Radši bydlete v centru než na poli, nabádá žďárský městský architekt

  9:49aktualizováno  9:49
Na Vysočině je ve své funkci jediným. Nový městský architekt Žďáru nad Sázavou Zbyněk Ryška je průkopníkem, podle něhož by tento post mělo mít více měst. V úřadu je zatím jedenkrát týdně. Zamýšlí se nad podobami staveb ve městě a mimo jiné chce přesvědčit lidi, aby víc stavěli v centru.

Nový žďárský městský architekt Zbyněk Ryška. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

„Funkce architekta je logicky o pravomocích. Komunikuji s odbory, s vedením města. Když už mě sem povolali, tak mi naslouchají. O věcech diskutujeme,“ říká brněnský architekt Zbyněk Ryška.

Na Vysočině jste pořád jediný městský architekt?
Co vím, funguje v Litomyšli, Chrudimi, nedávno byla pozice hlavního architekta zřízena v Brně. Města pochopila, že by to mohlo být přínosem, že potřebují mít odborníky na své straně. Myslím, že se tenhle institut začíná rozvíjet. Vím, že o tom uvažuje více měst.

Zbyněk Ryška

Za návrh sportovní haly v Českých Budějovicích získal Zbyněk Ryška se svými...

Za návrh sportovní haly v Českých Budějovicích získal Zbyněk Ryška se svými kolegy třetí cenu v architektonické soutěži.

  • Šestatřicetiletý absolvent brněnské fakulty architektury, autorizovaný architekt.
  • V roce 2011 společně s Janem Skoupým založil studio Refuel.
  • O rok později získal stipendium na Akademie der Künste v Berlíně, kde strávil jeden rok.
  • Loni v prosinci se stal městským architektem Žďáru nad Sázavou, pro město pracuje jeden den v týdnu, každý pátek má konzultační hodiny na městském úřadě.
  • Zpracoval například dopravní generel Kroměříže, navrhl lávku pro Uherský Brod, vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž na komunitní centrum v Praze-Hloubětíně.

Vedení města při vašem nástupu tvrdilo, že budete mít hlavně v prvních letech hodně práce. Čím jste začal a jak moc chodí lidé konzultovat?
Práce je skutečně hodně. Od výběrového řízení to byl doslova úprk, je těžké to zkoordinovat s mojí praxí v Brně. Jedna část jsou konzultace projektů, ve kterých je město účastník řízení, doporučuji radním, jak s projektem nakládat. Druhá část je spolupráce s odborem rozvoje, stavebním odborem a dalšími. Spolupracujeme na zadání i na podobě a průběhu projektu.

Jak se to daří skloubit? Přece jen jste přišel do zaběhlého úřadu, úředníci jsou zvyklí na nějaký styl práce, přístup některých odborů je občas kritizován.
Je tu zaběhnutý způsob, jak připravovat zakázky. Snažím se, abychom na některé významné věci vypsali architektonické soutěže. Nástroj je to velice transparentní. Je to sice nákladnější než klasické výběrové řízení, ale přináší spoustu dalších podnětů a vyvolá diskusi.

Při výběrových řízeních je obvykle zásadní cena. Je běžné, že je stavba dražší, když je vypsána architektonická soutěž?
Kvalitní architektura nerovná se drahá architektura. Jedním z důležitých hodnoticích aspektů při architektonické soutěži je rovněž cena. Takže tohle hledisko je zahrnuté do posuzování. Na základě architektonické soutěže pak dojde k výběru dodavatele projektu. Mechanismy kontroly ceny jsou zachovány. Dobré je to v tom, že přináší kvalitní návrhy.

Žďáráci často za největší problém města považují podobu hlavního náměstí. Jeho půlka byla v sedmdesátých letech asanována, zmizela celá jedna strana domů i špalíček domů uprostřed. Nově je udělaná rekonstrukce povrchů. Udělal byste něco jinak?
Nechci kritizovat práci svých kolegů. Líbí se mi, jak je odvedena práce z hlediska řemesla a architektury. Rezervy podle mě byly v zadání a definování problému, jak mělo být náměstí utvářeno. Je to solidní kus práce lidí z úřadu i od projektantů.

