Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žlutá pro nejmenší. Inspirací pro novou značku byly Beatě Rajské děti

  9:06aktualizováno  9:06
Elegance, styl, vzdušnost a světlo dýchá z prostor, v nichž má nyní ve Žďáře nad Sázavou zázemí pro svoji tvorbu módní návrhářka Beata Rajská. V rozhovoru prozradí, že jí k novým kolekcím inspirovaly děti i folklor, co ji vedlo k vytvoření nové značky a jaký úraz jí ukázal, že je třeba relaxovat.

Beata Rajská ve svém žďárském ateliéru, který otevřela loni na podzim. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Stěhování je vždycky novým impulzem, byla to pro mě i mé kolegyně vzpruha,“ vysvětluje Rajská, proč se pro změnu rozhodla.

Ve Žďáře nad Sázavou jste nedávno přestěhovala dílnu zpod Zelené hory do obchodního centra u Kina Vysočina. Jak jste spokojená s jejím fungováním?
Konečně mám prostory, jaké jsem si představovala. Je to kulturní prostředí pro střihačku, krejčové, asistentky, zkrátka pro celý můj tým. Když zasvítí sluníčko, je radost podívat se na dílnu francouzského stylu, do kterého jsem se ji snažila vyladit. Člověk vnímá tu atmosféru. Skvělé je také to, že tu máme větší prostor, takže se sem všechny krásně vejdeme.

Beata Rajská

  • Jedna z nejznámějších českých módních návrhářek se narodila v Liptovském Mikuláši v roce 1962.
  • Absolvovala trenčínskou Střední průmyslovou školu oděvní a pak Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Už jako studentka získala celou řadu ocenění ve světě módy.
  • Nyní žije ve Žďáře nad Sázavou, odkud jezdí do Prahy, v obou místech má zázemí pro svou práci.
  • V roce 2001 založila vlastní firmu Beata Rajská - design.
  • Napsala knihu Ústřižky Beaty Rajské, která humornou formou pojednává o jejím vnímání života i odlišného světa mužů a žen.

Poslední vaše cesty byly do Maďarska, Slovenska, Polska, máte spoustu jiné práce. Jak všechno stíháte?
Čím méně času mám, tím lépe se ho snažím zorganizovat. Akcí, na které chodím, je daleko méně než dříve, protože jsem si jednoho dne řekla, že je potřeba i relaxovat. Takže teď volné chvilky šetřím a hlavně si vybírám, kam jdu. Ani setkání nemůžu mít tolik jako v minulosti, protože pokud chcete být všude, je to vyčerpávající.

Co se stalo toho jednoho dne, odkdy jste se rozhodla více relaxovat?
Stal se mi v březnu úraz na lyžích. Měla jsem napsané rehabilitace a na ty zkrátka jít musíte. Donutí vás to cvičit a ten čas si najít. I to mi pomohlo si uvědomit, že si jej vyšetřit lze a že je to potřeba.

Na čem momentálně pracujete?
Právě před chvílí jsem „zametala“ dílnu vlečkou šatů, protože chystáme šaty na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. V Karlových Varech představíme také novou značku Ž_utā beata rajska.

Proč zrovna takový název?
Zjistila jsem, že děti poznávají jako první barvu žlutou. Slyšela jsem slovo „žu-tá“. Mně se to moc líbilo, tak jsem se toho chytila. Řekla jsem si, že to nebude žádné jméno, že to bude pojmenování barvy. A myslím, že to zní dobře. Neznamená to ovšem, že od tohoto momentu budu šít výhradně dětské věci.

A jak vás napadlo vytvořit novou značku?
Vzniklo to vlastně úplnou náhodou. Když se měla narodit přátelům z Karlových Varů holčička, přemýšlela jsem, jaké dárky pro ni připravit. Nakonec jsem dala své sestře uplést dětské deky. Ty dečky byly fakt skvělé, přátelé dokonce říkali, že to byl nejlepší dárek, co dostali. Že jej můžete mít všude s sebou, brali si je s sebou v kočárku, na cestování a tak různě. A navíc si pochvalovali, jak se velmi lehce udržují. No a pak jsem zjistila, že některé kamarádky potřebují dárky pro děti.

Takže se u vás nyní dají zakoupit také dětské deky?
Ano, i ty vyrábíme a dají se u mě zakoupit. I když momentálně je mám v salonu v Praze.

