Největší počet infarktů bývá v pondělí ráno, dočetl se jihlavský lékař

  9:36aktualizováno  9:36
Jednadvacet let už usíná s mobilem u lůžka. Každou chvíli totiž může telefon zazvonit a známý hlas službu konajícího lékaře kardiologické jednotky intenzivní péče jihlavské nemocnice mu řekne: „Pane doktore, na sál. Vezou k nám akutní infarkt.“ Ten telefonát je určený vedoucímu lékaři Kardiocentra Vysočina Ivanu Horňáčkovi.

„Z Vysočiny je 99 procent našich pacientů,“ říká šéf jihlavského kardiocentra Ivan Horňáček. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na první pohled se může zdát, že onemocnění srdce se týká hlavně starších lidí a seniorů, ale je to skutečně tak?
Není. Nedávno jsme tady měli 19letého středoškoláka s infarktem. U něj ale uzavření tepny nezpůsobil aterosklerotický tukový plát, který bývá nejčastější. Příčin, které tepnu zužují, může být více. Třeba zánět cévní stěny, embolie, ale může to být i natržení vnitřní výstelky tepny. A to byl právě tento případ.

Dopadlo to dobře?
Ano.

Fotogalerie

Bývá hodně takto mladých lidí se srdečními potížemi?
Jsou to spíše jednotlivci. Výskyt je častější u vyšších věkových skupin a u mužů.

Je počet pacientů s infarktem vyšší v závislosti třeba na tropických vedrech, které v minulých týdnech panovaly?
Není. Například když trvaly týden vysoké teploty, neměli jsme ani jediný případ infarktu. Pak ale přijde náhlá změna počasí a tlaku vzduchu a je to na počtu příchozích znát. Četl jsem nějakou studii, kde tvrdili, že největší počet infarktů bývá v pondělí ráno...

Kvůli tomu, že se jde do práce?
Ano, přesně tak. Lidé jsou po víkendu odpočatí a pak s nástupem práce přijde stres.

Co je rizikový faktor u infarktů?
Jsou to stejné rizikové faktory jako u aterosklerózy – kouření a obezita. Z pacientů, kteří projdou katetrizačním sálem, je 40 procent obézních a 40 procent má nadváhu. Tady u nás jsou úplně běžní pacienti, kteří mají 110 i 130 kilogramů. Nejtěžší vážil 165 kilogramů. Z těch dalších faktorů je to vysoký krevní tlak, vysoká hladina tuků v krvi, přítomnost cukrovky. Také nedostatečná fyzická aktivita, stres a podobně.

Jak velký jste tým?
Jsme čtyři lékaři a sedm sester. Sloužíme sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Pořád jsme na telefonu.

Přicházejí k vám nemocní jenom z Vysočiny?
Z 99 procent jsou to pacienti z tohoto kraje. Přijíždějí ale i chataři, dovolenkáři či cestující po dálnici D1, kterým se náhle přitížilo. Teď nedávno jsme zde měli Japonce, který byl v Jihlavě pracovně a dostal náhlou srdeční příhodu. To byl asi pacient z nejvzdálenějšího koutu světa, kterého jsme ošetřili. Jinak jsme tu už měli i pacienty ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Bulharska, Maďarska, Rakouska, Německa, Velké Británie nebo Jižní Afriky.

Ivan Horňáček

  • Narodil se v Žilině před 57 lety.
  • Od července 2007 působí jako vedoucí lékař Kardiocentra Vysočina, které sídlí v Jihlavě.
  • Má atestace z interního lékařství a kardiologie i licence pro invazivní a intervenční kardiologii. Promoval v roce 1984 na lékařské fakultě v Brně. Další dva roky pracoval na interním oddělení nemocnice ve Znojmě. Od roku 1987 do poloviny roku 2007 působil na I. Interní kardio-angiologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. V letech 2005 až 2007 zde byl ve funkci vedoucího lékaře katetrizačního sálu.
  • Ve volném čase rád jezdí na kole a amatérsky fotografuje.

S jakými diagnózami se tu nejčastěji setkáváte?
Dominantní diagnózou je ischemická choroba srdeční – onemocnění způsobené tím, že tepny, které vyživují srdeční sval, mohou být zúžené. Tato choroba může mít několik různých klinických projevů. Od stabilní anginy pectoris až k akutnímu koronárnímu syndromu. To jsou pacienti s klidovými bolestmi na prsou, častokrát již nereagující na nitroglycerín, s EKG změnami a s pozitivní laboratorní odezvou ve smyslu akutního infarktu myokardu. Z našich registrů vyplývá, že minimálně jedna třetina pacientů přichází s akutními potížemi. Další skupinu představují pacienti s chlopňovými vadami, se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu.

Co považujete za největší přínos kardiocentra pro Vysočinu?
Především to, že pacienti nemusí z důvodu srdeční katetrizace nikam daleko cestovat. Když dříve člověk z Humpolce dostal infarkt a vezli ho až do Brna, ztratilo se tím hodně času. Čím delší je doba transportu pacienta s akutním infarktem na katetrizační sál, tím úmrtnost vzrůstá.

