Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vymíráme. V roce 2100 bude jen 5 milionů Čechů, tvrdí primář porodnice

  18:19aktualizováno  18:19
Podle primáře gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleše Roztočila Češi vymírají. Ženy rodí čím dál starší. Rapidně se i kvůli tomu zvyšuje podíl porodů císařským řezem. A rodičky obvykle mají jen jedno dítě. Na jeho pracovišti ovšem loni přišlo na svět více dětí než v roce 2013.

Primář Aleš Roztočil v minulém volebním období stíhal vedle svých odborných činností i zasedat ve sněmovně jako poslanec za TOP 09. | foto: Archiv Aleše Roztočila

Není žádnou novinkou, že se Česko nemůže chlubit vysokými čísly porodnosti, což potvrzuje i většina odborníků. Primář gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleš Roztočil hodnotí situaci ještě dramatičtěji.

„Vymíráme. Je spočítáno, že pokud to takto půjde dál, v roce 2100 bude jen pět milionů Čechů,“ říká uznávaný specialista, v jehož domovské nemocnici však porodů paradoxně mírně přibývá.

Když porovnáme statistiky s dalšími zeměmi, jak na tom Česká republika tedy je?
Fertilita (demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu - pozn. red.) je u nás jedna z nejnižších v Evropě, potažmo i na světě. Konkrétně jde o číslo 1,2 - což znamená, že každá žena u nás porodí 1,2 dítěte. Ale naše populace neklesá, protože počty se doplňují imigrací, takže se zkrátka skladba populace jen trošku mění.

Aleš Roztočil

Jednašedesátiletý primář gynekologickoporodnického oddělení Nemocnice Jihlava. Vystudoval Lékařskou fakultu UJEP Brno (dnešní Masarykova univerzita). V roce 1999 byl jmenován profesorem. Je ženatý, má jedno dítě.

Co je hlavní příčinou poklesu zmiňované fertility?
Ze sociologických analýz vyplývá, že čím je ženská populace vzdělanější a čím je na vyšší životní úrovni, tím méně má dětí. V blahobytných zemích jich přichází na svět méně, takže se předpokládá, že spadáme právě do téhle kategorie.

Kolik dětí se ročně v Česku narodí?
Zhruba 110 tisíc v pětadevadesáti porodnicích. V jihlavské nemocnici jsme měli lonitisící miminko roku už v listopadu. A celkem se za rok 2014 uskutečnilo 1 163 porodů. Předloni to přitom bylo 1 064. Takže zatímco v Česku porodnost klesá, nám se lehce zvyšuje. Máme rekonstruované porodní sály a vstřícný personál, takže jsou u nás, myslím, rodičky spokojené.

Do jihlavské porodnice jezdí rodit i ženy ze vzdálenějších měst...
To zřejmě díky našemu přístupu. Jsme zastánci toho, že každé ženě se ušije porod na míru tak, jak si ho představuje. A to včetně takzvaných přírodních postupů, i když samozřejmě těžko tolerujeme ženy, které chtějí pojídat placenty nebo nechtějí oddělit dítě od pupečníku. Ale máme v porodnictví určitou vizi. Žena rodí podle svých představ, jen s porodní asistentkou a podobně. Na druhé straně máme ženy, které mají dáno indikací nebo přímo chtějí rodit císařským řezem.

Zmínil jste se o porodní asistentce, jakou má úlohu?
Fyziologický porod patří porodní asistentce, která musí být natolik vzdělaná a vědět, že jakmile se porod stává z fyziologického patologický, zavolá doktora, který je tady proto, aby řešil komplikace.

Co císařský řez? Doporučujete ho i ženě, která by jím rodit nemusela?
My jí vysvětlíme, jaká jsou rizika, jestli je to pro ni vhodné a podobně. Když si to přeje, tak jí ho uděláme. Jsme rádci, nic neporoučíme. Rodičkám se snažíme vyhovět, aby si porod prožily hezky. A to k nám přitahuje právě i ženy, které nejsou z Jihlavy.

Jak často dnes vůbec děti přícházejí na svět „císařem“?
Je to už více než každé čtvrté dítě. Když jsem začínal, tak to byly asi jen dvě procenta, tedy asi každý padesátý porod. Teď je jich 26 procent.

Proč myslíte, že rodička raději volí císařský řez. Je to dáno tím, že se ho dnes už tolik nebojí?
Císařský řez se stal normální součástí porodnictví. Je to sice velká břišní operace, ale lidé už to berou císař sem, císař tam. Máme už i metodiky provedení císařského řezu, že žena v podstatě chodí třetí den po porodu domů. Rodičky to dnes berou jako jednoduchou záležitost. Některé ženy mají dokonce císařský řez z psychologické indikace. Protože se obávají porodu a bolesti. Nebo si už jednou zažily hrozný vaginální porod, který končil kleštěmi a přidušeným dítětem a říkají, že toto už nechtějí. Takže to berou, že je píchnou do zad, vyndají miminko, ošetří a rodina odjede na šestinedělí. A většinou už to mají důkladně nastudované z internetu.

