Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radši bydlete v centru než na poli, nabádá žďárský městský architekt

  9:49aktualizováno  9:49
Na Vysočině je ve své funkci jediným. Nový městský architekt Žďáru nad Sázavou Zbyněk Ryška je průkopníkem, podle něhož by tento post mělo mít více měst. V úřadu je zatím jedenkrát týdně. Zamýšlí se nad podobami staveb ve městě a mimo jiné chce přesvědčit lidi, aby víc stavěli v centru.

Nový žďárský městský architekt Zbyněk Ryška. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

„Funkce architekta je logicky o pravomocích. Komunikuji s odbory, s vedením města. Když už mě sem povolali, tak mi naslouchají. O věcech diskutujeme,“ říká brněnský architekt Zbyněk Ryška.

Na Vysočině jste pořád jediný městský architekt?
Co vím, funguje v Litomyšli, Chrudimi, nedávno byla pozice hlavního architekta zřízena v Brně. Města pochopila, že by to mohlo být přínosem, že potřebují mít odborníky na své straně. Myslím, že se tenhle institut začíná rozvíjet. Vím, že o tom uvažuje více měst.

Zbyněk Ryška

Za návrh sportovní haly v Českých Budějovicích získal Zbyněk Ryška se svými...

Za návrh sportovní haly v Českých Budějovicích získal Zbyněk Ryška se svými kolegy třetí cenu v architektonické soutěži.

  • Šestatřicetiletý absolvent brněnské fakulty architektury, autorizovaný architekt.
  • V roce 2011 společně s Janem Skoupým založil studio Refuel.
  • O rok později získal stipendium na Akademie der Künste v Berlíně, kde strávil jeden rok.
  • Loni v prosinci se stal městským architektem Žďáru nad Sázavou, pro město pracuje jeden den v týdnu, každý pátek má konzultační hodiny na městském úřadě.
  • Zpracoval například dopravní generel Kroměříže, navrhl lávku pro Uherský Brod, vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž na komunitní centrum v Praze-Hloubětíně.

Vedení města při vašem nástupu tvrdilo, že budete mít hlavně v prvních letech hodně práce. Čím jste začal a jak moc chodí lidé konzultovat?
Práce je skutečně hodně. Od výběrového řízení to byl doslova úprk, je těžké to zkoordinovat s mojí praxí v Brně. Jedna část jsou konzultace projektů, ve kterých je město účastník řízení, doporučuji radním, jak s projektem nakládat. Druhá část je spolupráce s odborem rozvoje, stavebním odborem a dalšími. Spolupracujeme na zadání i na podobě a průběhu projektu.

Jak se to daří skloubit? Přece jen jste přišel do zaběhlého úřadu, úředníci jsou zvyklí na nějaký styl práce, přístup některých odborů je občas kritizován.
Je tu zaběhnutý způsob, jak připravovat zakázky. Snažím se, abychom na některé významné věci vypsali architektonické soutěže. Nástroj je to velice transparentní. Je to sice nákladnější než klasické výběrové řízení, ale přináší spoustu dalších podnětů a vyvolá diskusi.

Při výběrových řízeních je obvykle zásadní cena. Je běžné, že je stavba dražší, když je vypsána architektonická soutěž?
Kvalitní architektura nerovná se drahá architektura. Jedním z důležitých hodnoticích aspektů při architektonické soutěži je rovněž cena. Takže tohle hledisko je zahrnuté do posuzování. Na základě architektonické soutěže pak dojde k výběru dodavatele projektu. Mechanismy kontroly ceny jsou zachovány. Dobré je to v tom, že přináší kvalitní návrhy.