Otevření ateliéru Rajské

Kromě dek nabízíte i stylově oblečené panenky...
Ty patří do kolekce, která vznikla právě tím, že další přátelé potřebovali pro své děti, děti přátel nebo vnoučata dárek. A tak mne napadlo, že je mohou obdarovat speciální sadou obsahující kufřík, krabici, dečku, právě onu panenku, popřípadě polštářek a peřinku do kočárku. Děti si ty věci mohou tahat, jako například vlasy panenky z vlny, a vyhrají si s tím. Já jsem totiž až trošku nepřejícná k hračkám, které nepodněcují fantazii. Měla jsem jako malá ráda například krabice, do kterých se daly dávat další menší. Nebo panenku, na kterou se dalo šít. A tak jsem vymyslela loutkářskou panenku, jež nese název Bíba. A právě tu najdete ve zmiňované kolekci, kterou chceme oficiálně představit ve Varech spolu s novou značkou Ž_utā. Jinak k tomu tématu děti mám ještě jednu perličku, a to, že jedno z prvních slov naší vnučky bylo slovo „šatý“. (úsměv)

Na čem dále pracujete?
Samozřejmě připravujeme kolekci na rok 2017. Loni jsem byla dost ve světě, letos jsem hodně přibrzdila a i inspirace přišla z tuzemska. Zaměřila jsem se na folklor, přičemž na některé materiály přenášíme staré vzory. V tomhle je mi hodně nápomocná textilka Veba, která dneska tiskne materiály na jednu řadu do kolekce. Takže v současné době mám na kolenou výšivky mojí maminky i kroje z Moravy a Slovenska. Pokud mám chviličku, tak se dívám na věci související s touto tematikou. Je fakt, že jde o téma, které vás dokáže strhnout do velkého připodobňování, což je nebezpečné, protože dnešní doba je daleko jiná - a já navíc chci, aby šlo o folklor Beaty Rajské. (úsměv)

Prozradíte, do jakých barev novou kolekci vyladíte?
Základní barvy jsou žlutá a modrá. A látky, které nám už nyní tkají, jsou černé a bílé. Možná se divíte, že tam nemám červenou? No, každý návrhář zpracuje inspiraci jinak. Zrovna na výstavě Retro v Národním muzeu jsem viděla, jak téma retro může každý pojmout jinak. Někdo se inspiruje 50. lety, někdo hippies, 60. a 70. léty... Vystavovala tam i pražská škola, která stejný motiv ztvárnila úplně odlišně, než bych to udělala já, a to je dobře!

Sice tuhle otázku nemáte ráda, ale... co se bude nosit letos v létě?
Opravdu ji nesnáším. (smích) Dělám oblečení pro každý den. Myslím si, že každý má být individualitou a vybrat si, co se mu líbí. Když bude půlka města nosit úzké džíny a široká trička, noste je klidně taky, když chcete. Ale proč si nevzít naopak džíny do zvonu s úzkým tričkem? Já třeba málo chodím pěšky, jako relax ale beru, když nemusím řídit auto. A tak jsem jednou šla přes křižovatku, bylo krásně, měla jsem na sobě šaty... a potěšilo mne, že se někteří pánové, i ti s partnerkou po boku, otáčeli. A to je, myslím, o tom, že nejsem splynutá s davem. Troufnu si říci, že když vám šaty, co máte na sobě, sedí, tak vás „vynesou“. Potom je věk trošku podružný. A jinak k tomu, co se bude nosit. Konfekce nabízí hodně 60. a 70. léta, hippies styl. Butiky a návrháři pak mají 50. léta. Vůbec ale neuděláte chybu, když si vyberete třeba osmdesátky, akorát potlačte „kredencová“ ramena a snižte mrkvové kalhoty. Ale hlavně: noste to pro radost, nebuďte otroky toho, co vám diktuje nikoli módní, ale mediální diktát.

Anebo je možné navštívit odborníka, pokud si člověk neví s oblékáním rady...
Stále platí, že někdo cit pro estetiku a eleganci má, kdežto jiný potřebuje pomoci. V ten moment je dobré navštívit stylistu či návrháře. Jenom člověk musí vědět, že ten dotyčný s ním nemanipuluje, protože to je nejhorší. Musíte cítit, že jste tam sama za sebe a je to o vás.

Vyrážíte z Česka také do zahraničí. Všímáte si často, jak se v jiných zemích lidé oblékají?
Vnímám to podprahově jako kolorit země či města. Nedávno jsem navštívila po dlouhé době Bulharsko i Polsko. Zrovna tyhle dvě země se nebojí vybočit z řady a nepodléhají diktátu dnešního mediálního světa. Ale co mne v souvislosti se zahraničím spíše napadlo, je to, co se často řeší - hubenost modelek. Na přehlídce v Moskvě, kde jsem měla skvělou agenturu, měly ty nejhubenější modelky nejvíce práce. Takže trend zde je jasný - extrémně hubené holky. Já přitom třeba menší velikost než je šestatřicet, vyhazuji. Jinak nedávno jsem si říkala, že skončily doby, kdy holky před přehlídkami vymetají bistra. Dnes si s sebou nosí krabičky se svými jídly a jsou ve zdravém stravování velmi disciplinované. Štíhlost přitom není kult jen dnešní doby, i v 50. letech byly v kurzu hubené ženy. A víme také velmi dobře, jak musí vypadat baletky, aby něco dokázaly.