Nárůst počtu „císařů“ má i jiný důvod než jen to, že je ženy samy chtějí?
Je zde také další faktor. A to, že většině těhotných při porodu není dvacet, ale třicet let. A to je žena na porod už trochu starší. Ideální věk je dvaadvacet let. Ženy ale rodí v pětatřiceti a klidně i ve čtyřiceti letech. Do té doby už dotyčná nasbírá spoustu různých nemocí a má různé problémy, i s otěhotněním - od toho máme zase IVF (centrum asistované reprodukce - pozn. red.). A má také další nesnáze. Děloha v pětatřiceti letech už není krásně kontraktibilní, tedy tak výkonná při tvorbě děložních kontrakcí jako v případě mladších ročníků, třeba u ženy pětadvacetileté. Proto je hlavně věk na vině nárůstu císařských řezů. A stejně tak i nízké porodnosti. Protože když ženy začnou rodit ve třiceti, mají jedno, dvě děti, kdežto kdyby začaly ve dvaceti, stihnou i tři.

Jaké mohou být komplikace u císařského řezu, které hrozí u každé operace?
Ty vznikají, když jich děláte několik. Ale tím, že žena rodí průměrně jednou v životě, tak těch komplikací asi moc neuvidíme. Ono je i spočítané, že komplikací po císařském řezu není příliš. Dokonce zaznamenáváme méně pozdních komplikací než po vaginálním porodu, kde hrozí například inkontinence, sestupy rodidel, poruchy pánevní statiky… Když žena rodí dvakrát císařským řezem, tyhle problémy má daleko menší. A když si vezmete, že každý čtvrtý porod děláme císařským řezem, je to skoro denní chleba personálu, který to umí. Je to i jištěné, máme šetrný šicí materiál, léky na stažení dělohy, žena dostane dávku antibiotika... Je to tak jištěná záležitost, že za dvacet minut není co dělat.

Opravdu za dvacet minut?
Jak u koho, ale je to průměrná doba. Porod přitom trvá třeba i osm hodin.

Vy sám máte dospělého syna. Byl jste tenkrát u porodu?
Moje žena rodila právě císařským řezem - a taky bez problémů. Já nikdy nechtěl rodit svoje děti, přímo u porodu jsem tedy nebyl, ale pro jistotu jsem čekal vedle v předsálí. Ale tehdy byla hlavně úplně jiná situace než teď. Bylo to ještě za totality: 12. března 1989. U porodu ženy jsem měl kolegy, kterým jsem důvěřoval.

Co říkáte na přítomnost otců a dalších blízkých u porodu?
Super. Pokud to těhotné chtějí, tak tam patří.

Co Nemocnice Jihlava, kromě výše uvedeného, rodičkám nabízí? Je tu k dispozici například aromaterapie nebo porod do vody?
Všechno možné, na co si vzpomeneme a co je v mezích zákona. Porod do vody, ve sprše, aromaterapii, relaxační pomůcky... Mimo zákon je pak odnášení placent z nemocnice a podobně. Problémy máme, jak už jsem říkal, s lotosovým porodem. To je, když se dítě neoddělí od pupečníku.

Jak dlouho už vůbec v oboru gynekologie a porodnictví pracujete?
Primářem v Jihlavě jsem dvanáct let. Předtím jsem pětadvacet let pracoval na klinice v Brně. Čili tuhle oblast perinatologie (obor lékařství zabývající se problematikou zdravého vývoje dítěte těsně po porodu - pozn. red.) jsem už za tu dobu trochu „nasál“.

Jste i náměstkem pro vědu, výzkum, školství, místopředsedou Vědecké rady Nemocnice Jihlava, měl jste na starost ambulance indikační a rizikového těhotenství a rovněž zasedáte v onkogynekologické komisi. Jak se to dá všechno stíhat a čím se zabýváte primárně?
Moje činnost spočívá v léčebně preventivní péči. Takže léčím ženy, ale hlavně operuji a léčím složité případy. Také učím na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a jezdím po celé republice zkoušet atestace gynekologů a porodníků. Od tohoto semestru jsem rovněž koordinátorem spolupráce mezi Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, protože jihlavská nemocnice se stala oficiálním výukovým pracovištěm mediků šestého ročníku. A k tomu organizuji celostátní konference. Stíhat to musím, kdybych na to neměl čas, tak bych to dělat nemohl. Ale mám naštěstí dvě spolupracovnice, nejsem na to sám.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Fotbal (ilustrační snímek).
Fotbalista při vesnickém utkání srazil rozhodčího k zemi kvůli penaltě

Kvůli zranění rozhodčího musel na Třebíčsku skončit sobotní vesnický fotbalový zápas I. B třídy mezi domácí Rokytnicí nad Rokytnou a klubem SK Pernštejn...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.