Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihlavský komentátor ČT Lukšů byl vyřízený po každém dni šampionátu

  7:02aktualizováno  7:02
Při sledování přenosů z atletického mistrovství světa v Moskvě slyšeli Jihlavané známý hlas. S Michalem Dusíkem se za mikrofonem střídal Jihlavák David Lukšů. A byl to právě on, kdo komentoval výkony všech tří českých medailistů. Své dojmy z atletického šampionátu prozradil v rozhovoru pro MF DNES.

Komentátor České televize David Lukšů si v moskevských Lužnikách vyzkoušel i startovní bloky, odkud na ty nejkratší sprinty vyráželi nejlepší světoví atleti. | foto: Archiv Davida Lukšů

Každý den odcházel ze stadionu naprosto vyřízený. A to za mikrofonem nebyl sám, jako komentátoři jiných televizí. Střídal se s Michalem Dusíkem. Tak náročné pro Davida Lukšů, sportovního komentátora České televize pocházejícího z Velkého Beranova u Jihlavy, bylo mistrovství světa v atletice.

Devět dní strávil na sedmdesátitisícovém stadionu Lužniky. Zklamala ho návštěva a také styl fandění Rusů, zato nadšený byl ze sportovních výkonů.

Hlavně z těch českých. Vždyť Lukšů byl ten, kdo komentoval zlaté české medailisty, překážkářku Zuzanu Hejnovou, oštěpaře Vítězslava Veselého a také bronzového kladiváře Lukáše Melicha.

Že jste komentoval naše medailisty, to bylo to, co jste si přál dělat?
Ne že bych si to přál, ale jsem rád. Přiznám se, že jsem byl trochu nervózní. Bylo jasné, že tři závodníci, které jsem komentoval, měli velkou naději na zisk medaile. Vzhledem k tomu, co se většinou pak děje s komentářem, tak to byla velká zodpovědnost. Měl jsem mrazení v zádech. Ale nakonec to nějak dopadlo. A myslím, že jsem jim neudělal ostudu. (usmívá se)

David Lukšů

* Sportovní komentátor České televize, jenž pochází z Velkého Beranova u Jihlavy a který se narodil v roce 1979.

* Studoval na Gymnáziu Jana Masaryka v Jihlavě, kde začal psát do školního časopisu. Do veřejnoprávní televize se dostal při studiu žurnalistiky na FSV UK v Praze.

* Komentuje atletiku, in-line hokej, taekwondo a vzpírání.

* Za mikrofonem byl při dvou olympiádách - v roce 2008 v Pekingu a v roce 2012 v Londýně. Komentoval také mistrovství světa v in-line hokeji a atletice.

Mrazení v zádech z čeho? Byl jste nervózní?
Vždycky je člověk nervózní, když běží český závodník. Komentátor České televize je především komentátor pro českého fanouška. Sdílí s ním trochu toho fandění, i když v atletickém komentáři to je jiné, než když se komentuje třeba hokejová liga. Nervózní jsem byl z toho, jak to dopadne.

To, že jim můžete fandit, je příjemné, ne? Komentátor v hokejové extralize si to dovolit nemůže.
Těžko posoudit. Je pravda, že v ligové soutěži musí být nestranný. Ale pokud se jedná o mezinárodní soupeření, tak ta kapka radosti z úspěchu českého sportovce tam musí být. Já jsem dělal třeba mistrovství světa v in-line hokeji, které bylo v Pardubicích a které Češi vyhráli, a to se opravdu komentuje krásně. Pozitivní emoce pomůžou i komentátorovi.

V čem? Je to snazší komentovat?
To ne, je to stejné. Akorát ty emoce jsou vyšší. Vstoupí trochu do toho hlasu, který je kolikrát emocí zbarvený. Je to prostě barvitější, když závodí český závodník.

Disciplíny letošních medailistů komentujete celou sezonu - i v Diamantové lize. Čili nebyla náhoda, že jste je měl i na MS.

Ano, my máme takhle s Michalem Dusíkem rozdělené disciplíny. Já komentuji běhy ženské, on mužské. Já v mužské kategorii naopak technické disciplíny, takže hody, skoky a vrhy, Michal dělá tyto disciplíny v ženském podání. Není to tedy náhoda.

