Ředitel firmy Sapeli Václav Bradáč.

Ředitel firmy Sapeli Václav Bradáč. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dveře začaly tloustnout, stejně jako lidé, říká šéf výrobce

  • 0
V Jihlavě a v Polné má své závody největší tuzemský výrobce dveří a zárubní, firma Sapeli. Trh neustále přináší nové potřeby. V současnosti třeba dveře rostou do výšky. Do módy jdou i prosklené stěny. A jednou z vychytávek je „paneláková“ stolička umístěná přímo ve dveřích.

Kořeny firmy Sapeli sahají až ke konci 19. století, její novodobé dějiny se pak začaly psát v roce 1992. Současný ředitel společnosti Václav Bradáč u privatizace byl.

„Měl jsem možnost být při tom, když pan Procházka, potomek původních majitelů, privatizoval dřevařské závody a začal budovat společnost Sapeli v původních prostorách rodinné firmy v Polné,“ řekl ředitel.

Václav Bradáč

  • Osmačtyřicetiletý manažer je ve firmě Sapeli od jejího vzniku v roce 1992. Začínal tam jako technolog, pak působil na pozici technického ředitele a nyní je ředitelem generálním.
  • V roce 1989 vystudoval Vysokou školu dřevařskou ve Zvolenu na Slovensku.
  • Nyní žije s rodinou v Jihlavě.
  • Mezi jeho záliby patří jízda na horském kole a tenis. Rád také čte, zejména knihy z oblasti byznysu a ekonomiky.

Jaká je aktuální situace na českém trhu s dveřmi?
Po období poklesu či „půstu“, které odstartovalo zhruba v roce 2008, se trh začíná stabilizovat. Meziroční pokles mezi lety 2014 a 2015 už je úplně minimální, odhaduje se tak na půl procenta. Jsme teď ve stadiu, kdy se pokles jak v objemu vyrobených kusů, tak i co se týká obratu, zastavil.

A co bude dál?
Do roku 2018 se očekává na tuzemském trhu stabilní růst. Objem trhu s dveřmi se pro tento rok odhaduje zhruba ve výši 101 milionů eur (v přepočtu zhruba 2,8 miliardy korun - pozn. red.), v roce 2018 by mělo jít o 111,8 milionu eur.

Jaký je podíl vaší firmy na českém trhu?
Co se týká obratu, jsme největším hráčem. Držíme přibližně 29procentní podíl na trhu. A pokud jde o počet prodaných kusů, jsme v „top“ trojce. Zaměřujeme se především na segment střední a vyšší třídy, nikoli na „nízkonákladové“ produkty. Je rovněž vidět, že nálada ve společnosti se lepší, že roste hrubý domácí produkt, že lidé investují poměrně dost do produktů s vyšší přidanou hodnotou. Ročně se v tuzemsku prodá okolo milionu dveří.

Jaký segment je pro výrobce dveří v Česku stěžejnější - nákupy dveří do novostaveb nebo rekonstrukce?
Z téměř 75 procent jsou to rekonstrukce, zbytek připadá na novou bytovou výstavbu. Pro nás je lepší nová bytová výstavba. To se architekti vyřádí.

Kam se ubírá trh s dveřmi pokud jde o novinky, inovace? Ve vašem showroomu v Jihlavě jsem si například všiml, že dveře asi rostou do výšky.
Já tvrdím, že výroba dveří není truhlařina, ale nábytkařina, a to mluví za své. Trendy u dveří podléhají jednoznačně trendům v oblasti nábytku. A co se týká té výšky, je to tak. Novostavby se už z velké části osazují dveřmi o výšce 210 centimetrů místo dřívějších dvou metrů. Ani v našich showroomech už není vystavovaná „standardní“ výška dva metry. Studie nám říkají, že naše populace roste do výšky, ale také to, že se neustále zvětšujeme do šířky.

Takže bude asi poptávka i po širších dveřích?
Děláme hodně „atypů“. Je to součást našeho výrobního konceptu, který neustále vyvíjíme. Umíme dveře až do stropu, v nabídce máme i prosklené či celoprosklené stěny, boční světlíky a nadsvětlíky. Vyplníme tak tedy jakýkoli prostor.

A jaké jsou trendy, co se týká použitých materiálů?
Bohužel zde musím říct, že historicky došlo k poklesu v používání přírodních materiálů - tedy dýh, na čemž firma Sapeli vyrostla a v čem je naštěstí stále absolutní jednička. Bohužel, umělohmotné materiály historicky vytlačovaly dýhu, i když dneska už se ten propad zastavil. Snažíme se co nejvíc vrátit k tomu „původu“, k přírodě - marketingově i projektově - a oživit trend dýhy. Dýha je totiž jedinečný materiál, který oceníte nejen pro jeho příjemný dotek, vůni a originální kresbu, ale i pro jeho vysokou odolnost. Musíme ale samozřejmě i držet krok s konkurencí a s požadavky trhu.

Jakým způsobem?
Zabýváme se rovněž umělohmotnými materiály. A vývoj tam jde také obrovsky dopředu. Dnes má prakticky už i profesionál problémy poznat, jestli se na dveřích jedná o přírodní dřevo nebo umělý materiál.

Ten rozdíl mezi přírodním dřevem a umělou hmotou je asi i dost v ceně, nebo v něčem jiném?
Je to o ceně a také o tom, že ne úplně každý zákazník docení, že když si koupí přírodní materiál, tak má co kus, to originál. Měli jsme třeba reklamace, kdy někdo řekl, že jedny dveře vypadají úplně jinak než druhé. „Tomu stromu ale neporučíte, aby byl všude stejný,“ reagujeme.

