Když se před 18 lety Vladimír Kozler rozhodl pro ukončení studia na vysoké škole a stěhování do Pelhřimova, neudělal svým rodičům příliš radosti. Dnes však už je jasné, že možná riskantní krok mu vyšel. Společně se svým tchánem stál u vzniku pelhřimovské pobočky věhlasného německého výrobce kufrů společnosti Rimowa. Dnes je generálním manažerem firmy, která patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům ve městě.
Proč Pelhřimov? Kdy se společnost Rimowa rozhodla vyrábět právě tady na Vysočině?
První kontakt Rimowy s Pelhřimovem byl v roce 1995, kdy s ní začala spolupracovat místní společnost Liwa, což je i dnes náš největší dodavatel vnitřního vybavení kufrů. Společnost Liwa tehdy dodávala podšívky do Německa a byla úspěšná. Následně proto začala jednání, zda by Rimowa mohla být v Pelhřimově.
Rimowa v číslech
|
Jak se jednání dále rozvíjelo?
Rimowa plánovala novou kolekci kufrů a ve svých prostorách v Německu už neměla místo, proto se rozhodla přesunout část produkce právě sem. Začínali jsme v roce 1997 v pronájmu v místní tiskárně, kde jsme měli dvě výrobní linky. Vyráběli jsme ABS (akrylonitrilbutadienstyren - pozn. red.) kufry a denní produkce se pohybovala okolo 150 kufrů. Dnes jich v Pelhřimově za den vyrobíme 3 200.
Jaký je plán pro další vývoj výroby v Pelhřimově?
Právě vrcholí dostavba nové kancelářské budovy a nové šatny pro dalších 150 lidí. Příští měsíc budeme začínat se stavbou skladu na materiály a projektují se další dvě výrobní haly, které by se měly začít stavět na podzim.
Z toho vyplývá, že budete nadále přibírat zaměstnance. Jak je složité je sehnat v místě, kde je nejnižší nezaměstnanost v kraji?
Nepochybně je to jeden z těch těžších úkolů. Nezaměstnanost je tady skutečně nízká. Většina pracovních míst u nás je manufakturních, proto nepožadujeme vyšší vzdělání a nezaznamenali jsme větší problém. Hlásí se k nám hlavně ženy. Výrobu se snažíme v posledních letech samozřejmě automatizovat a na tyto pozice je již složitější sehnat kvalitní obsluhu.
Vraťme se však ke kufrům. Co mám dělat, aby se mi zavazadlo cestou na dovolenou nevrátilo potlučené a třeba s chybějícími kolečky?
Vybrat si kvalitní zavazadlo. Všechny naše kufry mají certifikaci německé zkušebny TÜV. Před tím, než se kufr dostane do výroby, jdou od každé série dvě až tři velikosti do zkušebny a tam prochází náročným testem. To znamená, že kufr jede 24 hodin po páse, kde jsou například kameny a další překážky. Madlo kufru musí zvládnout 10 000 zvednutí, zavazadlo musí vydržet i zátěžovou zkoušku ve velkém bubnu, kde na něj 30 minut prší.
Kdo se podílí na designu kufrů?
Na podobě kufru se významně podílí majitel firmy Rimowa Dieter Morszeck ve spolupráci s oddělením vývoje. V neposlední řadě se na finální podobě podepíše i náš externí designér z Mnichova.
Zohledňujete i připomínky od zákazníků?
Samozřejmě, především se však snažíme výrobek uzpůsobit nárokům na cestování. V současné době se připravuje ve spolupráci s leteckými společnostmi projekt „Bags2Go“, kdy budou kufry vybaveny integrovaným čipem. Permanentně tak budete vědět, kde se kufr nachází. Počítač v letadle sám rozezná, jestli má všechny kufry na palubě. Bude to zvrat v cestování. Na podzim bychom měli začít s první výrobou pro zatím nejmenovanou leteckou společnost. Od příštího roku by se měl zahájit sériový program.
Rimowa je vyhlášenou značkou, kterou vyhledávají i celebrity. Váš kufr má například herečka Julianne Moore. Sledujete fotografie v magazínech, zda celebrity cestují s kufry Rimowa?
Já osobně to nesleduji, protože vím, že to tak skutečně je. Pravidelně samozřejmě dostáváme reporty z PR oddělení v Německu, kde jsou vloženy i fotografie osobností, které byly s kufrem vyfoceny. My to můžeme následně využívat pro propagační účely.
A jaký máte pocit, když ty snímky vidíte?
