Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práce v nemocnicích je otrocká, tvrdí mladý gynekolog Greguš

  15:18aktualizováno  15:18
Nemocniční lékaři v Novém Městě na Moravě si v uplynulých týdnech kromě desetiprocentního nárůstu tarifů, který zdravotnickému personálu nemocnic garantuje vláda, od Nového roku vyjednali vyšší odměny za služby.

Jedním z lékařů, kteří na konci roku vystoupili proti stávajícím podmínkám v nemocnicích, je předseda novoměstské organizace Lékařského odborového klubu Jan Greguš. Mladý gynekolog za loňský rok nasbíral kvůli nedostatku lékařů přes 670 hodin přesčasů. Přepracovanost je podle něj na doktorech znát. | foto: Jiří Bárta, MAFRA

Nemocnici to ročně bude stát zhruba 7 milionů korun navíc. „Je to kompromis mezi tím, co jsme původně požadovali, a tím, že vedení nemocnice na počátku akce naše požadavky kategoricky odmítlo. Osobně to vnímám jako dobrý výsledek,“ říká lékař-odborář Jan Greguš.

Postoj vedení kraje byl zpočátku nekompromisní. Zaznívaly věty o astronomických nebo nesplnitelných požadavcích. Podle vyjádření vedení nemocnice by váš původní požadavek znamenal najít v rozpočtu 25 milionů navíc.
Je zajímavé, že vedení kraje hovořilo o astronomických částkách. Přitom v oficiálním tiskovém prohlášení kraje z 20. prosince figuruje v krajském rozpočtu částka 450 milionů korun ve Fondu strategických rezerv. A dále částka 200 milionů korun, kterou budou moci krajští radní a zastupitelé disponovat pro případ, že by bylo třeba dofinancovat příspěvkové organizace, například pro stabilizaci lidských zdrojů ve zdravotnictví. Stojí tam i to, že kraj vstoupí do roku 2017 s největší pravděpodobností s celkovou rezervou 1,3 miliardy korun. Ještě bych podtrhl fakt, že toto prohlášení bylo vydáno téměř tři týdny poté, co se vedení kraje dozvědělo o situaci v novoměstské nemocnici.

Proč jste vystoupili s požadavky až na konci roku?
Vyplynulo to ze situace. V průběhu roku se situace personálně postupně horšila. Někteří lékaři odešli do důchodu, někteří do jiných nemocnic, další do soukromých ambulancí. Pro ambulantní lékaře přestalo být finančně zajímavé sloužit noční služby. Tak vznikl obrovský problém s obsazováním nočních služeb, zejména na některých odděleních. Frustrace, únava a přepracovanost lékařů začaly být k nevydržení, a tak jsme v listopadu řekli: A dost!

Jak se taková přepracovanost a frustrace projevovaly?
Začaly se objevovat problémy v komunikaci jak mezi personálem samým, tak i směrem k pacientům. Z velké části bylo vše způsobené nedostatkem času na pracovní povinnosti a chronickým stresem na pracovišti. U některých lékařů se objevily zdravotní problémy, jeden se dokonce v práci zhroutil vyčerpáním. Lékaři mají obrovské množství přesčasových hodin, mnohdy jsou v práci i 50 hodin v kuse. Já jsem mladý, ale někteří moji kolegové v tomhle režimu pracují přes 30 let. To se na jejich zdraví musí odrazit.

Jan Greguš

  • jednatřicetiletý lékař gynekolog žije v Tišnově
  • vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity
  • v novoměstské nemocnici pracuje čtyři a půl roku, od loňského března je předsedou místní organizace Lékařského odborového klubu

Kraj do svých pěti nemocnic průběžně investuje a zdravotnictví rád prezentuje jako svoji prioritu. Nové Město získalo v poslední době 3D mamograf s tomosyntézou, špičkovou magnetickou rezonanci a před šesti lety byl zrekonstruován interní pavilon. Z vašeho pohledu by tedy bylo lepší víc vyvážit investice do lidí s těmi do budov a zařízení?
Přesně tak. Dovolím si filozofickou otázku: Co je víc? Člověk, nebo stroj? Domnívám se, že člověk. A zdravotnictví je hlavně o lidech. Je sice správné investovat do rekonstrukcí budov a moderních a drahých přístrojů, ale pokud za chvíli nebude nikdo, kdo by tyhle přístroje obsluhoval... Kraj se snaží prezentovat především tím, co je vidět. Dostatečné obsazení nemocnic personálem ale tak snadno ukázat nelze. Není to proto jeho priorita.

S požadavky se ozvali lékaři. Sestry se k vám však nepřipojily.
Sestry i další nelékařský personál mají rovněž své problémy – velké množství přesčasových hodin, které nemají proplacené nebo které si nemohou vybrat. Jsem toho názoru, že si zaslouží víc a že bylo legitimní o to žádat. Proto jsem v počátcích naší akce oslovil sesterské odbory, abychom do toho šli společně. Sestra přece nemůže pracovat bez lékaře a lékař nemůže pracovat bez sestry. Nicméně se mi nepodařilo jejich odbory přesvědčit. Těžko jsem tak za ně ze své pozice lékaře mohl bojovat.

