Režisérka Petra Nesvačilová.

Režisérka Petra Nesvačilová. | foto: Marek Navrátil, iDNES.cz

Autorka filmu o Berdychově gangu prožívala strach z podsvětí i vyhrůžky

  • 3
Jedním z nejdiskutovanějších snímků letošního ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů zřejmě bude celovečerní debut dokumentaristky a herečky Petry Nesvačilové. Ta se rozhodla nahlédnout do života odsouzených a obviněných gangsterů z takzvaného Berdychova gangu.

Její dokument Zákon Helena se promítá již v úterý večer po slavnostním zahájení festivalu. Reprízy jsou naplánované na středeční 17. hodinu a na nedělních 12:30.

Dokumentární filmy se tématu zločinu a podsvětí příliš nevěnují, tak jak vás napadlo točit právě o Berdychově gangu?
Já jsem úplně na začátku, to jest před čtyřmi roky, chtěla natáčet film o Heleně Kahnové. Měl to být její portrét, dokument o statečné ženě, která se svým kolegou Tomášem Gregorem pracovala na odhalení takzvaného Berdychova gangu. A po sedmi letech se jim to podařilo.

Když jsem pracovala na rešerších, setkala jsem se i s investigativním novinářem Jankem Kroupou, který o tomto případu věděl hodně a sám se i podílel na odhalení této kauzy. Řekl mi, ať se setkám s nějakým gangsterem, abych věděla, proti čemu Helena bojovala. A když jsem se setkala s gangstery, uvědomila jsem si, že je tam zajímavý potenciál, skrze který mám možnost popsat podsvětí a to, jak lidé, kteří páchají zlo, přemýšlejí. I to, jak funguje dobro a zlo.

Bylo těžké se s lidmi z bývalého Berdychova gangu zkontaktovat a přesvědčit je, aby vystupovali před kamerou?
Ano, bylo. Ono už samotné to, že se s nimi scházíte, není nic příjemného. Na některé jsem čekala i dva roky, než přistoupili na natáčení.

Jak na vás na první pohled působili?
Bála jsem se jich a přišlo mi neuvěřitelné, že mluví a chovají se jak z filmů o gangsterech. Už od Janka Kroupy jsem věděla, že s nimi musím mluvit na rovinu a to, na čem se domluvíme, musí platit. Je to nebezpečné prostředí.

Neměla jste při natáčení strach?
Měla, a veliký, ale díky štábu, s nímž jsem natáčela, se tento strach uklidňoval. Kolegové mě vždy velmi podrželi.

Měla jste chvíle, kdy jste si říkala, že s natáčením končíte?
Pochybnosti jsem měla prakticky celé čtyři roky. Stávalo se, že rušili natáčení a i mne podezírali, jestli nejsem od tajné policie a co po nich chci. Nejvíce mne tato pochybnost zasáhla, když došlo i na vyhrožování.

Nechci, aby to vyznělo sexisticky, ale přesto se zeptám. Domníváte se, že jste jako žena měla při natáčení výhodu?
Domnívám se, že ano. My jsme celý štáb většinou byly ženy a je to princip, který pomáhal Heleně i při její policejní práci.

Měli aktéři dokumentu možnost ten film už vidět? Požadovali třeba nějaké úpravy nebo něco vystřihnout?
Ano, měli možnost film vidět. Taková byla domluva. Ale nic jsem nevystřihávala ani film na základě jejich zhlédnutí neměnila. Vždy jsem se s nimi na základě dialogu domluvila.

Co na film říkali?
Samopalník řekl, že je to gangsterka ženskou rukou. David Berdych zhodnotil, že je to temný film. Ostatní suše konstatovali, že je to ok. Heleně se film líbil, ač měla obavu, zda její upřímné vyjádření o policii není moc silné.

Přijedou někteří z nich na premiéru? Třeba David Berdych?
Řešíme to s nimi a uvidíme.

Pro svůj příští dokument plánujete nějaké klidnější téma než Berdychův gang, nebo jste ochotná znovu jít do něčeho podobného?
Upřímně, já jsem si i na začátku tohoto filmu myslela, že to bude klidné téma. Nyní se snažíme s kolegyněmi prosadit cyklus o vědkyních a vědcích v České televizi. Připravuji i další filmy a je pravdou, že už mám roztočený další snímek, který mne opět překvapil svojí „neklidností“. Ale tento film je zatím v zárodku. Naštěstí jsem i šťastná herečka, takže se věnuji hodně divadelní práci a hranému filmu a dávám si čas.