Tím, že jejich závody popisujete už delší dobu, to je lepší, že ano?
Ano. Víťu Veselého i Zuzku Hejnovou jsem měl možnost komentovat celou sezonu. Pro mě je to cenné v tom, že nekomentuji jen jeden závod, který se třeba podaří. Například Zuzku jsem komentoval vloni na mistrovství Evropy v Helsinkách, kdy se jí to nepodařilo. Člověk má pak v hlavě ten jejich příběh, který je delší. V tom je to snadnější a jednodušší.

Jste s nimi v úzkém kontaktu, znáte se třeba s Hejnovou?
Nemůžu říct, že bych byl dobrý známý Hejnové. Potkáme se, točili jsme spolu rozhovory, vidíme se na závodech. Ale já ani nechci vstupovat do užšího kontaktu se sportovci. Držím se zpovzdálí.

Proč?
Komentátor by měl být podle mě nad věcí. Protože pak k jeho práci patří i to, že když se sportovci nedaří, tak už se říkají věci, které nejsou příjemné. A zase naopak. Prostě komentátor v televizi není součástí atletického týmu, byť mu drží palce, komentuje jeho úspěchy. Ale abych ještě doplnil odpověď: Známe se, Zuzce jsem to přál, mám ohromnou radost, když naši uspějí, ale nejsme v úzkém kontaktu.

Na konci závodu Zuzany Hejnové jste řekl tu hlášku: "Tohle je fontána pro Zuzanu!" Bylo to myšlené z toho filmu?

Přesně tak. To mě napadlo ve chvíli, kdy Zuzka byla úplně sama v cíli. Říkal jsem si, že ona je v té hlavní roli a zbytek je úplný komparz. Byl to bezprostřední nápad.

Nezáviděl vám kolega Dusík, že jste komentoval všechny české medailisty vy?
(usmívá se)
 Ošíval se a dělal si ze mě legraci. Ale on třeba vloni v Londýně komentoval Báru Špotákovou. Nebo komentuje několik let po sobě Usaina Bolta... Ale občas prohodíme vtip.

Jaký?
Říká mi, že je zkušenější, takže by si to měl vzít on.

A jaká je vaše reakce?
(usmívá se)
Já mu řeknu, že klidně. Že aspoň budu mít klid. Já si, upřímně řečeno, rád odkomentuji jakýkoliv atletický závod. Vůbec tam nemusí být české zastoupení. Naopak si to v některých okamžicích člověk užije víc, protože to je v klidu. Není tam stres z toho, co potom, jestli neudělám chybu... Ty závody, kde není česká účast, nejsou tak sledované a je to větší pohoda. Mně by to nevadilo. Kdybych měl komentovat jen Čechy, tak bych si k tomu vybral minimálně pět deset jiných závodů, které pro mě byly stejně napínavé. Není to pro mě úplně tak zásadní. Mám rád atletiku jako takovou.

Podle toho, co poslouchám, jste vděčný za každý přenos.
Jsem hrozně rád, že jsem se k tomu dostal, byť třeba nejsem původem atlet. Bylo těžké do toho pronikat. Procházel jsem různými fázemi, v některých chvílích to nebylo jednoduché, ale chytlo mě to a jsem rád, že mohu sedět na stadionech a dívat se na takové sportovce živě.

Když jste ještě nepracoval v televizi, byl jste ten divák, který seděl u obrazovky a říkal si: Až já tam jednou budu komentovat?
To ne... Samozřejmě se setkávám s tím, že mi píšou lidi, co se jim líbilo a co naopak ne. Je jasné, že každý má jiný názor. Beru to, snažím se to dělat poctivě a podle sebe, abych byl sám spokojený. Pak budou třeba i diváci spokojení. Ale je jasné, že se najde někdo, kdo má jiný názor a viděl by na tom stanovišti radši někoho jiného. S tím těžko mohu něco udělat.

V poslední době se diváci a některá média ohrazovala proti fotbalovému komentátorovi České televize Pavlu Čapkovi.
Já mám to štěstí, že nejsem v televizi od roku 1984 jako on. Takže ještě nejsem tak všeobecně známý. Ale k tomu Pavlovi. To, co se tady teď děje, mi přijde špatný. Chápu, že jsou fanoušci, kteří mají jiné oblíbené komentátory, nebo že se najdou lidi, kteří vypínají komentář různých komentátorů. Ale nerozumím tomu, proč se na tom píšící novináři přiživují. Jedno médium jde vysloveně proti komentátorům. Nechápu, proč novináře podkopávají a snaží se přiživit na popularitě nebo smůle někoho jiného v situaci, která pro druhého kolegu není komfortní. Na blogy ať si to lidi klidně napíší, ale ne aby to řešil novinář, který by se měl spíš starat o to, jestli je jeho článek v pořádku, nebo ne. Psát o jiných novinářích mi přijde jako hyenismus.