K vaší akci se podle dostupných údajů připojily dvě třetiny lékařů. Jakou jste tedy měli podporu?
Trošku bych to specifikoval. Šlo o dvě třetiny lékařů, kteří vypověděli své dohody na služby. Ne všichni lékaři mohli tyto dohody vypovědět, protože ne všichni lékaři tyto dohody mají. Jsou oddělení, na kterých se neslouží, například patologie, oční, ORL, kožní... I tito lékaři nás podporovali, byť „jen“ tichým souhlasem s naším postupem. Celková podpora akce tedy byla větší než dvoutřetinová.

Neustále mluvíte o nedostatku lékařů. Podle webových stránek nemocnic je aktuálně jedenáct volných lékařských míst, některá i dva roky. Je těch jedenáct míst počet, který by situaci vyřešil? Nebo jaký by byl podle vás ideální stav personálu?
Aby se neporušoval zákoník práce, bylo by to minimálně kolem deseti až patnácti lékařů.

Takže by stačilo přijmout lékaře na volná místa a situace se zlepší?
Nejen to. Je potřeba zajistit, aby neodcházeli jinam „starší“ lékaři, kteří pak předávají cenné zkušenosti svým mladším kolegům. Tyto lékaře je třeba hlavně udržet v nemocnicích, a to důstojnými pracovními podmínkami a pozitivní motivací.

Nemocniční systém označujete vyloženě za otrocký. Proč?
Za slovem otrocký si plně stojím. Nemocniční lékař je nucen sloužit – jednak z finančních důvodů a jednak je na něj kolikrát vyvíjen nadřízeným nátlak, aby sloužil, protože nadřízený potřebuje zajistit pohotovostní režim s minimem lékařů, co má. Lidé jsou pohoršeni, když v médiích čtou o příjmech lékařů. Neuvědomují si však, že se jedná o částku uváděnou za dvojí práci. Lékař jednak pracuje osm hodin denně jako kdokoli jiný, nadto má služby na zajištění pohotovosti, to znamená od půl čtvrté odpoledne do sedmi do rána. Takovýchto služeb má za měsíc několik, včetně služeb o víkendech a svátcích.

Kolik hodin navíc to dělá ročně?
Když se sečtou hodiny, které lékař stráví v práci, dostává se na dvojnásobný počet hodin, než povoluje zákoník práce. Často je to přes tisíc hodin ročně. Příjmy lékařů vypadají na první pohled báječně, dokud člověk neudělá jednoduchý výpočet: peníze na výplatnici děleno počet hodin v práci. Pak se dostává na částku kolem tří set korun hrubého na hodinu. V nemocnicích je záměrně udržována nízká hodinová sazba, aby těch málo lékařů, kteří v nemocnicích jsou, odsloužilo hodně služeb a tím si aspoň trochu přišli na vyšší peníze, za minimálních nákladů zaměstnavatele a zřizovatele.

Jak to chodí v praxi se službami?
Nastoupíte třeba v sobotu v 7 hodin ráno do služby a jste tam celou sobotu a neděli. V pondělí v 7 hodin ráno byste měli jít po 48 hodinách domů, ale provoz vám to neumožní. Takže jste v práci třeba do 10 hodin. Na regeneraci sil nemáte víc než zbytek pondělí, protože v úterý už jdete opět do práce - máte další službu. Jen „všední“, takže jste v práci v kuse „jen“ 24 hodin. To není žádná fikce, takhle my pracujeme. Jaký pak má lékař podat výkon a být empatický po 50 hodinách v práci?

Kolik jste měl vy osobně za minulý rok přesčasů?
Přes 670 přesčasových hodin.

Na konci roku jste si vymohli vyšší odměny právě za služby nad rámec svého úvazku, nicméně to stejně neřeší systémový problém.
Přesně tak. Musí následovat další kroky, vedení sem musí přivést další lékaře. Ale samozřejmě i další nelékařský personál.

Může být novoměstská nemocnice po dohodě s lékaři nad rámec 10 procent k tarifům přislíbených vládou atraktivnější pro lékaře?
Po tom, čeho jsme nyní dosáhli, by se naše nemocnice mohla stát pro nastupující lékaře o něco atraktivnější. Spíše však takováto navýšení nyní i v budoucnu pomohou udržet současné lékaře nemocnice.

Sami jste upozorňovali na to, že nedostatek lékařů a jejich přepracovanost není jen problém novoměstské nemocnice. Pro sebe jste něco navíc vybojovali. Jak na to reagovali vaši kolegové v dalších vysočinských nemocnicích, kde se veřejně neozvali? Nezačnou se bouřit také?
Kolegové po celé republice nám veřejně i neveřejně vyjadřovali podporu a začínají se také v některých nemocnicích oprávněně ozývat. Horšící se personální situace ale bude podobná i v dalších nemocnicích Kraje Vysočina. Pokud i tam problémy přesáhnou únosnou hranici, může pan hejtman očekávat, že se zdravotníci začnou bouřit.

