Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povinný rok školky nebude mít takový efekt, tvrdí jihlavská ředitelka

  14:21aktualizováno  14:21
Jarmila Bučková je ředitelkou jedné z největších mateřských škol na Vysočině. Od roku 2003 vede jihlavskou školku Mozaika, která se v 17 mateřských školách stará o 1 393 dětí. Kriticky se dívá na novelu školského zákona, která zavede povinnou docházku pro předškolní děti a místa pro dvouleté.

I když Jarmila Bučková vede z pozice ředitelky síť školek Mozaika, která mimo jiné zahrnuje 17 mateřinek, stále tráví hodně svého pracovního času přímo mezi dětmi. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V rozhovoru se Jarmila Bučková kriticky vyjadřuje k novele školského zákona, která od školního roku 2017/2018 počítá s povinnou školní docházkou v posledním roce mateřské školy a od roku 2020 s nárokem dvouletých dětí na místo ve školce. Nastínila i další trendy, změny a novinky v předškolním vzdělávání a hovoří i o tom, s jakými problémy se potýkají současné děti.

Jarmila Bučková

  • Je jí 58 let, je vdaná.
  • Vystudovala střední pedagogickou školu. Na vysoké škole pak magisterský obor speciální pedagogika, logopedie a poruchy učení. V bakalářském studiu školský management.
  • Ve školství působí od roku 1978, od roku 2003 je ředitelkou mateřské školy Mozaika v Jihlavě, která sdružuje 17 mateřských škol. Součástí je i 10 školních jídelen a 7 výdejen stravy.
  • Byla členkou pracovní skupiny při ministerstvu školství, kde zastupovala ředitele mateřských škol.
  • Je lektorkou v oblasti logopedické prevence, řízení školy a lektorkou je i začínajícím učitelům.
  • Mateřská škola Mozaika se chce stát ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou krajským metodickým centrem pro rozvoj předčtenářské gramotnosti, logopedické prevence a polytechnického vzdělávání.

Mateřská škola je místo, kde pracují téměř výhradně ženy. Jaké to je, šéfovat ženskému kolektivu?
Máme 118 pedagogů a dalších 76 zaměstnanců. Máme nějaké školníky, to jsou zpravidla páni důchodci, ale s těmi moc do styku nepřijdu. Práce mezi ženami má samozřejmě svá specifika. Jsou to takové ty žabomyší spory, kdy se z malé věci stává věc velká. To se stává, ale už 14 let to klape.

Před několika lety byl počet míst ve školkách nedostačující, proto se školky rozšiřovaly. Jak je to dnes?
Město se tehdy k tomu problému postavilo poměrně čelem. Mozaika má nyní o 400 míst víc, než měla v roce 2003, kdy jsme začínali. I díky tomu jsme mohli letos přijmout většinu dětí. Teď už se školky nerozšiřují a dle demografické křivky bude počet dětí klesat. Počítám, že to bude citelné tak za pět let.

Jak vůbec dopadly letošní zápisy do mateřských škol?
Přijali jsme i s odvoláním 412 dětí. Uspokojit jsme mohli i rodiče dětí, kteří si podali odvolání. Těch bylo 31. Věkově to vyšlo tak, že na odvolání se braly i ty děti, kterým budou v prosinci tři roky. Výjimečně jsme letos vzali i tři děti, které nastoupí od ledna či března příštího roku.

To rodiče jistě vítají.
Samozřejmě. I tak se ale nedostane na všechny. My přijímáme do Mozaiky jako subjektu a rodiče si mohou vybrat preferované pracoviště. Pokud na té školce není místo, mohou být přeřazeni na jiné místo v rámci naší sítě školek, a to i do okrajových částí města. Většinou nechtějí Antonínův Důl, protože je to pro ně dopravně složitější, i když je to moc pěkná školka.