Co na to jiného říct, že...
U umělohmotných materiálů je reprodukce jasná. Dokážete vyrobit dveře jedny jako druhé - i co se týká třeba malého součku přímo v nějakém definovaném místě. A pokud jde o tu cenu, tak dodavatelé přírodních materiálů reagovali a v určitých segmentech dostupnějších dýh šli s cenou poměrně dost dolů.

Jakou specialitu, pokud jde o dveře, nyní třeba řešíte?
Například reverzní zárubně, kdy se dveře v jednom prostoru musí otevírat jak dovnitř tak i ven, ale přitom pohledově zachovávají jednu linii. Je to především požadavek od hotelů nebo architektů. A řešíme třeba i dveře pro vybrané nemocniční prostory. Tam už hrají svou roli v povrchové úpravě nanotechnologie zajišťující absolutní hygieničnost materiálu.

A jak nanotechnologie tuto absolutní hygieničnost zařídí?
Řeší se přilnavost prachu k tomu materiálu. Víme doma, že sem tam prach na dveře sedá a je potřeba občas čistící prostředek použít. Zde jde o materiál, který odpuzuje sedání prachu a zachovává svou čistotu.

Firma Sapeli

  • V Polné má firma Sapeli závod na výrobu dýhovaných dveří, v Jihlavě Starých Horách se dělají dveře s umělohmotnými povrchy a zárubně. V Jihlavě-Bedřichově se nachází sídlo společnosti a také showroom Sapeli Centrum.
  • Kořeny společnosti sahají až do konce 19. století. Tehdy byla na místě nynější firmy v Polné založena pila.
  • Dnes Sapeli dává práci 305 lidem a má i externí zaměstnance. Loni firma utržila 630 milionů korun při ziskovosti zhruba 15 milionů. Letos plánuje nárůst obratu na 680 milionů a dvacetimilionový zisk.

Stojíme teď v Sapeli centru v Jihlavě Bedřichově u jedné „vychytávky“ od designéra Bořka Šípka. Je to sklápěcí sedačka zabudovaná přímo ve dveřích. Je to také trend budoucnosti?
Pro malé byty v paneláku, proč ne? Nebo nám Bořek Šípek navrhl prosklenou posouvací stěnu, která se dá zastínit. Je to alternativa ke dveřím do ložnice či do koupelen. A asi nejzdařilejším prototypem, který tady od tohoto designéra máme a který se nejvíc líbí, jsou safari dveře pro děti. Mají v sobě více dvířek a jak dítě roste, tak si otevře spodní dvířka, nebo už ty vyšší. Ono se zdá, že to jsou „hlouposti“, ale co dneska už u těch dveří chcete vymýšlet? I když jde zatím o prototypy, mohou se z nich stát trendy.

Spolupracujete standardně s renomovanými architekty a designéry, nebo jde v případě Bořka Šípka o výjimečný projekt propojení známého jména se značkou Sapeli?
S Bořkem Šípkem jsme se před rokem pustili do designové studie a časem jsme se i díky jeho osobě dostali k zajímavému projektu Inspireli, který propojuje architekty i designéry z celého světa a v němž vidíme potenciál pro nové mladé talenty. Zároveň je tato sociální síť inspirací pro obyčejné lidi, kteří se zajímají o design a architekturu z pohledu budování svých nových domovů. Propojení na architekty je pro nás zajímavé také po prodejní stránce, i proto jsme vstoupili do Czech Deco Teamu, sdružení architektů, designérů a výrobců i dovozců designového nábytku a doplňků.

Velké firmy v Jihlavě využívají v poslední době k vykrytí „špiček“ na trhu dost často agenturní zaměstnance, které si najmou. Je to cesta i pro vás?
Je to cesta, kterou také využíváme, ale má obrovské riziko. Ať je ten agenturní pracovník sebelepší, tak mu trvá nějakou dobu, než se zapracuje. A to, na co my nejvíc dbáme a o čem říkáme, že je naše největší konkurenční výhoda, to je kvalita. Vůbec nechci říct, že by se na ni ten nový člověk „vykašlal“, ale on nezachytí všechny věci - na rozdíl od pracovníka, který je zkušený. Výstupní kontrola takové chyby nepustí, ale projeví se nám to v nákladech na vnitřní kvalitu. Spíš se snažíme agenturní pracovníky využívat pro „pomocné“ práce. A ještě jedna věc: agenturní zaměstnance neseženete ze dne na den, trvá to minimálně týden. Vyrovnávat ty výkyvy je ale někdy strašně těžké. Příkladem je poslední mírná zima, kdy prakticky vůbec nemrzlo a stavebnictví se oproti jiným letům, kdy zima byla tuhá a nic se po stavební stránce nedělo, vůbec nezastavilo. Nemůžete výrobu a zaměstnanost naplánovat hodně dopředu. My prakticky „vidíme“ měsíc dopředu.

Pomáhá vám slabší koruna s exportem?
Ten podíl našeho exportu není zas tak významný, prioritou je tuzemský trh. A když vezmu rovnici, kdy jsou na jedné straně nákupy materiálu ze zahraničí a na druhé prodeje zboží do ciziny, pak nám současný kurz koruny příliš nepomáhá. Ale samozřejmě se s tím umíme nějak srovnat, není to nic na stěžování.