Vláda přislíbila růst mezd ve zdravotnictví v dalších třech letech. Pomůže to k tomu, aby nemocnice byly zajímavější pro mladé lékaře?
Byl by to jeden z kroků, který by atraktivitu pozvedl. Jsem ale skeptický ke slibům vlády. Máme zkušenost s memorandem z roku 2011 uzavřeným tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, po předčasných volbách se situace změnila. A letos na podzim budou parlamentní volby, po nich může být všechno jinak.

Jak se vám jednalo s hejtmanem Jiřím Běhounkem, tedy člověkem z oboru, bývalým primářem pelhřimovské ortopedie?
On s námi nejednal. Z jeho strany nevzešla žádná iniciativa k jednání. My jsme naše požadavky předali vedení nemocnice 1. prosince s tím, že nám bylo řečeno, že druhý den s nimi seznámí zástupce kraje. To znamená, že již 2. prosince hejtman byl – nebo měl být – o situaci v Novém Městě plně informován. Hejtman svého náměstka vyslal do Nového Města až 29. prosince, to znamená za deset vteřin dvanáct, aby se odvrátil směnný provoz. Jediná přímá účast hejtmana na celé akci bylo jeho tiskové prohlášení a výstup v médiích 21. prosince, ve kterém se velmi podivoval celé situaci. Jako by o ní od 2. prosince nevěděl.

Proč jste nevyvolali přímé jednání vy sami?
Nebyl k tomu důvod. Stejně jako lékaři jdou se svými problémy za mnou, já jdu za paní ředitelkou. A ona za svými nadřízenými na kraji. Bylo by nelogické obcházet jednotlivé hierarchické stupně.

Ředitelka nemocnice Věra Palečková byla mezi mlýnskými kameny. Z jedné strany na ni tlačili nespokojení zaměstnanci a shora neústupné vedení kraje. Nebylo by přece jen lepší přímé jednání?
Tomu rozumím, máte pravdu. Paní ředitelka byla v nezáviděníhodné situaci. Chci říct, že paní ředitelka celou situaci zvládla velmi dobře. Celkově jednání s ní byla slušná a věcná. V bilancování této akce nemohu paní ředitelce nic vytknout. Naopak mě osobně velmi mrzí přístup pana hejtmana. O to víc, že je lékař a problémy ve zdravotnictví důvěrně zná. Pevně věřím, že pan hejtman v dalších jednáních ukáže, že není jen politikem, ale že uvnitř zůstal i lékařem a pacientem.

Už jsme zmínili dohodu, která na poslední chvíli zabránila přechodu na směnný provoz, což by znamenalo odkládání operací a omezování některých ambulancí. Budete ještě některé věci dojednávat?
První fáze naší akce je ukončena, další jednání pokračují. Nyní je na čase udělat systémové kroky, a to je na politicích. Ti však bohužel jako systémový krok chápou redukci nemocnic, oddělení a personálu. Ale systémový krok, který je třeba udělat a který vyžaduje dostatek politické kuráže, je přesně opačný. To znamená naopak posílit stávající personál v nemocnicích.

Autor:


Nejčtenější

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Při festivalu na Vysočině zemřel pětiletý chlapec, spadl pod kola vláčku

Pětileté dítě vypadlo z vláčku.

Rodinný festival v zábavním areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem poznamenala tragická událost. Pětiletý...



Malování na poníky dětem dovolily brigádnice, Šikland jim dal výpovědi

Při rodinném festivalu Blue Style Prima Fest v Šiklandu ve Zvoli u Penštejna...

Víkendové malování na poníky v areálu Šiklova mlýna, které pobouřilo veřejnost, nebylo oficiální součástí programu....

Kvůli falešnému svědectví hledá Šikland lidi, kteří tragickou nehodu viděli

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Zábavní areál Šikland hledá skutečné svědky, kteří byli u sobotní tragické nehody. Pod koly výletního vláčku tam zemřel...

Nejbezpečněji je na Vysočině, kriminalitě vévodí velká města

Kriminalita v České republice

V Česku je ročně nahlášeno v průměru 280 tisíc trestných činů. Nejvíce jich policie řeší hlavně ve velkých městech a...

Další z rubriky

Ať nejsou turisté jen na Karlově mostě, zahájil Babiš v Telči obnovu zámků

Premiér Andrej Babiš na návštěvě státního zámku v Telči.

Národní památkový ústav uspěl s deseti ze 16 žádostí o evropské dotace z programu IROP určeného na obnovu památek....

Cvičení Ample Strike se zúčastní 19 zemí, lidé se musí připravit na hluk

Na akci Ample Strike je nasazována špičková technika řady armád. Na snímku z...

Stále větší zájem mají armády zahraničních států o účast na vojenském cvičení Ample Strike. Letos se bude na náměšťské...

Někdejší sídlo jihlavských lesů obsadila mládež s poruchami chování

Koncem roku 2014 se vedení městských lesů přestěhovalo do svého areálu v...

Přes tři roky čekala budova bývalého sídla správy městských lesů v Jihlavě-Lesnově na nové využití. Od července tu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz