Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsou noviny, nahrazuje je tráva, říká šéf výrobce obalů na vejce

  9:37aktualizováno  9:37
Finský koncern Huhtamaki vyrábí v Přibyslavicích na Třebíčsku obaly. Především ty na vejce, jež se dají nalézt v každém obchodě. Kvůli úbytku kvalitního tříděného papíru je jejich výroba čím dál složitější a musí se hledat náhražky. Přesto firma v příštích letech plánuje zdvojnásobení produkce.

Firma Huhtamaki je předním evropským výrobcem obalů. Závodu šéfuje 43letý Ivo Hospůdka. | foto: Hana Jakubcová, MF DNES

Když přijdete v Česku nebo na Slovensku do obchodu s potravinami, tak vězte, že minimálně osmdesát procent krabiček s vejci v regálech pochází z papírny Huhtamaki v Přibyslavicích. „Dělají se ze sběrového papíru,“ doplňuje generální ředitel Ivo Hospůdka.

Není ale v dnešní době na vejce přece jen lepší plastový obal?
Zkoušky jasně prokázaly, že pro biologický materiál, jakým vejce je, je vhodnější nasávaná kartonáž, tedy náš papírový materiál. Vejce vypouští vlhkost, dýchá, rosí se. Plastový obal neumí vyřešit, aby neplavalo ve vodě, okamžitě nastoupí plísně a bakterie.

Ivo Hospůdka

  • Narodil se 5. června 1972 v Třebíči, kde žije i nyní. Má středoškolské strojní a ekonomické vzdělání, vystudoval pak také MBA na Nothingam Trend University.
  • Generální ředitel akciové společnosti Huhtamaki ČR je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří hudba, cyklistika, lyžování a zahrada.
  • Řídí podnik s 232 zaměstnanci a ročním obratem okolo 800 milionů korun.
  • Huhtamaki ročně vyrobí 500 milionů kusů obalového materiálu z nasávané kartonáže, především obalů na vejce. Hlavní sídlo má koncern ve finském Espoo.

Ale na první pohled se zdá, že plast něco tak křehkého jako vejce ochrání líp...
Je to paradoxně přesně naopak. Dělali jsme testy v nezávislých laboratořích. A vyšlo nám, že papírová krabička je až o třetinu pevnější než plastová. Ve smyslu tlaku. Jedna část zkoušky spočívala v tom, že zařízení tlačilo na krabičku z papíru a plastu a měřil se bod, kdy se vejce začnou drtit. Plastová krabička se začala prolamovat dovnitř, plast je tak tvrdý, že vejce rozbije. U nárazu vycházely výsledky ve prospěch papíru ještě lépe. Například když vezmete vejce v papírové a plastové krabičce a hodíte je na zem, v plastové se jich potluče asi sedm, v papírové tři z deseti.

A zákazníci chtějí spíš plast nebo papír?
Jsou trhy, kde zákazníci plast nechtějí - Německo, ale už i Česká republika. Ale třeba Itálie má stále 70 procent veškerých obalů na vejce v plastu. Což před osmi lety bylo v České republice také. Teď se tím hodně zabýváme, Itálie je perspektivní trh.

V současné době končí ve sběru méně papíru než v minulosti. Jak se s tím vyrovnáváte?
Že se v posledních deseti letech dramaticky snižuje spotřeba papíru na noviny, je pro nás jeden z největších problémů. V klasickém novinovém papíru je totiž pro nás velké množství vhodných papírových vláken. A protože tyto noviny ve sběru už skoro nejsou, musíme problém řešit složitějšími technologickými úpravami tak, abychom udrželi kvalitu našich výrobků. Prostě chybí základní vlákna určité kvality a jsou postupně nahrazována materiálem z letáků ze supermarketů, které zdaleka nejsou to pravé ořechové.

Čím tedy lze nahradit vhodná papírová vlákna?
Naše společnost má čerstvé patenty na využití vláken z trávy. A sesterská firma v Holandsku už vyrábí obaly, kde je padesát procent papírových vláken nahrazeno travními. Tráva se usuší, chemickým procesem se odseparují bílkoviny a zůstanou čistá vlákna, která svým principem nejsou daleko od papírových, jež jsou původně ze dřeva. Z jedné tuny travních vláken vyrobíme obdobné množství výrobků jako z papírových. Tato revoluční technologie je patentovaná a jsme jediný výrobce na světě, který umí nahradit papírová vlákna travními.

Tráva a vejce, to asi jde dohromady...
Ano, ve spojení s balenou potravinou, tedy vejci, působí travní vlákna velmi pozitivně v oblasti propagace ekologického přístupu k výrobě obalů na potraviny.

Na které trhy dodáváte výrobky z Přibyslavic?
Geograficky skoro do poloviny Evropy, čtyřicet procent výrobků prodáme v Polsku. Je to náš největší trh. A přes 80 procent obalového materiálu, který vyrobíme v Přibyslavicích, jsou obaly na vejce.

Máte potenciál pro další růst?
Ano, spotřeba vajec nakupovaných v supermarketech bude ve východní Evropě stoupat - zejména v zemích, jako jsou Ukrajina, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Polsko či státy Pobaltí. V těchto regionech minimálně pětiprocentně ročně poroste spotřeba vajec nakupovaných v řetězcích. Domácí, takzvaný dvorkový chov klesá, to nám pomáhá. Protože každých deset vajec, která si nedovezete od babičky, ale koupíte v obchodě, je zabaleno většinou v naší krabičce.

