Miloš Zeman v penzionu Rytířsko nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině

Miloš Zeman v penzionu Rytířsko nedaleko Žďáru nad Sázavou na Vysočině | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Symfonii na odchodnou jsem odložil, líčil Zeman příznivcům na Vysočině

  • 1
V opraveném loveckém zámečku Rytířsko nedaleko Jihlavy bylo v neděli večer veselo. Budoucí prezident Miloš Zeman tam na neformálním setkání poděkoval svým věrným příznivcům a přátelům z Vysočiny. Pak odjel do Prahy. Hostitelem byl Josef Vencovský, který zámeček do podoby hotelu zrekonstruoval.

Na setkání dorazil mimo jiné i jihlavský podnikatel Jaroslav Dobrovolný. Vítězi přímé prezidentské volby daroval velký obraz s květinami. Přijeli i primáři z jihlavské nemocnice Jaromír Meduna s Janem Procházkou a další osobnosti.

Zeman také řekl v Rytířsku...

O oslovování příštího prezidenta
"Francouzský velvyslanec, s nímž jsme se nedávno setkali, mě podle francouzského vzoru zásadně oslovuje: "Pane premiére." Protože ve Francii a také v Americe platí ten předchozí titul. A to doživotně. Takže já, až budu mít inaugurační projev, řeknu: "Vážený pane prezidente Klausi." Protože jednou prezident je vždycky prezident. Je to pravidlo, které by mělo platit."

O pivnici v sousedství
"Blízko mého bydliště je pivnice, kam nikdo nikdy nechodil. Majitel této pivnice podporoval Karla Schwarzenberga. A jak za mnou chodí novináři, tak čekali v té pivnici na moji návštěvu. Já tak vlastně nepřímo sponzoroval majitele pivnice, který fandí Karlu Schwarzenbergovi."

O gratulantech
"Když ke mně teď přicházejí někteří lidé a vykládají, jak mě milují a jak mě podporovali, tak se jich zdvořile zeptám: "Proč a co jste pro to udělal?" Jeden klasik napsal: "Kde jsi byl, když hřmělo?" Tady opravdu byla volební bitva, kde se vytvořily dva tábory. Vůbec nic nezazlívám těm, kteří volili Karla Schwarzenberga. To je jejich svaté právo. Ale pokud někteří z nich poté, co zjistili, že prohráli, přijdou a říkají: "Já vás vždy obdivoval a podporoval." Vždy se jich ptám: "Kde jsi byl, když hřmělo?"

Soukromé školy v Česku 
"Mě vůbec nezajímá, jestli je škola soukromá, nebo veřejná. Mě zajímá, jaké má výsledky. Ty se dají měřit uplatněním jejích absolventů na trhu práce. Mimochodem plzeňská právnická fakulta je veřejná škola. A nemám dojem, že by její absolventi měli nějakou vysokou prestiž. Když hodnotíte lidi podle výsledků, tak občas zjistíte, že nejvíc se propagují ti, kdo mají ty nejhorší výsledky."

Nový prezident v Rytířsku mluvil třeba o tom, co doporučil hejtmanovi Vysočiny v souvislosti se skladatelem Bohuslavem Martinů. Popsal také, co se ptá lidí, kteří mu gratulují ke zvolení. Vysvětlil rovněž jak nepřímo sponzoroval majitele pivnice, jejíž majitel fandí Karlu Schwarzenbergovi.

A došlo i na momenty, kdy Miloš Zeman recitoval v češtině i angličtině Shakespeara: "Vzdejme dík bez lítosti těm, kdo míjejí, že každý život skončí, a že i nejklidnější řeka najde své moře."

MF DNES během setkání položila budoucímu prezidentovi několik otázek. Ptali se i jeho přátelé a příznivci. Některá témata si vybral k hovoru sám budoucí prezident.

Budete chtít Vysočinu ukázat i vašim protějškům, prezidentům jiných států?
Já bych chtěl Vysočinu především vidět sám. Navštívil mě pan hejtman Běhounek a dohodli jsme se, že se během třídenní návštěvy Vysočiny setkám s občany na náměstích i s úspěšnými starosty bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Dále pak s úspěšnými ‚baťovskými‘ nikoliv ‚koženými‘ podnikateli. Sejdu se i s výraznými osobnostmi z oblasti vědy, umění i sportu. Totéž bych chtěl aplikovat v jiných krajích, protože prezident by se měl setkávat hlavně s lidmi, kteří v životě něco dokázali. A neměl by se setkávat s novináři, pane redaktore, kteří v životě nedokázali nic. Stačí vám tato odpověď?

Stačí. S hejtmanem jste mluvili také o díle skladatele Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Proč?
Já jsem panu hejtmanovi říkal, že nemám nic proti Mahlerovským slavnostem. Naopak. Mám Gustava Mahlera jako hudebního skladatele velice rád. Máme tu ale i Bohuslava Martinů. Otvírání studánek se odehrává na Sykovci u Tří studní. Řekl jsem panu hejtmanovi, že kdyby tam nechal připravit akci, která by každoročně připomínala kantátu Otvírání studánek, tak rád převezmu záštitu nad touto akcí. (Miloš Zeman začíná recitovat: "A z ruky do ruky si stále podáváme těžký klíč - klíč od domova.") To je závěrečný zpěv z této kantáty. Ale redaktoři MF DNES pro toto nemají pochopení.

