Usáma Abdul Mohsen na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě...

Usáma Abdul Mohsen na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě (31. října 2015) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pomluvy o mém islamismu mě nepřekvapily, řekl „podražený“ Syřan v Jihlavě

  • 945
Syrský uprchlík Usáma Abdul Mohsen je zřejmě nejznámějším běžencem současné krize. Video, na němž mu maďarská kameramanka nastavila nohu, obletělo svět. O svých zkušenostech přijel diskutovat na festival dokumentárních filmů. „Cítím se podražen i světovým společenstvím,“ přiznal v Jihlavě.

Mohsen momentálně žije se svými syny ve Španělsku, kde trénuje mládežnický fotbalový tým Getafe. Jedná se však pouze o dočasné řešení. „Rozhodně se chci vrátit domů. Teď musím využít příležitost získat co nejvíce znalostí v oblasti, které se věnuji. A tou je fotbal. Až válka skončí, rád bych tyto zkušenosti přinesl do Sýrie a rozvíjel tam syrskou fotbalovou scénu,“ plánuje muž, který byl trenérem ve městě Dajr az-Zaur.

Momentálně ho však víc zaměstnává starost o zbytek rodiny. Ta uvízla v Turecku. Proto Mohsen oslovil španělské úřady, aby mu pomohly je opět spojit. Předal jim potřebné doklady a doufá, že do měsíce by mohli být všichni zase pohromadě.

„Není možné, aby moje rodina absolvovala stejnou cestu jako já. Je to velice nebezpečné,“ vysvětluje svůj postup.

Fotbalový trenér uprchl ze Sýrie se svými blízkými před více než dvěma a půl lety. Momentem, kdy padlo konečné rozhodnutí opustit mateřskou zemi, bylo, když Mohsen nesl v náručí pohřbít šestiměsíční holčičku, kterou roztrhala dělostřelecká palba.

Rodina se vydala do Turecka. Potom Mohsen spolu se synem Zaídem absolvoval celkem čtyři plavby z Turecka, než se dostal do Řecka. Pěšky a vlakem dorazil do Maďarska.

„Tam to bylo nejhorší. Je strašné, jak se Maďaři k uprchlíkům chovají. Tábory jsou podobné vězení nebo táborům pro válečné zajatce. Je tam ostnatý drát, zámek, jídlo vám podávají přes síť,“ popsal své zkušenosti. Naopak si chválí Rakušany, u nichž se prý setkal pouze s lidským přístupem.

„V Rakousku jsem potkal i jednoho českého novináře. A novináři jsou pro uprchlíky velice důležití, představují pro ně bezpečí, protože když jsou někde novináři a kamery, tak policisté a vojáci uprchlíkům neubližují.“

Hosté jihlavského festivalu dokumentů

Jenže i Mohsen nemá se žurnalisty ty nejlepší zkušenosti. A nejde pouze o maďarskou kameramanku Petru László. Krátce poté, co se stal díky její nastavené noze známým, se objevily v médiích zprávy, že Mohsen v minulosti bojoval za radikály z fronty an-Nusrá a inicioval nepokoje, při kterých zemřelo na padesát Kurdů.

„Ukázalo se, že tato informace nebyla ověřená. Bylo zjištěno, že se podle všeho jedná o dezinformační kampaň prezidenta Asada,“ uvedl dokumentarista Filip Remunda, který syrského uprchlíka na jihlavský festival pozval.

„Ty pomluvy mě nepřekvapily,“ pronesl sám Mohsen, který na dálku stále sleduje, jak jeho zemi ničí válka.

„Většina Syřanů chce žít v klidu. Dokud však bude pokračovat válka, tak se příliv uprchlíků ze Sýrie nezastaví. Dokud bude pokračovat krveprolití, nevidím žádné řešení. Je potřeba zmínit i to, že některé státy nemají zájem zastavit boje v Sýrii. Je to především Írán a Rusko. Ale ani Američané nevydali žádné rozhodnutí a Evropa vyčkává, jaké rozhodnutí Amerika udělá. Celý svět se podílí na tomto konfliktu. Ať už aktivně, nebo pasivně,“ myslí si Mohsen.