Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zanedbanější nemocnici jsem nezažil, tvrdí o té třebíčské nový ředitel

  7:09aktualizováno  7:09
Dluhy, obrovské výdaje na mzdy, špatně organizované přesčasy. S tím vším se potýká nemocnice v Třebíči. Jan Ferenc ji jako krizový manažer křísí. Kraj ho vybral jen na čas, aby zkušený ředitel pomohl zdravotnickému zařízení z nejhoršího. Za necelého půl roku půjde Ferenc do důchodu. "Už se těším," říká v rozhovoru.

Ředitel nemocnice v Třebíči Jan Ferenc. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

S ostravským přízvukem tančí mezi tématy, jako jsou výše platů, rušení oddělení, stavba pavilonu i kvalita primářů. Jan Ferenc nastoupil do třebíčské nemocnice jako krizový ředitel na jaře. Nejdéle a nejdůkladněji mluví o ekonomice. A taky zdůrazňuje: "Potřebujeme, aby si lidi přestali říkat, že v Třebíči zaměnili novorozence nebo se tam chodí umírat."

Kolik má v porovnání s loňskem nemocnice zaměstnanců, když se po vašem příchodu propouštělo?
Loni na konci října v nemocnici pracovalo 920 přepočtených úvazků, teď jich máme 887.

Jan Ferenc

* Narodil se roku 1951

* Vystudoval vysokou školu ekonomickou. Dlouhodobě působí jako manažer ve zdravotnictví. Vedl třeba krajské nemocnice v Třinci, Karlových Varech a v Havířově.

* Je ženatý, má dvě dcery a dva vnuky, žije v Třinci.

* Za koníčky má volejbal, horskou turistiku, historii a zahradu. Rád pobývá na chatě v Beskydech.

Bude se ještě propouštět?
Už ne. Pročištění po auditu skončilo. Pokud se kraj nerozhodne pro optimalizaci péče a ekonomická situace nedovolí poskytovat celé spektrum péče, může do budoucna dojít k zavření malých oborů.

Které by to mohly být?
Bylo by lepší mít jedno kvalitní infekční oddělení se dvěma stanicemi, celkem 50 lůžky a jednotkou intenzivní péče pro Vysočinu. Vycházím z jiných krajů. Tato kapacita s ohledem na úbytek infekčních onemocnění pokrývá spádovost půl milionu lidí. Podobně lze řešit plicní a kožní lůžkové oddělení.

Co na to hejtman?
S hejtmanem se bavíme o optimalizaci. Nemocnice Třebíč může nabídnout kvalitní plicní oddělení, které má dostatek atestovaných lékařů a dosahuje dobrých výsledků. O rušení oborů nemůže rozhodnout ředitel, ale pouze krajští politici. Je to velmi citlivá otázka. Politici v celé zemi se budou muset touto záležitostí zabývat. Finance budou i do budoucna omezené. Na trhu musí zůstat kvalitní poskytovatelé zdravotní péče s kvalitními týmy lékařů a dobrou ekonomickou stabilitou. K tomu je potřeba i kvalitní managementy v nemocnicích. Zanedbanější nemocnici jsem nezažil.

Který obor v třebíčské nemocnici je její výkladní skříní?
Ortopedie. Tam je skvělý tým a počet 1 700 operací ročně mluví za mnohé. Meziročně ten obor roste. Ortopedie má akreditaci druhého stupně, primář Pink to tam výborně zvládá. Máme kvalitní kožní. I neurologie je na dobré úrovni. Ale třeba interna potřebuje posílit zkušenými lékaři a ze strany pacientů jsou připomínky.

Kolik je operací za rok v základním oboru - na chirurgii?
Nemá jich tolik, kolik bych si představoval. Zhruba 1 800 a neříkám, že je to dobré. Chceme zlepšovat obecné povědomí o Nemocnici Třebíč. Pacienti se už dnes můžou nechat operovat, kde chtějí. Nemocnice má z minulosti pošramocenou pověst. A je to i kvůli záměně novorozenců nebo kvůli úmrtí rodičky. Ovšem ženy v Třebíči rodí stále rády, přes tisíc porodů ročně je na okresní nemocnici nadstandardní počet a gynekologicko-porodnické oddělení má šmrnc. Dostává od pacientek pochvaly, jsou tam zavedené moderní metody.

