo tří stovek a ve věcech v poměru k dětem jde o zhruba 250 případů. A to jsou jen ty hlavní agendy.

Prokšová: Na krajské úrovni jsme se loni zabývali asi tisícem odvolání.

Kolik zde máte zaměstnanců?
Sova: V současné době jich jako okresní soud máme 77. Z toho je patnáct soudců a 62 zaměstnanců představuje administrativu. Pro srovnání: když jsem u tohoto okresního soudu začínal v 80. letech, tak nás bylo včetně soudců dohromady 24. A to jsme pořád na stejném okrese se zhruba stejným počtem obyvatel. Je na tom vidět, jak se právo stalo daleko důležitější součástí života společnosti - zejména právo civilní a rodinné. Tam je počet případů jiný, než tomu bylo v historii.

Prokšová: Na pobočce krajského soudu v Jihlavě je pět soudců, jedna vedoucí kanceláře, čtyři zapisovatelky a dva asistenti soudců. Takže pouhopouhých dvanáct zaměstnanců.

Dlouhodobě se mluví o tom, jak jsou tuzemské soudy přetížené. Čím by se podle vás třeba zabývat nemusely?
Sova: Najdete celou škálu věcí, které podle našeho názoru před soud nepatří. Třeba jsou to ukradené párky za 79 korun.

Takovou prkotinu řešíte?
Sova: Ano, nastane to v případě krádeže za situace, že pachatel byl někdy v posledních třech letech již za stejný čin odsouzen. A pokud v následujících třech letech něco odcizí, tak tam cena věcí nehraje žádnou roli a skutečně se soudí takové drobnosti. A má to i jiný kontext.

Jaký?
Sova: Nejnižší trestní sazba pro takovou recidivu je šest měsíců a je třeba si uvědomit, co stát v tomto případě předvádí. Když víme, že náklady na vězně v roce 2014 na jeden den činí 1 222 korun - novější informace nemám - tak si vynásobte, co představuje pro státní rozpočet, že odsouzený ukradl párky za 79 korun a odsedí si nejméně šest měsíců. A to nejsou úplně výjimečné věci. Takových drobných krádeží, které končí u soudu a hodně zatíží státní kasu, je víc. Najdete celou škálu věcí, které před soudy nepatří. A tím se nikdo nezabývá.

Na stolku v kanceláři máte vystavenou i americkou vlajku. Co byste třeba řekl k praxi v USA?
Sova: Například Nejvyšší soud Spojených států amerických má obdobné postavení jako náš Ústavní soud. Ten americký ale rozhodne pár věcí ročně a to jsou rozsudky, které opravdu „zazvoní“ v celé zemi! Náš Ústavní soud má stovky věcí, které řeší. Měsíční nápad případů je tam jako u našeho okresního soudu. Toto mají řešit v patnácti lidech. Jak to může vypadat s tím jejich přetížením? Hrozné!

Lenka Prokšová

  • Narodila se 16. června 1963 v Třebíči.
  • Absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
  • Po studiích pracovala jako právník v oblasti investiční výstavby.
  • Soudkyní se stala v říjnu 1993.
  • V současnosti je pověřena řízením jihlavské pobočky krajského soudu.

Co tak ten Ústavní soud hodně zatěžuje?
Sova: Chápu, že mezi jejich úkoly patří třeba „poprat se“ s otázkou voleb a takových věcí. Ale aby každá běžná soudní věc mohla skončit až u Ústavního soudu, to se mi zdá, že tento parametr máme v Česku nastaven strašně širokým způsobem.

Prokšová: Já připojím jiný příklad: v opatrovnických věcech není proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustný mimořádný opravný prostředek, kterým je dovolání, rozhodnutí odvolacího soudu by mělo být konečné. A právě rodiče to opravdu ve velkém počtu případů začínají řešit tak, že podávají k Ústavnímu soudu i v těchto věcech péče o nezletilé děti ústavní stížnosti.