Mám radost. I naše zaměstnance potěší, když se dívají na televizní seriály z Hollywoodu a na obrazovce vidí naše kufry, naše dílo. Rimowa je přibližně 10 let partnerem Hollywoodu a ta spolupráce funguje.
Ve světě je značka Rimowa hodně známá, v Česku mi ale přijde, že o vás není tolik slyšet.
Je pro nás velmi důležité, abychom co nejlépe oslovili lokální trh. Nejde nám primárně o to, aby si lidé Rimowu spojovali jen s prestiží a vyšší cenou. Především usilujeme o to, abychom zdůraznili její kvalitu. Ta se pochopitelně zrcadlí v ceně produktu, ale ten kufr s vámi žije, zestárne. Ti, kteří si vybrali náš hliníkový kufr, ho mají například 30 let, polepují si ho nejrůznějšími samolepkami z cest. Kufr nese část jejich historie a zážitků a mohu vás ujistit, že takového skvostu se už nevzdají. Mnohokrát jsme je oslovili s velice lákavou nabídkou výměny, ale nikdy na ni nepřistoupili. Vzpomínky nejsou na prodej.
Jak jste se vůbec dostal k této práci?
Přes manželku, tehdy ještě přítelkyni, která pochází z tohoto kraje. Já jsem ze Žebráku u Berouna. Studoval jsem na technice v Praze a přišla nabídka, že by se v Čechách mohla zakládat Rimowa a zda bych u toho chtěl být od samého začátku. Uměl jsem poměrně dobře německy, proto jsem na nabídku kývl. Byla to příležitost a já neváhal a odešel z vysoké školy.
Co na to říkali rodiče, že jste nedostudoval a stěhoval se do Pelhřimova?
To ani nechtějte vědět.
Jaké byly začátky?
Žádný začátek není příliš lehký. Ale vzhledem k tomu, že můj nynější tchán byl taktéž u zrodu, tak to bylo jednodušší. Rozhodně jednodušší než dnes. V samotném začátku nás bylo 25, byly jen dvě linky a jen jeden stroj. Veškerý materiál se posílal z Německa. Když se na to člověk podívá zpětně, je to až neuvěřitelné.
Pracoval jste někdy přímo ve výrobě?
V začátcích jsem si samozřejmě i já sám chtěl něco vyzkoušet a osahat, zkoušel jsem třeba nýtovat. Než jsme tady v Pelhřimově s výrobou začali, tak jsme si samozřejmě vše důležité prošli v Německu. Ještě před samotným spuštěním v Čechách jsme se snažili naučit všemu potřebnému. Bylo důležité vědět, do čeho vlastně jdeme.
Vaše jméno je spojeno i s pelhřimovským Beachwellem...
Beachwell je projekt mé rodiny, za který jsme dostali cenu města Pelhřimova. Dnes slouží jako místo, kde si může každý zasportovat nebo odpočinout. Je to velice příjemný areál. Všeobecně i ti, kteří doposud nesportovali, přijdou a pravidelně si zahrají třeba tenis v písku. Z toho má pak člověk opravdu radost a dobrý pocit.
Beachvolejbal je vaším oblíbeným sportem?
Určitě. Dříve jsme za volejbalem jezdili do Prahy. Pak nás ale přejíždění příliš časově zatěžovalo. Přišli jsme tedy s nápadem udělat něco podobného v Pelhřimově. Pokud se mě ptají, proč zrovna beachvolejbal v Pelhřimově, tak vždy odpovím, že jsme cítili vzájemný prospěch. Pro mě je to velmi příjemný pocit.
Účastníte se i turnajů?
Určitě, jakmile mám chvíli, tak jsem na písku, jen si už bohužel nepřijdu nejmladší. Ale snažím se a věnuji se tomuto koníčku stále aktivně.
Jak často soukromě cestujete?
Přiznám se, že já moc necestuji. Veškeré volno, co mi ještě zbývá, věnuji právě centru Beachwell. Jakmile dokončím povinnosti v Rimowě, jedu tam. Takže veškerý zbylý čas věnuji tomu, aby centrum fungovalo bez problémů a aby se návštěvníci především dobře pobavili.
Takže kufry sbalené nemáte?
Kufry sbalené mám pořád. Teď jsem se byl podívat v Holandsku na mistrovství světa v beachvolejbale. Byl to krásný turnaj, krásné prostředí. Teď letíme s majitelem Morszeckem do Ameriky, kde budeme představovat Rimowa letadlo F13.