Jak letos plníte výkonnost co do počtu pacientů pro pojišťovny?
Letos velmi dobře, nebudou žádné vratky. Loni se vracelo 16 milionů korun za neposkytnutí dostatečného objemu péče, nebyl dostatek pacientů. Letos jsme dokonce u pojišťovny ministerstva vnitra požádali o navýšení plateb. Pojišťovny meziročně sledují počet léčených diagnóz, dělí je podle náročnosti. Akorát že nová vyhláška navrhuje vrátit se částečně k paušálním platbám, které kategorie naruší. Měnit to každých pět let není šťastné.

Jak mám rozumět nedostatečnému objemu péče? Že se lidi z Třebíčska sebrali a jeli jinam? Třeba do Jihlavy či do Brna?
Částečně ano. Musíte mít určitý počet pacientů, i těch s novými rodnými čísly. A nelze to obejít zvaním stále stejných dokola. Děláme vše pro to, aby kvalita komunikace lékařů a sester s pacienty šla nahoru. Abychom se dostali z toho, že někdo jde a říká: No jo, tady zaměnili novorozence. Nebo: Sem lidi chodí umírat. Chceme napravit reputaci. Základem všeho je kvalita péče, ekonomická stabilita a komunikace s pacientem.

Šéfoval jste nemocnicím v Třinci, Karlových Varech, v Havířově. Když to porovnáte s Třebíčí, co je tady jinak?
Zadlužení a zanedbanost v Třebíči jsou obrovské. To jsem dosud nezažil. Ani to, že se platí pozdě. Nastavení norem z minula tady není. Šetříme, kde se dá. A jde to. Hledali jsme, kde jsou černé díry. Jakmile temný rok 2013 - způsobený pojišťovnami - pomine, bude lépe. Víme, kde ušetříme dalších 17 milionů, a když pojišťovny dají 97 procent plateb roku 2012, měli bychom na konci příštího roku skončit s vyrovnaným výsledkem.

Kde vznikla v Třebíči chyba?
Byla to jednoznačně chyba managementu. Nejen za předchozího ředitele Dostála, ale už vedení před ním. Nemocnice nemůže rozdat víc, než vydělá. Když jsem sem přišel, tak byly faktury za 142 milionů korun po lhůtě splatnosti. To je šílenost, když máte z pojišťoven ročně 600 milionů. Byly roky, kdy přišlo z pojišťoven navíc 38 milionů, ale nemocnice na mzdy rozdělila 58 milionů. Platy nemůžou růst nadstandardně, když na to nemáte. Mzdy tady byly obrovské, šedesát procent peněz šlo na platy. Jinde je to maximálně 55 procent. Ale už jsme na 58 procentech.

Co dál bylo v Třebíči špatně?
Strašné množství přesčasových hodin, 21 tisíc u sester, to jsem nezažil. To je pak neřízená nemocnice. Dalších osm tisíc hodin byly nečerpané dovolené, to je katastrofa. Dovolená se musí plánovat celoročně. Je nutné vychytat časy, kdy jsou prostoje, a lidi poslat domů. Když operace začínají v osm, nemusí tam být instrumentářky v šest. A ve dvanáct po operacích můžou jít domů a čerpat náhradní volno z přesčasů. Lidi hrotili peníze. Ale přesčasy se platily bez toho, aby to mělo logiku.

Kolik si průměrně vydělají sestra a lékař v Třebíči?
Sestry mají tabulkové platy, které nejsou spravedlivé. Sestra, která tu je deset let, má už praxi srovnatelnou s kolegyní, co to dělá pětadvacet let. Ale starší sestra má v základu o pět tisíc víc. To je nepoměr.

Proč myslíte?
Za stejnou práci by měly být stejné peníze. Lepší by byly smluvní platy, odbory se ale brání. Na Vysočině i jižní a severní Moravě jsou nemocnice příspěvkovky krajů s tabulkami. Všude jinde ale máte akciovky a tam jsou smluvní mzdy.

A jak je to s platy lékařů?
U lékařů se rozlišuje, kolik mají atestací a zkušeností. Základy se lékařům navýšily. Oprávněně. Jejich profese se nedá srovnávat s úředníkem na ministerstvu.

A ty průměrné platy?
Sestra 26 tisíc, 74 tisíc korun u nejzkušenějších lékařů s atestacemi.

Chystáte se odvolávat nějakého primáře?
To není jednoduché udělat. Musíte mít nástupce. Je to střední management, který vám dělá ekonomiku. Důležité je, jak komunikuje s pacientem, jak vysvětluje předoperační přípravu. Každý primář je strůjcem svého štěstí. A musí umět budovat tým včetně sester.