Vy sama jste stále štíhlá.
To už taky není, co bývalo. Nepatřím mezi disciplinované lidi, co celý život jedí střídmě a cvičí. Už kolikrát jsem si říkala, že nad mými návyky by spousta odborníků brečela. Dneska už se sice snažím třeba uvařit si vajíčka ke snídani, abych měla základ. Protože, když jsem zaměstnaná, tak si na jídlo zkrátka nevzpomenu, pokud nemám pracovní oběd nebo volno a kolem sebe přátele nebo rodinu, se kterou se najíme společně. A samozřejmě, když už vidím, že se mi šaty špatně dopínají, vím, že bych se sebou měla něco dělat. Tak se aspoň proběhnu.

Nedávno jste vypsala soutěž pro maturantky, jejíž hlavní cenou jsou šaty z vaší dílny.
To vzniklo tak, že jsem dělala určitou bilanci. A sice, že šaty od Beaty Rajské si kupuje soběstačná žena s příjmy. Pokud jde o oděv na běžné nošení, tak ona ví, že ho díky nadčasovosti může nosit do práce a jinam i několik let. Mám také klienty, kteří za odměnu dcerám po studiu věnují šaty. A tak jsem si říkala, že by bylo fajn motivovat studentky, které příští rok maturují a jejichž rodiče na koupi šatů nemají peníze. Tímto způsobem vznikla výzva, aby nakreslily nebo popsaly své vysněné maturitní oblečení a vysvětlily, proč chtějí zrovna takové. S podmínkou, že to musí být ručně na papíře, ne psané na počítači či na stroji.

Hlavním důvodem bylo tedy někomu pomoci, podobně jako jste se před časem zapojila do projektu, kdy jste učila šít oblečení africké ženy, aby si tímto způsobem vydělaly na živobytí. Baví vás pomáhat?
Jsou věci, kde pomáhám, ale bohužel nemůžu vyhovět všem. Shodou okolností mám tento týden v kalendáři, že moje víra je životní, ne nedělní. Není to víra v Boha nebo náboženství, i když i to svým způsobem uznávám. Mám víru v dobro, lidi, a že se člověk snaží chovat k lidem slušně. Když třeba vidím zamračenou paní, tak se na ni usměju a ona se usměje na mne. Je to tak strašně málo, co pro sebe můžeme udělat, a člověku to zlepší den. Když si někdy dělám takové své vnitřní hodnocení, tak si vždycky říkám, že když mi to budou v pekle nebo v nebi sčítat, budou snad klady převažovat. (úsměv)

Po vaší první knize Ústřižky Beaty Rajské jste plánovala pokračování. Kdy se na něj mohou vaši fanoušci těšit?
Je stále v plánu. Že napíšu další díl jsem slíbila i klientovi, kterému nedávno zemřela maminka. Říkal, že ji Ústřižky dokázaly rozesmát. I naše paní sousedka mi povídala, že když má smutnou náladu, čtení mé knihy jí ji zlepší. Už kvůli těmto lidem pokračování chystám, jakmile budu mít hotové studijní povinnosti.

A co dalšího máte v diáři pro letošek?
V létě bych chtěla vyrazit na Maltu, i když cestování mám v plánu hodně omezit. V srpnu se chystám nafotit kalendář. Kde, to ještě přemýšlím. Čeká mě velká autorská přehlídka v Praze i již tradiční přehlídka v Liberci 25. srpna. Plánuji však daleko více relaxovat a věnovat se hlavně rodině a studiu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jakmile zazní poplach, musí se v šatně hasiči ustrojit do zásahového obleku. V...
Poplach! A stanice se vylidní. Strávili jsme den s brodskými hasiči

Je půl deváté, když se rozezní gong a z reproduktoru se ozve ženský hlas. Oznamuje, že je třeba technická pomoc v Šachotíně. I když nejde o život, je to...  celý článek

Místní referendum se konalo v oddělených místnostech oproti volbám. „Zabloudil“...
Referendum platí, závazné není. O Náměstí v Meziříčí rozhodnou politici

Většina lidí, kteří ve Velkém Meziříčí hlasovali v místním referendu o budoucí podobě Náměstí, si přeje, aby zastupitelstvo postupovalo podle výsledků...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.