Proč si ho vybrali?
Pavla Čapka si vybrali jako snadný terč. Je známý, jak v televizi pracuje třicet let a komentuje fotbal, kterému u nás rozumí každý. Všichni ho tedy znají a ve chvíli, kdy se mu něco nepodaří, tak je hrozně snadné se do toho strefovat. Proti němu stojí neznámý novinář, který popouzí davy.

Řešíte to na poradách v televizi?
Neřešíme, to si řeší každý sám. Jinak tohle byl můj osobní názor. Já bych jako novinář určitě v televizi neříkal, že se mi nelíbí článek toho a toho. Ale bulvarizace tisku bohužel postupuje a určitá média hledají témata, která jsou lacině populární. Tohle je jedno z nich.

Ale tak veřejnoprávní televize si stejně asi nemůže vzít tisk a kritizovat ho.
My přece nemůžeme udělat pořad, ve kterém bychom si vzali na pranýř český tisk a v něm kritizovali, jak je to špatné, co je tam špatné a že chybí relevantní informace. Koho by to zajímalo. To je věc, která normální lidi nezajímá. To prostě do televize nepatří.

Mimochodem, vás už také na internetu hodnotili. Komentář finálového závodu Hejnové jeden portál popsal jako nezáživný.
Já jsem svůj komentář slyšel několikrát, protože se to opakovalo v přenosu. Podotýkám, že nejsem úplně z těch, kteří by svoje komentáře rádi poslouchali. Ale nevím, jestli jsem měl víc křičet, zpívat připravené písně nebo jódlovat... Možná by to bylo zajímavé pro člověka, který sedí v redakci internetového portálu.

Na internetu jsou záznamy závodu Zuzany Hejnové z jiných zemí. Poslechl jste si je?
Já jsem neměl moc čas. Přicházeli jsme v osm ráno na stadion, pak se komentovalo do jedné do dvou hodin, pak si člověk dal rychlý oběd a během odpolední pauzy jsem čtyři pět hodin seděl u počítače. Ale ne proto, že bych hledal videa z jiných televizí, spíš proto, že jsem se připravoval. Na devět dní jsem úplně vypnul a o dění okolo nebo u nás jsem se dozvěděl, až když jsme se vrátili. Nevím, jestli se k tomu někdy dostanu. Jinak v českém domě byl satelit, tak jsem někdy koukal na českou verzi Eurosportu, kde komentuje Štěpán Škorpil, legendární komentátor. Toho obdivuji, že sám dokázal komentovat celý den. My jsme v té Moskvě byli dva a stejně jsem byl každý den úplně vyřízený. A představa, že bych to komentoval od rána do večera sám... Je to pan komentátor.

Škorpil komentoval už v letech, kdy udělala rekord na 800 metrů Jarmila Kratochvílová, která rekord drží dodnes. Nedávno bylo zrovna třicetileté výročí.
Podle mě ten rekord už nikdo nepřekoná. To je rekord, který je tak kvalitní, že v současnosti nevidím žádnou závodnici, která by se tomu jen přiblížila.

Zpět k Moskvě. Snášela se dost kritika na organizaci a hlavně na bídnou diváckou návštěvu.
My jsme byli v Moskvě, atleti tam závodili, celý svět to sledoval, ale Moskva si toho nevšimla. Že tam je nějaké mistrovství v atletice, bylo na pár plakátech. To bylo nejvíc zarážející. Město samotné tím vůbec nežilo. Nejvíc to bylo znát na tom, že tam nechodili lidi. Na finále stovky byl poloprázdný dům, byť teda sedmdesátitisícového stadionu. To bylo do očí bijící. Byl jsem na svém třetím MS a na dvou letních olympiádách, ale tohle jsem nezažil nikde. To bylo hanebné. A když už tam někdo přišel, tak to byli Rusové, kteří přijeli odjinud. Moskvané se na to úplně vykašlali. Přitom to byla špičková akce se špičkovými výkony - byly tam krásné příběhy, po sportovní stránce by se to dalo srovnat s loňskou olympiádou, ale město samotné jako kdyby to ignorovalo. Zajímavé třeba bylo, že tam byl maskot vrabčák, ale oni prostě nebyli k dostání. Lidi si to rádi kupují jako suvenýr, my jsme ho taky sháněli, ale ve finále nám bylo řečeno, že budou možná příští týden.