Jak rychle ten čas běží?
Když přijdou pacienti do dvou hodin od začátku potíží, úmrtnost je do tří procent. Pokud je to po dvanácti hodinách od prvních příznaků, tak úmrtnost logicky stoupá. Závisí samozřejmě také na dalších okolnostech.

Jakých?
Například na rozsahu postižení srdečních tepen. Také na tom, zda se jedná o první, či opakovanou srdeční příhodu a na dalších přidružených onemocněních.

Platí tedy stále, že pro úspěšnou léčbu infarktu je nejvhodnější dostavit se k lékaři v té pověstné první zlaté hodince až dvou od začátku příznaků?
To by bylo ideální. Ale moc pacientů se sem v první hodině nedostane. Nějakou chvíli zabere to, než si rozmyslí, že vůbec vyhledají lékařskou pomoc. Raritní byl případ jednoho pacienta, který zavolal dvě minuty od začátku obtíží. A udělal dobře, protože měl akutní infarkt myokardu s uzavřenou pravou srdeční tepnou, kterou se nám podařilo rychle zprůchodnit.

Jak dlouho to tedy Čechům trvá, než si zavolají pomoc?
V průměru v Česku trvá pacientům asi 120 minut od začátku bolestí na prsou, než se rozhodnou, že zavolají rychlou lékařskou pomoc. Promeškají tím však ten nejpříhodnější čas k ošetření infarktové tepny. Jenom polovina pacientů se k nám dostává do 6 hodin od začátku bolestí na prsou.

A co ti ostatní?
Zbytek pacientů s akutním infarktem myokardu se k nám dostává mezi šestou a dvanáctou hodinou, někteří i po dvanácté hodině, ale to již význam provedené angioplastiky klesá. To již většinou zabraňujeme pouze komplikacím infarktu myokardu, než ovlivňujeme velikost infarktového ložiska. To je samozřejmě špatně!

Kardiocentrum Vysočina

  • Jihlavské specializované pracoviště intervenční kardiologie pomáhá pacientům se srdečními chorobami už deset let. Své výročí oslaví 17. září.
  • „Za tu dobu jsme ošetřili téměř 25 tisíc pacientů. Ročně projde našimi katetrizačními sály 2 400 lidí,“ uvádí vedoucí lékař kardiocentra Ivan Horňáček. Za rok toto pracoviště udělá přes tisícovku angioplastik, zavede na 1 600 výztuží do cév (tzv. stentů) a ošetří na 280 pacientů s akutním infarktem.
  • Kardiocentrum nabízí celé spektrum léčebných a invazivních procedur. Lékaři pracují uvnitř tepen, aniž by pacientovi museli operativně otevřít hrudník. Stačí jim k tomu jenom milimetrový vpich do tepny v zápěstí, katetry, kontrastní látka a rentgen, který dokáže zobrazit cévy a srdce.
  • Lékaři zjistí, které cévy zásobující srdce krví jsou zúžené nebo uzavřené a ty pak umí mechanicky rozšířit nebo zprůchodnit či vyztužit. Odsávají i krevní sraženinu.

Kdy by tedy lidé měli zbystřit, že není něco v pořádku?
Po pěti až deseti minutách trvání bolesti by měli zvednout telefon a zavolat si rychlou lékařskou pomoc. Zbystřit by měli, pokud se u nich objeví tlak na hrudníku. Při infarktu se bolest objevuje za středem hrudní kosti, může vyzařovat až do zad, do krční jamky, do čelisti nebo do zubů. Typická je také bolest do levé ruky. Pacienti se mohou potit, může jim být na zvracení, může se jim u toho špatně dýchat. Ta bolest je plošná, lidé ji přirovnávají, jako když mají kámen na hrudníku. Tohle jsou úplně typické infarktové příznaky a není na co čekat.

Když zavolá sanitku, co se děje pak?
Rychlá přijede během několika minut, natočí pacientovi EKG, které se posílá ještě po telefonu do nemocnice na kardiologickou jednotku intenzivní péče. Tam řeknou: „Ano, přivezte pacienta k nám.“ Během patnácti minut může mít u nás tepnu zprůchodněnou. Čím dříve se tento zákrok udělá, tím je rozsah infarktu menší.

Těm lidem se po zprůchodnění tepny uleví hned u vás na sále? Máte od nich zpětnou reakci?
Ano, oni nám to hned hlásí. Kolikrát jenom stačí, když uzavření tepny překleneme malým tenoučkým drátkem. Tepna se pak začíná plnit a pacienti hned říkají, že se jim ulevilo a bolest odeznívá. Občas je také přivezou a tepna už není uzavřená. Lékaři jim ještě v sanitce dají léky na ředění krve a některým pacientům se tepna ještě v průběhu transportu může zprůchodnit. Proto je důležité neváhat.

Jak se za těch deset let od svého vzniku Kardiocentrum Vysočina změnilo?
Nejpodstatnější je to, že velmi dobře spolupracujeme s kardiologickým oddělením jihlavské nemocnice vedeným panem primářem Klimsou. Stejně tak jsme velice dobře navázali spolupráci s ostatními nemocnicemi v kraji, s ambulantními kardiology, internisty a řadou praktických lékařů.