Jakou chybu v zadání myslíte?
Opravené náměstí je samo o sobě dobré, ale nekomunikuje s druhou stranou náměstí za průtahem. Tato část je odtržená, chyběl krok na druhou stranu. Kdyby se víc pracovalo s asanovanou stranou náměstí, kdyby se jednou mohl vrátit špalíček, kdyby se pracovalo s průtahem, který ale patří Ředitelství silnic a dálnic... Spíš bych to chtěl celé posunout dál.

Politici v posledních letech zmiňují nutnost řešit nejen náměstí Republiky, ale celé širší centrum. Letos se rekonstruuje zbylý cíp náměstí Republiky pod ČSOB směrem k Havlíčkovu náměstí. Zasahoval jste nějak do projektu po svém nástupu?
Projekt byl hotový, pokračuje ve stylu již hotového náměstí. Zrekonstruovala se také fasáda divadla, rád bych, aby se podařilo upravit Doležalovo náměstí před divadlem. Aby se synergicky propojilo s hlavním náměstím.

Je nějaká vize, co udělat s druhou stranou náměstí, kde původní domy byly necitlivě nahrazeny obchodními domy?
Vedení města jedná s majiteli objektů, chtěli by zprůchodnit zadní trakt dvorů. Všechny objekty jsou v soukromém vlastnictví, takže město má omezené možnosti.

Těch míst k vyřešení je ovšem mnohem víc. Pěší zóna, atrium za obchodními domy...
Je toho spousta a rozpočet je omezený. I časově trvá dlouho takové projekty připravit. Chápu, že tady bylo očekávání, že když přijde městský architekt, půjde to jako na drátku. Moje práce je dlouhodobá, výsledky nebudou vidět za tři měsíce, spíše za pět až deset let.

Jaký bude další krok po rekonstrukci náměstí?
Za úkol máme Nádražní ulici, tedy spojení nádraží s centrem města. Na pěší zónu se snažíme připravit architektonickou soutěž. Chtěli bychom to udělat v jednom s infrastrukturálními projekty Sattu a Svazu vodovodů a kanalizací, aby to na sebe navazovalo.

Nicméně nedávno se ozvali lidé ze Smetanovy ulice, jedné z nejzatíženějších ve Žďáru, s požadavkem na zrušení pěší zóny, aby otevření téhle spojnice ulevilo jejich ulici.
Chápu, že se lidé z ulice rozčilují, ale ten problém je širší. Město má dopravní skelet a je potřeba se na to podívat z nadhledu. Auty jezdíme všichni a někdy musíme někde ustoupit. Když budeme řešit městský okruh nebo tranzitní okruh, auta odvedeme jinam, kde taky budou někomu vadit.

Opakovaně se hovoří také o kině a rekonstrukci jeho interiéru na etapy. Podaří se zachovat původní ráz kina?
Bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele projektu. Dojde k rekonstrukci elektřiny, záchodů, bude to spíš údržba, aby mohlo kino fungovat dál. Problém jsou omezené prostředky v rozpočtu, pracuji s tím, co dostanu na stůl. Architektonické řešení objektu se v podstatě nemění, s tím nemám problém. Objekt je zpracován v takzvaném bruselském stylu a spíše bych k rekonstrukci přistupoval pietně.

Zrovna kino je ve směru od centra takovou bránou do sídliště, kterému tady nikdo neřekne jinak než Stalingrad. Jak hodnotíte proměnu urbanisticky jednolitého sídliště, které v posledních letech poznamenala „doba polystyrenová“?
Mně se Stalingrad líbí, i když je někdy kritizovaný. Je to příklad kvalitního urbanismu, včetně řešení fasád a zdobných prvků. Hodně se proměňuje tím, že se fasády zateplí polystyrenem, jak říkáte. Jsme v kontaktu se společenstvími vlastníků, snažíme se udržet původní barevné řešení a aby zdobné prvky nezmizely pod polystyrenem. Vydal jsem nějaká doporučení, abychom zachovali ráz sídliště. Město nabídlo i finanční pomoc na vícenáklady spojené se záchranou lunet a říms.

Takové snahy už tu byly i dřív. Ale radnice naráží na to, že v soukromých domech nemůže nikomu nic nařizovat.
Jednáme se společenstvími vlastníků, není to direktivní, ani nemůže být. Například za zmínku stojí bytový dům v Brodské ulici číslo 3, kde si vlastníci sami zjistili, jak vypadala původní fasáda, a citlivě přistoupili k typu lodžií a barevnosti fasády. Další investoři se již snaží chovat citlivě, jde to dobrým směrem.