Sova: Ano, to lze. A tím se zahltí ten Ústavní soud. Justice jako celek je zahlcená věcmi, které by neměla řešit. Pak nemůže být tak funkční, jak si společnost představuje. A to je věc, nad kterou se ještě nikdo seriózně nezamýšlí.

Prokšová: Justice se v podstatě neodbřemeňuje. Všechno se tady řeší na úrovni soudů, což například v západní Evropě tak není. Vím, i když ne v nějakých podrobnostech, že ve Švýcarsku je v civilním procesu v mnoha případech předepsán před tím, než se může přistoupit k soudnímu projednání, smírčí proces. Tento proces vykonávají úředníci soudu a bez toho, že by byl tento smírčí proces ukončen, nemohou sporné strany podat žalobu k soudu. Soudci u okresních soudů v České republice řeší třeba i žaloby o 30 korun a stejným procesním postupem pak řeší velké spory například o určení vlastnictví či náhrady škod. V poslední době se navíc „bojovalo“ o to, že by nepřešly na soudy spory, které vyřizuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Lenka Prokšová je pověřená řízením jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně.

Lenka Prokšová je pověřená řízením jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně.

O co by šlo?
Prokšová: To jsou spory vyvolané třeba nezaplacením telefonních poplatků. ČTÚ, jenž je pro tuto agendu zřízen a má spoustu zaměstnanců, prosazoval, aby tato agenda, kterou dlouhodobě dělá, přešla na soudy. To by byly další stovky sporů, které by justici zatížily. Tomu jsme se ale asi pro nejbližší období úspěšně „ubránili“.

Sova: Vezměte si, co to bylo za nápad, poslat přezkoumávání nějakých telefonních poplatků a nezaplacených faktur za telefon k soudům. My si pořád musíme uvědomovat, že rozdíl mezi soudcem a úředníkem, který rozhoduje ve správním řízení, je finančně obrovský.

Balík nevyřízených věcí vám tedy asi přibývá...
Sova: V Jihlavě nás „sráží“ mateřské dovolené. Loni na ni odešla trestní soudkyně a zůstal po ní obrovský balík věcí. Dva soudci jsme pak kromě toho svého náporu čekali až na prosinec na jmenování nové soudkyně.

Jak dlouho takové jmenování trvá?
Sova: Jmenování této kolegyně, která měla splněné všechny podmínky, trvalo dva roky! Tak dlouho byl návrh na ministerstvu spravedlnosti, než byl předložen prezidentovi. I z toho je vidět, že to v justici není jako v „normální“ profesi. Není to tak, že když soudce jde do důchodu, je tu už předtím „nastartovaný“ někdo nový a přebírá agendu. My čekáme měsíce a někdy i roky, abychom dostali náhradu. A letos se další odchod na mateřskou týká „civilu“.

Volná místa máte?

Prokšová: Na pobočce krajského soudu volná místa jsou.

Sova: Teď máme vypsané výběrové řízení na jednoho asistenta, což je pozice, která souvisí s právnickým vzděláním a s jednou z variant, kdy se ten, kdo je asistentem, může při splnění dalších zákonných podmínek stát v budoucnu soudcem. A je to bez odezvy. My v našich zdejších podmínkách máme trochu problém s tím, získávat i absolventy právnických fakult. Většina z nich zůstává ve velkých městech a o tyto pozice není příliš velký zájem.

A kde začínají tabulkové platy takových asistentů?
Prokšová: Nástupní plat asistenta soudce je 17 800 korun hrubého měsíčně.

Sova: Ale oni by absolventi ani v jiných právnických profesích neměli větší příjmy, než získají u nás. Koncipient advokátní kanceláře si nevydělá víc než asistent u soudu. V tom však není ten problém. Víc hraje roli to, že tady v Jihlavě není příliš velká šance stát se soudcem, když znáte věkové složení soudu. Jinak u začínajících soudců je nástupní plat 78 500 korun. Ten si myslím, že už je docela zajímavý.

Jakým směrem se mladí z právnických fakult častěji vydávají?
Sova: Začínající právníci vědí, že pokud půjdou cestou advokacie, tak mají prakticky jistotu, že se tím advokátem stanou - pokud budou mít praxi a udělají zkoušky. Mají větší šanci stát se advokátem než soudcem.

Jihlava je krajské město. Krajský soud pro toto město a oblast okolo něj ovšem sídlí v Brně. Jsou tady aktuálně snahy, aby zde fungoval vedle okresního i „velký“ krajský soud?
Prokšová: V Jihlavě je v současné době pobočka krajského soudu s jedním pětičlenným civilním odvolacím senátem. Ten rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím tří okresních soudů - jihlavského a částečně třebíčského a žďárského.

Máte plány na rozšíření působnosti této pobočky Krajského soudu v Brně?
Prokšová: Naší snahou v současné době je zdejší pobočku zplnohodnotnit. Teď se snažíme, aby zde byly dva tříčlenné odvolací civilní senáty a do budoucna možná i trestní senát. Stále ale narážíme na personální problém. Nemáme soudce, kteří by na pobočce, tedy na krajském stupni, soudili.

Co na současnou „neplnohodnotnost“ krajského soudu v Jihlavě říká hejtman, s nímž jste v kontaktu?
Prokšová: Pan hejtman se začal o justici v kraji zajímat koncem minulého roku. Má představu, že by tady namísto plnohodnotné pobočky, což my považujeme za reálné, měl být plnohodnotný krajský soud. Počátkem roku inicioval schůzku s předsedou Krajského soudu v Brně Milanem Bořkem právě na toto téma a přislíbil projednat tento záměr na politické úrovni.

Jenže to by vám asi stávající prostory nestačily.
Prokšová: Soud by se v Jihlavě musel rozšiřovat. Plnohodnotný krajský soud by musel mít novou budovu odpovídající jeho činnosti. Teď má pobočka v užívání jedno patro a jednací síně v budově okresního soudu. Volné máme nyní pouze tři kanceláře, což by pro krajský soud zcela určitě nepostačovalo.

Budova soudu v Jihlavě.

Budova soudu v Jihlavě.

Krajský soud v Brně potřebuje ulevit od agendy z Vysočiny a Zlínska?
Prokšová: Brněnský krajský soud má nejvíc neskončených věcí a jeho předseda je veden myšlenkou, že by soud potřeboval odbřemenit, a není proti tomu, že by se osamostatnila jak pobočka v Jihlavě, tak i pobočka ve Zlíně.

Sova: Ty pobočky krajského soudu jsou nastavené v zákoně. Takto to politici vymysleli. Tady rozhodně nejde o to, co si přeje předseda nebo místopředseda nějakého soudu.

Co je podstatnější?
Sova: Aby se skutečně koncepčně řeklo, jestli je zřízení krajského soudu v Jihlavě potřeba a bylo by to racionálnější řešení ve srovnání s dneškem. Nebylo to vždy v historii tak, že by soudní soustava kopírovala tu správní. Určitě je ale ta současná situace pro veřejnost nepřehledná. Něco se i v civilním právu soudí v Brně, něco patří pobočce, celý „trest“, pokud jde o odvolání a vraždy, patří do Brna. Myslím si, že je to situace komplikovaná, ale tím, kdo by do toho mohl vnést nějaký jiný pohled, je v každém případě vláda a parlament, nikoliv justice sama.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Ilustrační snímek
Matka žáka základní školy dala facku učitelce, ta musela do nemocnice

Na učitelku zaútočila matka jednoho ze žáků v jihlavské základní škole Jungmannova. Kantorka po útoku musela na ošetření do nemocnice. Podle policie se...  celý článek

Milena Šatavová z Rokycan přesně ví, který den má které jméno svátek. Její...
VIDEO: Arnošt, Kvido, Hugo, Erika. Žena přesně ví, kdy kdo slaví svátek

Milena Šatavová z Rokycan má paměť jako slon. Dokáže přeříkat celý kalendář od ledna do prosince a přesně při tom ví, kdy které jméno slaví svátek. Své umění...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
KOORDINÁTOR OPRAV - AUTOMATIZACE

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.