A pokud jde o výkony?
Dalším velkým přínosem je nepochybně to, že jsme se přeorientovali na přístup do krevního řečiště z radiální tepny. To je tepna na palcové straně zápěstí. Když jsme začínali, většinu pacientů jsme vyšetřovali přístupem z třísla. Dnes provádíme více než 90 procent výkonů z ruky, což je pro pacienty mnohem lepší. Sice zde musí jeden den strávit, ale nejsou už upoutáni na lůžko, jsou soběstační, mohou sami na toaletu či do kantýny. Také jim nehrozí žádné velké krvácivé komplikace jako po přístupu do tepny z třísla. Dosud jsme po katetrizaci provedené z radiální tepny neměli žádnou významnou komplikaci nebo nutnost chirurgické revize tepny. Úspěchem je i to, že se nám podařilo otevřít druhý katetrizační sál a máme i nový rentgen.

Nedávno jste rozšířili svoje pracoviště tím, že zde léčíte poruchy srdečního rytmu...
Ano, od 1. ledna letošního roku jsme otevřeli nové pracoviště elektrofyziologie. Léčíme tady celé spektrum poruch srdečního rytmu včetně nejčastější fibrilace síní. Také implantujeme kardiovertory – defibrilátory. To jsou přístroje, které se dávají nad prsní sval. Samy dokážou poznat poruchy srdečního rytmu a elektrickým výbojem je upravit. Dříve museli pacienti do Brna, Prahy či Českých Budějovic. Letos zde plánujeme ošetřit téměř 400 nemocných, a to buď implantací defibrilátoru, nebo katetrovou ablací (odstranění srdeční tkáně, která je zodpovědná za změny rytmu – pozn. red.).

Kam se může vyvíjet současná intervenční kardiologie?
To je složitá otázka. I za těch více než 20 let, co pracuji jako intervenční kardiolog, vidím významný pokrok v kvalitě instrumentaria. Používáme například zcela jiné, kvalitnější stenty potažené léky, které zabraňují opakovanému zúžení cév. Dnes již jsou a budou účinnější léky ovlivňující krevní srážlivost. Intervenčním způsobem se implantují například srdeční chlopně, pokračuje vývoj mechanických srdečních podpor nebo umělého srdce. Pokrok je značný.



Nejčtenější

Budějovičtí hokejisté zdrtili Porubu, Kladno si snadno poradilo s Třebíčí

Pavel Novák (vpravo) z Českých Budějovic v duelu s Ústím

České Budějovice ve 14. kole první hokejové ligy drtivou výhrou 8:1 nad Porubou potvrdily pozici lídra, v čele mají...

Když koně táhnou dřevo z lesů, chvěje se půda pod nohama, líčí kočí

Kůň za šestihodinovou směnu přiblíží kolem 25 kubíků dřeva. Na snímku kočí Jan...

Tradičními pomocníky při likvidování kalamitního dřeva jsou v lesích na Žďársku i koně. Díky nim se dostává pokácená a...



Nemocnice na Vysočině hlásí případy tuberkulózy, přinesli ji cizinci

Tuberkulóza, zejména multirezistentní, se vlády nad pacientovým tělem nevzdává...

Na Vysočině se v uplynulých dnech objevily hned dva případy vysoce nebezpečné otevřené tuberkulózy. Do Jihlavy a do...

Unikátní láhve Pilsner Urquell zdobí data a přípitky. Pomohou vozíčkářům

Po obvodu každé z láhví pro charitativní aukci na iDNES.cz je vybroušeno sto...

Skláři z Vysočiny vytvořili deset unikátních designových láhví pro Plzeňský Prazdroj. V prosinci půjdou do tradiční...

Virtuální hokej: cesta, jak trénovat, zlepšovat se a neplatit drahý led

SENSE ARENA. Tak se jmenuje projekt, který má změnit přípravu hokejistů. Líbí...

Přichází doba, kdy se i hráči z NHL nebudou lepšit jen na ledě, ale třeba doma v garáži. Virtuální hokej nabízí dřinu....

Další z rubriky

Kostel svaté Kateřiny v Brodě je bez střechy, novou dostane až na jaře

Po snesení střechy kostela svaté Kateřiny se lidem v Havlíčkově Brodě otevřel...

Takový pohled nezažili obyvatelé Havlíčkova Brodu minimálně několik desítek a dost možná i stovek let. Kostel svaté...

Komunisty dráždil jako konzul neexistujícího státu. I tak musel utéct

Sedmdesátiletý Vladimír Kříž si za komunismu prožil drsné chvíle. Vyhodili ho z...

Před 70 lety se narodil. Před půlstoletím zažil okupaci Československa jako voják v Havlíčkově Brodě. Pak byl konzulem...

Mladík chtěl znásilnit ženu v centru Třebíče, další přepadl už v srpnu

Ilustrační snímek

Policie dopadla dvacetiletého mladíka, který se pokusil znásilnit ženu na ulici v centru Třebíče. Policisté zjistili,...

Najdete na iDNES.cz