Houpe se pod některým židle?
Do 15. prosince probíhá hodnocení primářů. Zadali jsme kritéria, hlavní je výkonnost. Dále plnění smluv, zda v oboru nevracíme peníze. V zisku musí být ambulance. Primářům pro příští rok stanovíme osobní hodnocení podle toho, jak kdo pracuje. A jestliže se ukáže, že některý má rezervy, pak by se musel hledat nový.

Nemocnice se v minulosti několikrát soudila, spory prohrála a vyplácela miliony...
Vyměnili jsme právníka, ten minulý občas projel neuvěřitelné věci. S novým občanským zákoníkem se od Nového roku občanům otevírá větší možnost domáhat se náhrady škod na zdraví. Kraj by měl nemocnice pojistit na vyšší částky. Kdyby kupříkladu někdo vysoudil 15 milionů, pro nemocnici by to bylo likvidační.

Co nový pavilon chirurgických oborů?
Koncepce je hotová, náplň je jasná, strategie výstavby je vymyšlená. Bude tam chirurgie, urologie, ORL, ortopedie. A taky multioborová JIP a ARO. Intenzivní péče bude spojená do jednoho, aby se šetřilo na provozních nákladech. A bude tam centrální a malý urgentní příjem. Pavilon bude stát 450 milionů. Trváme na tom, aby tam byla příprava pro instalaci magnetické rezonance. V kraji je jen jedna v Jihlavě, a to je málo. Třeba jen okres Frýdek-Místek s 280 tisíci obyvateli má rezonance tři. Na Vysočině je přitom půl milionu obyvatel.

Kolik by stála?
V dnešních cenách vyjde do 30 milionů, polovinu toho, co nedávno. Ceny jdou rapidně dolů. Bez magnetické rezonance, kterou má v zahraničí každá okresní nemocnice, je to složité vyšetřování. Diagnostika musí být pohromadě s chirurgickými obory, abychom co nejrychleji u pacienta zjistili, co mu je, a zahájili léčbu. Protože vylehávání v nemocnici nikomu nic nepřináší. Navíc pacient musí rychle vědět, co mu je. Je to teď na politicích, kteří zatím říkají ne.

Kdy se začne pavilon stavět?
Mělo by se začít příští rok v zimě. Bude stát tam, kde je dnes budova ARO. Do nového se přestěhuje pak chirurgie a zbourá se starý panelák. Logisticky je to nachystané, abychom nepozbyli výkonnost u pojišťoven. Pokud nezabezpečíte výkonnost, můžete přijít o 40 milionů.

Jaká je spolupráce s hejtmanem Jiřím Běhounkem?
To je naopak nejlepší, co jsem zažil. Jako doktor vše zná. Pravidelně se scházíme. Říkám mu, jaká bych chtěl udělat opatření, on erudovaně hned odpovídá. Kdyby měl dobré managementy, tak Vysočina má předpoklady stabilních nemocnic. Hejtman má autoritu při jednání s pojišťovnami. Jde k jádru věci, nenechá se obalamutit.

Dokdy zde budete ředitelovat? Máte pár měsíců do důchodu, který vám naskočí v březnu...
Hejtman Běhounek mě udolával, ať zůstanu déle. Nakonec jsme se domluvili na odchodu v květnu. Je to únavné, dělám dvanáct hodin denně, bydlím na ubytovně, domů do Třince jezdím na víkendy a i tam si beru práci. Jsem pod tlakem a upřímně, už jsem se nařediteloval dost, těším se do důchodu.

Jste rozjetý, pak ale zbrzdíte. Už víte, co budete dělat?
Mám chatu v Beskydech, kde to mám rád, pocházím totiž z Mostů u Jablunkova. Mám dva malé vnuky, které kvůli práci skoro neznám. Hraju volejbal, jsem turista, chodím po horách. Se ženou navštěvujeme české hrady a zámky, už jich máme na kontě 120, vedu si o nich přesné záznamy, kterým rodům patřily, jaké události se s nimi pojí. V tom se mi líbí Třebíč, je to historické město. Dějinami si kompenzuju ekonomické zaměření své práce. Vidíte, oblastí, kam se vrtnout, mám dost. A už se na to těším! Život se má žít. Jsou i jiné věci než práce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jakmile zazní poplach, musí se v šatně hasiči ustrojit do zásahového obleku. V...
Poplach! A stanice se vylidní. Strávili jsme den s brodskými hasiči

Je půl deváté, když se rozezní gong a z reproduktoru se ozve ženský hlas. Oznamuje, že je třeba technická pomoc v Šachotíně. I když nejde o život, je to...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.