Doby, kdy vám tady maminky plakaly kvůli nepřijatým dětem, jsou pryč? Muselo to být i pro vás těžké.
Hodně těžké. Převážně to bylo tehdy, když maminka nastupovala do zaměstnání, neměla hlídání a my jsme nemohli dávat přednost zaměstnaným maminkám. Ta místa tehdy nebyla. Tenkrát sem chodily, volaly, také nám nadávaly. Chtěly najít nějakého viníka. A tím byl pro ně samozřejmě ředitel. Chtělo se proti tomu obrnit a vše vysvětlovat. Byla to hektická doba. Byly to dva roky stresu kolem zápisu, který se řešil od dubna do června.

Jaké školky jsou v rámci Mozaiky mezi rodiči nejžádanější?
Kapacitně nedokáže zájem rodičů pokrýt školka v Erbenově ulici, Seifertově a v Jarní. Je to tím, že v těchto lokalitách žádná jiná školka není a jsou dobře dostupné. Například školka v Seifertově ulici měla stálý převis i v 90. letech, kdy byl odliv dětí. Tato školka je v centru, hned vedle jsou jesle a základní škola a jiná větší školka tam není.

Fakt, že dětí je letos míň, je jedním z důvodů, proč končí škola umístěná v základní škole Kollárova?
Konkrétně tam jsme měli výjimku od hygieny a ta teď končí. Se zřizovatelem jsme se domluvili na tom, že v dané lokalitě máme tři školky, kde bylo 90 volných míst, takže fungování této školky nebudeme dále prodlužovat. Navíc školka v Antonínově Dole má ještě teď patnáct volných míst k dispozici. Také základní škola letos nabrala hodně prvňáčků, takže ty prostory bude určitě potřebovat. Většina dětí se přesune na školku Riegrova, něco málo na Resslovu.

Již nyní tedy nemá Mozaika zcela naplněnou kapacitu. Tak mě napadá, zda město potřebuje další školku na sídlišti Na Dolech. Zastupitelé schválili výstavbu školy za 50 milionů, která bude mít internátní režim, takže tam děti budou spát i přes noc. Sloužit by měla hlavně zaměstnancům firmy Bosch, která na výstavbu a provoz přispěje.
Nedokážu posoudit. Určitě se někdo najde, kdo internátní režim využije, ale domnívám se, že to nebude masové. Podle vizualizací se mi školka moc líbí, zařízení tam má být velmi nadstandardní. Využít by to mohli lidé z okolí. Předpokládám, že firma Bosch i magistrát mají situaci zmapovanou a vědí, jaký bude zájem. Myslím, že tím ubude dětí v Mozaice. My jsme od rodičů nikdy neměli požadavky na noční či prodloužený provoz. Naše školky jsou zpravidla otevřeny do 16 a 17 hodin. Mám zkušenosti před rokem 1989, kdy fungovala v Jihlavě jedna internátní školka. Byla celotýdenní s nočním provozem. Na celý týden tam dávaly děti pouze rodiny ze sociálně či kulturně znevýhodněného prostředí nebo sporadicky na jednu noc v týdnu třeba rodiče-lékaři, kteří měli noční službu.

Třídy dětí jsou v Mozaice většinou věkově smíšené. Nově by se měly zavádět třídy pouze pro předškoláky. Chcete se tím připravit na novelu školského zákona, která počítá s povinným posledním rokem mateřské školy?
Měli jsme několik školek, kde předškolní třídy fungují nepřetržitě. Od příštího roku, pokud to bude provozně možné, bude mít většina školek Mozaiky předškolní třídu. Má to svá pro a proti. Já osobně jsem spíše zastánce smíšených tříd. Je to podle mě přirozenější. Předškolní třída bude skutečně o přípravě do školy, kde se pojede již trochu školským systémem. Chceme se tím připravit na to, až novela začne platit. Získáme zkušenosti a vychytáme nedostatky.

Myslíte, že příprava na školu je spíše záležitostí rodičů, nebo mateřské školy?
Řekla bych, že je to úkol rodičů. Se základními školami spolupracujeme a máme od nich zpětné vazby. Není problém, že by děti neuměly počítat, rozkládat slova na slabiky, poznávat první písmeno ve slově. To děti umí. S čím je čím dál větší problém, je chování dětí.