Žďáráci často za největší problém města považují podobu hlavního náměstí. Jeho půlka byla v sedmdesátých letech asanována, zmizela celá jedna strana domů i špalíček domů uprostřed. Nově je udělaná rekonstrukce povrchů. Udělal byste něco jinak?
Nechci kritizovat práci svých kolegů. Líbí se mi, jak je odvedena práce z hlediska řemesla a architektury. Rezervy podle mě byly v zadání a definování problému, jak mělo být náměstí utvářeno. Je to solidní kus práce lidí z úřadu i od projektantů.

Jakou chybu v zadání myslíte?
Opravené náměstí je samo o sobě dobré, ale nekomunikuje s druhou stranou náměstí za průtahem. Tato část je odtržená, chyběl krok na druhou stranu. Kdyby se víc pracovalo s asanovanou stranou náměstí, kdyby se jednou mohl vrátit špalíček, kdyby se pracovalo s průtahem, který ale patří Ředitelství silnic a dálnic... Spíš bych to chtěl celé posunout dál.

Politici v posledních letech zmiňují nutnost řešit nejen náměstí Republiky, ale celé širší centrum. Letos se rekonstruuje zbylý cíp náměstí Republiky pod ČSOB směrem k Havlíčkovu náměstí. Zasahoval jste nějak do projektu po svém nástupu?
Projekt byl hotový, pokračuje ve stylu již hotového náměstí. Zrekonstruovala se také fasáda divadla, rád bych, aby se podařilo upravit Doležalovo náměstí před divadlem. Aby se synergicky propojilo s hlavním náměstím.

Je nějaká vize, co udělat s druhou stranou náměstí, kde původní domy byly necitlivě nahrazeny obchodními domy?
Vedení města jedná s majiteli objektů, chtěli by zprůchodnit zadní trakt dvorů. Všechny objekty jsou v soukromém vlastnictví, takže město má omezené možnosti.

Těch míst k vyřešení je ovšem mnohem víc. Pěší zóna, atrium za obchodními domy...
Je toho spousta a rozpočet je omezený. I časově trvá dlouho takové projekty připravit. Chápu, že tady bylo očekávání, že když přijde městský architekt, půjde to jako na drátku. Moje práce je dlouhodobá, výsledky nebudou vidět za tři měsíce, spíše za pět až deset let.

Jaký bude další krok po rekonstrukci náměstí?
Za úkol máme Nádražní ulici, tedy spojení nádraží s centrem města. Na pěší zónu se snažíme připravit architektonickou soutěž. Chtěli bychom to udělat v jednom s infrastrukturálními projekty Sattu a Svazu vodovodů a kanalizací, aby to na sebe navazovalo.

Nicméně nedávno se ozvali lidé ze Smetanovy ulice, jedné z nejzatíženějších ve Žďáru, s požadavkem na zrušení pěší zóny, aby otevření téhle spojnice ulevilo jejich ulici.
Chápu, že se lidé z ulice rozčilují, ale ten problém je širší. Město má dopravní skelet a je potřeba se na to podívat z nadhledu. Auty jezdíme všichni a někdy musíme někde ustoupit. Když budeme řešit městský okruh nebo tranzitní okruh, auta odvedeme jinam, kde taky budou někomu vadit.

Opakovaně se hovoří také o kině a rekonstrukci jeho interiéru na etapy. Podaří se zachovat původní ráz kina?
Bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele projektu. Dojde k rekonstrukci elektřiny, záchodů, bude to spíš údržba, aby mohlo kino fungovat dál. Problém jsou omezené prostředky v rozpočtu, pracuji s tím, co dostanu na stůl. Architektonické řešení objektu se v podstatě nemění, s tím nemám problém. Objekt je zpracován v takzvaném bruselském stylu a spíše bych k rekonstrukci přistupoval pietně.