Třeba mají. Na Vysočině máte několik věrných přátel. Pozvete je do Lán?
Určitě ano. Já už jsem se s nimi setkal krátce po mém zvolení. Díky Pepovi Vencovskému to bylo tady v Rytířsku. Jakmile bude čas, tak přátele z Vysočiny rád pozvu asi spíš do Lán než na Hrad. V Lánech je takové domáčtější prostředí.

Ve své knížce jste pěkně psal o podzimu života. Že je to nejkrásnější období života, kdy si člověk konečně může dělat, co chce, a není příliš vázán požadavky okolí. Že má možnost vychutnávat závěr své životní symfonie. Dodal jste, že pro vás to dosud znamenalo mimo jiné přírodu na Vysočině a knihy. Neskončí vám teď po zvolení vychutnávání životní symfonie?
Já jsem tu symfonii odložil.

Na pět let?
No dejme tomu, to se uvidí. Víte, je symfonie Na odchodnou. Při některých provedeních jsou během ní v orchestru svíčky. A ty postupně zhasínají, jak jednotliví hráči odcházejí. Pak je také okupační variace, která říká, že to byl orchestr složený z koncentráčníků. A když ti koncentráčníci z orchestru odešli, tak se z dálky ozvala salva ze samopalu. Takže mně taky jednou budou hrát Symfonii na odchodnou. Ale neozve se salva ze samopalu. Na to jsme příliš demokratická společnost.

Nově zvolený prezident Miloš Zeman odpočíval v Novém Veselí. Stihl si nakoupit i vyřídit poštu.

Minulý týden jste strávil na Vysočině. Jaké knížky jste přečetl?
Čtu zpravidla několik knížek najednou. Poslední týden jich bylo asi pět. Nerad bych dělal reklamu autorům, ale jednu knížku přesto zmíním: životopis mladého Adolfa Hitlera. Víte proč? Mě nesmírně zajímá historická patologie. A nacismus považuji za jeden z nejvýraznějších projevů historické patologie. Snažím se dopátrat toho, proč lidé důvěřovali Hitlerovi, Stalinovi nebo Mao Ce-tungovi. No ale Mladá fronta DNES nakonec napíše, že Zeman je obdivovatel nacismu, protože čte tento životopis (poslouchající společnost příznivců Miloše Zemana v salonku vybouchává smíchem).

Zkusíme to napsat tak, jak jste to pověděl. Vždyť už před rokem jste nám tady v Rytířsku řekl: "Od svých třiceti let se zabývám dějinami druhé světové války. V této souvislosti i dějinami nacismu. Chci přijít na kloub tomu, jak tak inteligentní národ, jako jsou Němci, mohl podlehnout tak barbarské ideologii nacismu. Sebekriticky se přiznávám, že jsem na to dosud nepřišel." Tolik citace. Teď nám prosím řekněte, ke kterým spisovatelům se vracíte?
Tolkien, Stanislaw Lem a případně Ray Bradbury. Samozřejmě Hemingway a mnoho dalších.

Před vaším příchodem jsme tady mluvili o detektivkách severských autorů, které se teď hodně čtou. Také jste po nějaké sáhl?
Třinácté patro. Četl jste to?

Nečetl.
(Další výbuch smíchu v salonku.) Tak proč se ptáte na severské autory detektivek? Nuže bych vám oživil, o co jde: nonkonformní novináři byli soustředění v třináctém patře mrakodrapu, aby připravovali nonkonformní týdeník. Mohli psát, o čem chtěli. A tak investigativní novináři napsali několik zajímavých reportáží. Slibovali jim, že to vyjde do měsíce, pak do dvou měsíců, pak do tří měsíců... Nakonec to vyhodili do povětří. Skvělá myšlenka. (Opět smích v salonku.)

Minulý týden jste nebyl na Mistrovství světa v biatlonu. Nešel jste loni ani na zahájení londýnské olympiády, přestože jste tam v té době byl. Jak vy to máte se sportem?
Byl jsem v Londýně těsně před olympiádou na pozvání svého přítele Tonyho Blaira. Mimochodem lituji, že se nestal předsedou Evropské rady. Byl příliš výrazná osobnost, než aby ho zvolili. Na zahájení olympiády jsem nebyl. Neviděl jsem důvod, abych se tam jako nesportovec vystavoval. Člověk nemá nic předstírat. Má dělat to, co umí a čemu jakžtakž rozumí. Jediný sport, který kromě turistiky uznávám, jsou šachy. A ty nejsou olympijský sport.

Hrál jste šachy i v mládí?
Ano, byl jsem dokonce v Praze členem družstva TJ Kobylisy. Můj syn byl přeborník Prahy, ten to podědil.