Budete tedy rozšiřovat výrobu v Přibyslavicích?
V příštích deseti letech ji plánujeme zdvojnásobit, potenciál tu bude. A současně je nákladová úroveň stále příznivá v porovnání se západní Evropou, takže věříme, že nebude problémem zajistit základní konkurenceschopnost. A tím jistotu práce pro lidi z Vysočiny.

Kolik má finská společnost Huhtamaki poboček v Evropě?
Firma Huhtamaki je rozdělená na čtyři divize, přičemž náš český závod v Přibyslavicích patří do té nejmenší divize - nasávané kartonáže. Ta má po celém světě deset výrobních závodů, v Evropě čtyři a jeden v Rusku. Z celé skupiny, kterou zastřešuje finská matka, má naše divize největší potenciál růstu. Je to tím, co už jsem zmiňoval. Že působíme v regionu, který dlouhodobě poroste co do spotřeby obalů.

Kdo jsou hlavní akcionáři vaší společnosti?
Struktura akcionářů Huhtamaki je poměrně složitá, jsou v ní investiční fondy, ale také například národní nadace.

Kdo je vaší největší konkurencí?
Dánská firma Hartman (neplést s výrobcem hygienických produktů Hartmann z Veverské Bítýšky). V tuto chvíli má zhruba stejný podíl na evropském trhu obalů z nasávané kartonáže na vejce jako Huhtamaki, tedy kolem 40 procent. V našem regionu mají největší výrobní závod v Maďarsku. Ale jsou tu i výrobci zmíněných plastů.

Chcete rozšiřovat provoz v Přibyslavicích a na to budete potřebovat nové zaměstnance. Kdy budou pracovní místa a jaká?
Postupně jich do pěti let může přibýt až dvě stě. Zajímají nás lidé ze širokého okolí, chceme pro ně vytvořit dobré podmínky. Máme hodně výrobních linek, takže nejžádanější profesí jsou strojaři - ideálně absolventi středních odborných učilišť a průmyslových škol se zaměřením na strojírenství. Pokud chlapec udělá strojní průmyslovku nebo učiliště a je aspoň trochu šikovný, hned po něm sáhneme. A budeme ho motivovat, aby profesně rostl a chtěl tu pracovat.

Jaká je u vás průměrná mzda?
Dělnické kategorie mají výplatu nad úrovní velkých firem této průmyslové zóny a částečně i Jihlavy. Ostatní pracovníci mají výrazně víc než v okolních firmách, může to být až o dvacet procent.

Jak vnímáte velký spor okolních vesnic o trasu nové kvalitní silnice do vaší průmyslové zóny?
Naposledy jsem byl na schůzce v Nové Vsi a při ní se ukázalo, že jde hlavně o několik obyvatel Petrovic, kteří to celé blokují. Uvažují z pohledu rozvoje své obce velmi krátkozrace. Napojení této průmyslové zóny je velmi důležité.

Ale kdybyste tu žil, dokázal byste se vy sám rozloučit s rodinnými pozemky?
Ano, přemýšlel bych více o tom, kde budou chtít nebo moci pracovat moje děti.

Sčítali jste někdy s okolními firmami, kolik kamionů ročně obslouží zdejší průmyslovou zónu?
Do zdejších čtyř velkých firem zajede ročně až 25 tisíc kamionů. To je vysoké číslo. A ty všechny jedou po šílených silnicích, přes všechny ty vesnice, nabírají časovou ztrátu, přitom by mohl být elegantní obchvat užitečný pro všechny.

Teď zabrousím do úplně jiné oblasti. Často si kapely dávají na zdi jako zvukovou izolaci proložky na vajíčka. Fakt to funguje?
Je to spíše pověra. Akustika prostoru má své zákonitosti. Je stará známá věc, že pokud vezmeme slyšitelné pásmo v běžných interiérech při poslechu hudby, tedy rozmezí zhruba od 20 herzů až do 20 kiloherzů, potřebujeme tlumit především dvě oblasti z tohoto spektra: nejnižší a nejvyšší kmitočty. Nejvyšší utlumíme materiály, které mají rozhodně vyšší hustotu, než je papírový obal. Hluboké taky neutlumíme proložkami na vejce, protože poloměr sinusoidy nízkého kmitočtu má délku několika metrů. Z toho plyne, že žádný materiál toto neumí utlumit, snad krom půlmetrové betonové zdi nebo speciálních akustických tlumičů, které se používají v profesionálních zvukových studiích. S proložkami na vajíčka tak rozhodně úspěšní nebudeme. Maximálně trošku eliminují odrazy na středních kmitočtech, ale nijak významně.

Jíte vůbec vy osobně ještě vejce, když se ve vaší práci skoro vše točí kolem nich včetně vyjednávání s drůbežáři?
Čím dál víc. Spolupracujeme dlouhá léta s profesorkou zemědělské univerzity z Prahy Evou Tůmovou, a ta vejce nazývá „superpotravinou“. Kromě vitamínu C totiž obsahují takový soubor látek, který nemá žádná jiná potravina.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Petr Weiss (uprostřed) u pelhřimovského okresního soudu. Viněn je ze způsobení...
Sexuolog Weiss dostal za tragickou nehodu tříletou podmínku a zákaz řízení

Okresní soud v Pelhřimově uzavřel případ tragické nehody u Rynárce z loňského září. Známý český sexuolog Petr Weiss při ní podle obžaloby usmrtil dva lidi....  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.