Zrovna kino je ve směru od centra takovou bránou do sídliště, kterému tady nikdo neřekne jinak než Stalingrad. Jak hodnotíte proměnu urbanisticky jednolitého sídliště, které v posledních letech poznamenala „doba polystyrenová“?
Mně se Stalingrad líbí, i když je někdy kritizovaný. Je to příklad kvalitního urbanismu, včetně řešení fasád a zdobných prvků. Hodně se proměňuje tím, že se fasády zateplí polystyrenem, jak říkáte. Jsme v kontaktu se společenstvími vlastníků, snažíme se udržet původní barevné řešení a aby zdobné prvky nezmizely pod polystyrenem. Vydal jsem nějaká doporučení, abychom zachovali ráz sídliště. Město nabídlo i finanční pomoc na vícenáklady spojené se záchranou lunet a říms.

Takové snahy už tu byly i dřív. Ale radnice naráží na to, že v soukromých domech nemůže nikomu nic nařizovat.
Jednáme se společenstvími vlastníků, není to direktivní, ani nemůže být. Například za zmínku stojí bytový dům v Brodské ulici číslo 3, kde si vlastníci sami zjistili, jak vypadala původní fasáda, a citlivě přistoupili k typu lodžií a barevnosti fasády. Další investoři se již snaží chovat citlivě, jde to dobrým směrem.

Po svém nástupu jste zmínil, že chcete přesvědčit lidi, aby spíše stavěli a žili v centru, než aby rozšiřovali zástavbu na únor krajiny. Ovšem Klafar je jediná rozvojová lokalita ve městě.
Klafar prochází velkým rozvojem, už je zastavěná lokalita I a II, teď se připravuje III. Centrum je prázdné. Osobně bych chtěl najít rezervy v centru a širším centru, abychom nemuseli stavět na zemědělské půdě. Intenzifikovat rozvoj ve městě. Územní plán byl při mém nástupu hotový, až se budou dělat změny, chtěl bych spolupracovat na hledání dalších míst.

A je v centru kde stavět? Obvykle jde ve Žďáru I o rekonstrukce starých domů.
Rekonstrukce je jedna cesta. Proběhly architektonické workshopy, jeden se jmenoval Prázdnota v centru. Skutečně hledal potenciál takových míst. Ploch je spousta, místní už je nevidí.

Pokud vím, poptávka po bydlení v centru je, alespoň podle zájmu o byty vznikající v jednom křídle bývalé 1. základní školy.
To je určitě dobrá cesta. Osobně bych radši bydlel na náměstí než na poli.

Co byste si představoval na místě zbouraného hotelu Bílý lev? Vlastník má připravený projekt na takzvaný podnikatelský inkubátor.
Projekt jsem zatím neviděl. Centrum města bylo dělané pomocí vertikálního zónování. Dole obchody, v patře kanceláře, úplně nahoře se bydlelo. Teď se stává, že se centrum večer - kromě víkendu - vylidní. To je třeba velký problém Ostravy. Vertikální zónování je správný přístup. Je to o diskusi a informovanosti stavebníků a občanů.

Žďár byl po válce čtyřtisícovým městečkem, což se změnilo založením Žďasu. Hodně lidí poukazuje na to, že se toho nedá moc udělat s takhle živelně rozrostlým městem. Co s tím?
Město vzniká tak, že v každé etapě vznikne nějaká další vrstva. A právě touto vrstevnatostí je město zajímavé. Problém ovšem je, že tady chybí některé vrstvy. Je tu jedna velká z budování v padesátých letech. Cílem je přidávat další, snažit se doplňovat, aby vrstev bylo víc. Tím vzniká rozmanitost, něco jako biodiverzita v přírodě. Čím větší rozmanitost, tím bude město živější a kvalitnější.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milena Šatavová z Rokycan přesně ví, který den má které jméno svátek. Její...
VIDEO: Arnošt, Kvido, Hugo, Erika. Žena přesně ví, kdy kdo slaví svátek

Milena Šatavová z Rokycan má paměť jako slon. Dokáže přeříkat celý kalendář od ledna do prosince a přesně při tom ví, kdy které jméno slaví svátek. Své umění...  celý článek

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.