A to bude v Rusku zimní olympiáda a pak také mistrovství světa ve fotbale.
Musím dodat, že poslední dva dny byly výrazně lepší, když se stadion zaplnil. Ale ruský fanoušek fandí jen ruským sportovcům. Takže se stávalo, že jsme sledovali nějaký závod a do toho najednou výbuch nadšení. Všichni koukali, co se stalo a pak nám došlo, že nějaký Rus buď házel, nebo skákal. A ten výkon třeba ani nebyl tak dobrý. To když srovnám, že jsme byli před šampionátem na Diamantové lize v Londýně, tak tam Britové drželi palce všem. Dokáží to ocenit, i hlasitě. To bylo opravdu hodně znát.

David Lukšů provázel diváky České televize atletickým světovým šampionátem...

David Lukšů provázel diváky České televize atletickým světovým šampionátem společně s Michalem Dusíkem. Nejslabším článkem sportovní události léta podle něho byli ruští diváci.

Takže před olympijskými hrami a MS ve fotbale ne úplně chvályhodná situace.
Olympijské hry může zachránit, že tam pojedou fanoušci z jiných zemí než z Ruska a že tam přiletí cizinci. Ale ruskému fanouškovi nevěřím. A co se fotbalu týče, tak to je světový fenomén, takže tam bych se toho taky nebál.

A co se podmínek pro novináře týče? Slyšel jsem, že bylo daleko tiskové středisko.
To je Rusko, tam je všechno daleko, všechno je veliké, což není uživatelsky úplně příjemné. Protože když musí člověk chodit ze stadionu svižnou chůzí do střediska, tak si to pak rozmyslí a radši sedí kvůli ušetření času v malém provizorním středisku na stadionu, kde je hlava na hlavě. Stalo se tam tedy to, že tiskové středisko, kde byly stovky míst, zelo prázdnotou. Všichni novináři zůstali na stadionu a tísnili se v místnosti 5 x 15 metrů.

V tom hicu asi i nedýchatelno.
Vedro tam bylo pořádné. Po stránce organizátorské pro novináře to nebylo úplně nápadité, mohli to udělat jinak. Ale takové ty běžné standardy jako internet nebo tiskárny fungovaly. Že by to byl úplný propadák, to říct nemůžu. Nevím, jestli Rusům záleželo na tom, aby se tam lidi cítili třeba o trochu líp. My jsme od metra museli projít přes tři rámy a při každé kontrole vyžadovali ukázat, co máme v batohu. Ale zvykli jsme si na to. Nechci si jen stěžovat. Větší průšvih byli ti diváci. Protože v tomto ohledu to bylo opravdu nejhorší mistrovství.

Už jsme zmiňovali Michala Dusíka, váš tým doplňovala také reportérka Žaneta Peřinová a kameraman...
Jezdíme spolu od mistrovství Evropy v Barceloně 2010. A to, že tam jezdí štáb, je podle mě hrozně dobře. Hlavně ta reportérka. Protože komentátor během komentování nemá čas dělat reportéra. Díky tomu aspoň zprostředkujeme bezprostřední reakci, kterou bychom nebyli schopní udělat. Podle mě to přenos oživí a divák to uvítá. Navíc jsme byli na jedné z devatenácti nejlepších pozic. Takže vedle BBC, televize z Jamajky, Eurosportu, německé televize... A mít ve vysílaní mluvícího Bolta, se kterým mluvila Žaneta, to je unikátní. Troufám si říct, že to v televizním prostředí u nás nemá konkurenci. Celý ten systém vymyslel Michal Dusík a tohle byl podle mě přelom ve vysílání.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na humpolecké autobusové nádraží budou lidé ještě nějaký čas chodit. Výstavba...
Integrovaný dopravní systém naplánovaný krajem budí ve městech nevoli

Zatím v bolestech se rodí integrovaný dopravní systém Vysočiny. Proti jeho návrhu, jak jej hejtmanství prezentovalo, se ozývá řada kritických hlasů. „V tak...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.