V čem konkrétně?
Děti se celkově zhoršují ve schopnostech soustředit se, sedět na jednom místě v lavici a dodržovat pravidla. Současné děti jsou více samostatné a živé, ale za posledních patnáct let došlo ke zhoršení jejich chování. Jsou agresivnější. Také pohybově jsou na tom hůř, dnes neumí ani kotrmelec.

A co logopedické vady řeči?
To je další problém, ale v posledních letech jsme na tom zapracovali. Vyškolili jsme si dvacet logopedických asistentek. V každé školce by měla být alespoň jedna.

Co dělá dětem v této oblasti největší problém?
Ani to snad nejsou vady řeči, ale děti obecně míň mluví. Doma si hrají samy, rodiče si s nimi moc nepovídají a počítače, tablety a televize s nimi také moc nemluví.

Co říkáte na novelu školského zákona, kterou den před naším setkáním prezident Zeman vetoval?
Já si myslím, že kdo z rodičů chce dávat dítě do školky, tu možnost má. Pokud je novela jenom kvůli romské populaci a dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, tak i ty mají možnost za zvýhodněných podmínek do školek chodit. Poplatky jsou v podstatě jenom za jídlo. Mám ale obavy, že pokud rodiče nebudou chtít děti do školky posílat, nic s tím neudělá ani toto nařízení.

Co přinese zákon pedagogům?
Školkám přidá spoustu administrativní zátěže. Budeme muset hlídat povinnou docházku, nutné bude omlouvání dětí i jejich přezkušování. To vše se bude muset vykazovat a výsledný efekt nebude, myslím, tak dobrý, jak se předpokládá. Nejvíc mi vadí, že novela není úplně domyšlená a především naroste administrativa.

Dalším bodem novely je, že od roku 2020 budou mít nárok na školku i dvouleté děti. Dokážete si představit, že by k vám chodily i takhle malé? Domnívám se, že je to záležitost spíše jeslí.
Ano, to je jeslový věk a dvouleté dítě je z hlediska psychologie a pedagogiky na úplně jiném vývojovém stupni zrání než dítě tříleté. V tomto věku nemusí ještě umět například mluvit, může mít plenu. Dnes máme ve třídách průměrně 24 dětí, někde na výjimku i 28. Pro mě je nemyslitelné dát do takhle velkého kolektivu třeba dvě dvouleté děti. Takhle malé dítě potřebuje jistotu. Potřebuje mít učitelku pro sebe a nechápe, proč nemůže být s maminkou. Nedovedu si představit, že by se dvouleté dítě vzdělávalo společně se čtyřletými. Přimlouvala bych se, aby se pro takto malé děti vytvořily speciální třídy s maximálním počtem dvanácti až patnácti dětí a aby ve třídě byly dvě učitelky a jeden provozní pracovník. Nejsem tedy proti, ale není k tomu vypracovaná žádná metodika ani připraveny podmínky. Fungovat to může jenom při malém počtu dětí ve třídách a především tak, aby byly spokojené děti, rodiče, ale i učitelky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Výzkum rajčat v laboratoři
Chemie, biologie, laboratoř. Škola zavádí nový obor Analýza potravin

Kdo z žáků miluje práci v laboratoři, zkoumání pod mikroskopem a má zálibu v biologii a chemických vzorečcích, ten bude mít možnost v Jihlavě studovat nový...  celý článek

Na zlaté slunce na fasádě Staré radnice se obyvatelé Brodu dívají se smíšenými...
Na radnici září „zlaté slunce Inků“. Brod nová malba rozděluje i baví

Říší, nad níž slunce nezapadá, bývalo svého času Španělsko, které ovládlo i říši Inků. Městem, nad nímž se slunce už ani na chvilku neschová, je nově Havlíčkův...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.