Po svém nástupu jste zmínil, že chcete přesvědčit lidi, aby spíše stavěli a žili v centru, než aby rozšiřovali zástavbu na únor krajiny. Ovšem Klafar je jediná rozvojová lokalita ve městě.
Klafar prochází velkým rozvojem, už je zastavěná lokalita I a II, teď se připravuje III. Centrum je prázdné. Osobně bych chtěl najít rezervy v centru a širším centru, abychom nemuseli stavět na zemědělské půdě. Intenzifikovat rozvoj ve městě. Územní plán byl při mém nástupu hotový, až se budou dělat změny, chtěl bych spolupracovat na hledání dalších míst.

A je v centru kde stavět? Obvykle jde ve Žďáru I o rekonstrukce starých domů.
Rekonstrukce je jedna cesta. Proběhly architektonické workshopy, jeden se jmenoval Prázdnota v centru. Skutečně hledal potenciál takových míst. Ploch je spousta, místní už je nevidí.

Pokud vím, poptávka po bydlení v centru je, alespoň podle zájmu o byty vznikající v jednom křídle bývalé 1. základní školy.
To je určitě dobrá cesta. Osobně bych radši bydlel na náměstí než na poli.

Co byste si představoval na místě zbouraného hotelu Bílý lev? Vlastník má připravený projekt na takzvaný podnikatelský inkubátor.
Projekt jsem zatím neviděl. Centrum města bylo dělané pomocí vertikálního zónování. Dole obchody, v patře kanceláře, úplně nahoře se bydlelo. Teď se stává, že se centrum večer - kromě víkendu - vylidní. To je třeba velký problém Ostravy. Vertikální zónování je správný přístup. Je to o diskusi a informovanosti stavebníků a občanů.

Žďár byl po válce čtyřtisícovým městečkem, což se změnilo založením Žďasu. Hodně lidí poukazuje na to, že se toho nedá moc udělat s takhle živelně rozrostlým městem. Co s tím?
Město vzniká tak, že v každé etapě vznikne nějaká další vrstva. A právě touto vrstevnatostí je město zajímavé. Problém ovšem je, že tady chybí některé vrstvy. Je tu jedna velká z budování v padesátých letech. Cílem je přidávat další, snažit se doplňovat, aby vrstev bylo víc. Tím vzniká rozmanitost, něco jako biodiverzita v přírodě. Čím větší rozmanitost, tím bude město živější a kvalitnější.

Autor:

Nejčtenější

Na Vysočině dvakrát zkolabovala D1. Kolony se rozjely po osmi hodinách

Dálnice D1 v 16 hodin (12. prosince 2018)

Přibližně hodinu před půlnocí se podařilo silničářům a policii obnovit provoz na dálnici D1 v kritickém úseku na...

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

Za kalamitu na D1 mohou oni, ukazují na sebe dopravci a správci dálnic

Čerstvý sníh způsobil kolaps dopravy na 90. kilometru dálnice D1 u Humpolce....

Kolapsový stav na dálnici D1 jen vyostřil dlouhodobý spor mezi kamionovými dopravci a Ředitelstvím silnic a dálnic....

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Opravte kaverny a rozšiřte pruhy na D1 u Humpolce, nařizuje ŘSD stavbařům

Čerstvý sníh způsobil kolaps dopravy na 103. kilometru dálnice D1 u Větrného...

Ředitelství silnic a dálnic vyzvalo firmu Geosan Group, která v konsorciu opravuje kritický úsek D1 u Humpolce, aby...

Víc kamionů vedle sebe na kluzké zúžené D1. Kolaps způsobí další vánice

Kolony nákladních aut na 66. km D1 (13. prosince 2018)

Hned několik příčin měl středeční kolaps D1 kolem Humpolce. Před zimou nedokončené práce v rekonstruovaném úseku a z...

Za kalamitu na D1 mohou oni, ukazují na sebe dopravci a správci dálnic

Čerstvý sníh způsobil kolaps dopravy na 90. kilometru dálnice D1 u Humpolce....

Kolapsový stav na dálnici D1 jen vyostřil dlouhodobý spor mezi kamionovými dopravci a Ředitelstvím silnic a dálnic....

Najdete na iDNES.cz