Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bratři Neckářovi by rodný dům svého otce v Jihlavě už nenašli

  10:45aktualizováno  10:45
Jedním z prvních hostů letošního Vysočina Festu v Jihlavě byl minulý týden populární zpěvák a herec – Václav Neckář. V plné síle a v nasazení vystoupil společně se svým bratrem Janem a skupinou Bacily. Málokdo ovšem ví, že otec obou muzikantů se narodil právě v krajském městě Vysočiny.

Václav Neckář zazpíval v Jihlavě své největší hity včetně Půlnoční. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vy prý máte kořeny v Jihlavě. Je to pravda?
Václav: Táta se narodil v roce 1915 v domku ve Starých Horách. Měl sedm sourozenců. Byli to Fero, Maru, Eda, Ema, Vašek, Anička a Josef. Ti byli po dvou letech po sobě narození a nejmladší Zdeněk se narodil po 17 letech. Tátův starší brácha Eda začínal hrát v divadle pod jménem Eduard Dubský. Táta zase u choreografa Saši Machova a Voskovce a Wericha v Osvobozeném divadle. Pak byl v divadle na Kladně, v operetě v Pardubicích a dalších divadelních společnostech pod jménem Václav Dubský.
Jan: Zapomněli jsme říct, že táta nejprve z Jihlavy utekl k cirkusu.

Jak se to stalo?
Jan: Zkrátka potkal komedianty a odešel s nimi. Tatínek byl totiž vynikající tanečník a také dělal gymnastiku. Předvedl jim všechny ty přemety, taneční figury a bylo rozhodnuto.

Fotogalerie

Víte, kde jeho rodný domek v Jihlavě byl?
Jan: Já jsem tam byl jenom jednou, a to ještě na pohřbu. Navíc jsem byl hodně malý. Vůbec bych nevěděl, který dům to je ani kde přesně stojí. Vlastně ani nevíme, jestli zůstal v rodině.
Václav: Já jsem tam byl asi čtyřikrát. Pamatuji si, že tam byla velká zahrada s ovocnými stromy. Snad prý ještě stojí.

Máte ještě stále nějaké vazby na Jihlavu?
Jan: Máme v Jihlavě rozsáhlé příbuzenstvo – bratrance, sestřenice. Občas se setkáváme. Třeba právě teď na festivalu.

Oba jste se ale narodili už mimo Jihlavu, že?
Jan: Vašek se narodil za války v Praze na Žižkově v roce 1943, já v roce 1949 v Ústí nad Labem. Ale mohlo to být dokonce někde v Anglii.

Jak to myslíte?
Jan: Firma Sigma vyslala mámu ještě před válkou do Anglie, aby se tam zdokonalila v angličtině. Mohla tam v podstatě už zůstat. Ale protože ji to táhlo za tátou, vrátila se do republiky těsně před válkou.

Pojďme k muzice. Teď přes léto máte v přehledu koncertů většinou hudební festivaly a městské slavnosti. Baví vás tyto velké přehlídky?
Jan: Na jednu stranu je fajn, že přijde publikum, které by na nás jinak nepřišlo, a ukážeme, že ještě něco umíme. Na druhou stranu je vystupování na festivalech hodně specifické. Všechno je hodně narychlo a nikdy nevíte, jak to zvukově dopadne. My se třeba na koncert normálně připravujeme čtyři až pět hodin. Takže kdo nás zná jenom z festivalů, tak nás v podstatě nezná. Díky festivalům se ale zase potkáme s kolegy, se kterými bychom se jinak nepotkali. Teď v Jihlavě třeba s kapelou Jelen. V minulosti to bylo například s Chinaski, No Name nebo s Tomášem Klusem.

Co nějaká deska – chystá se?
Jan: Já o ní mluvím už dva roky – takže rodí se. Zatím je v hlavě a doufám, že se mnou neodejde do věčných lovišť. Naposledy jsme dělali desku Mezi svými, která byla spíš duchovně nostalgicky sváteční. Teď bych chtěl desku s Bacily a měl by to být veselý, taneční bigbeat. Já totiž říkám, že není nic smutnějšího než zatrpklý stařík. Takže bychom chtěli být veselí.

I v Jihlavě jste hráli hit Půlnoční a v podstatě lidé by vás bez ní nenechali ani odejít. Nezprotivila se vám už po těch letech hraní?
Václav: I když hrajeme na náměstí v pravé poledne, všichni čekají právě na Půlnoční.
Jan: Všechny písničky máme rádi a v podstatě jsou to naše děti. Vašek natočil přes 500 písní. Hrajeme ty, co lidé nejvíc chtějí.
Václav: To, co by nás nebavilo, bychom ani nehráli.

Jako herec jste se objevil v řadě českých filmů. Kterou roli máte nejraději?
Václav: Letos 9. září uplyne 50 let od doby, kdy se natočily Ostře sledované vlaky. To byla moje první role a byl jsem tehdy také poprvé před filmovou kamerou. To je moje srdeční záležitost. Ředitel Rokoka Darek Vostřel mi tehdy dal k jedné premiéře knižní novelu Ostře sledované vlaky. Já jsem ji za noc přečetl a moc se mi líbila. To jsem ještě netušil, že mě za měsíc pozvou na kamerové zkoušky na Barrandov právě kvůli roli v tomto filmu.
Jan: Hezké na tom je, že tento film byl režijním debutem pro Jiřího Menzela a vybral si Vaška, pro kterého to byla také první zkušenost s filmem a navíc to byla i hlavní role. A jako na potvoru získal film v německém Mannheimu hlavní cenu na filmovém festivalu a rok na to Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Mohli jste v té době vycestovat na některý z těch festivalů osobně?
Jan: Jirka Menzel tam byl pozvaný a vzal si s sebou Jitku Bendovou, která hrála konduktérku Mášu a uměla navíc skvěle anglicky, takže mu i překládala.
Václav: Proč by si vzal s sebou do Hollywoodu škaredého kluka, když si mohl vzít hezkou holku. (směje se)

Měl jste trému, když to byla vaše první filmová role?
Václav: Samozřejmě. I když v té době už jsem dělal před televizní kamerou. Jirka Menzel mě hlídal, abych byl civilní a nebyl za showmana.

Jak po letech vzpomínáte na samotné natáčení?
Václav: Bylo strašně rychlé. Začali jsme koncem února a skončili v květnu nebo v červnu. To bylo v roce 1966 a premiéra byla v listopadu na Festivalu pracujících.
Jan: Železničáři po premiéře posílali protestní dopisy, že takto rozhodně práce na železnici nevypadá. Nejvíc je pobouřilo razítkování dívčí zadničky.



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...



Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

VIDEO: Na dálnici D1 vyletěl řidič s autem za svodidla, nehodu nepřežil

Na dálnici D1 havarovalo auto. Řidič zemřel

Nehodu na D1 na Vysočině dopoledne nepřežil řidič osobního auta. S vozem vyletěl z dálnice a skončil v porostu za...

Tahanice o Schumachera. Jihlavského beka chtějí pražské kluby i Rijeka

Till Schumacher z Jihlavy v duelu s Novým Městem

Fotbalová Vysočina stále ještě může přijít o svého levého obránce Tilla Schumachera z Německa, jenž prošel...

Další z rubriky

Nepil jste? ANO zvažuje zavést před hlasováním zastupitelstva testy

Testování cyklistů na alkohol na vinařské cyklostezce u Strachotína.

Do renesanční síně jihlavské radnice vstupuje hlídka městské policie. Vyzývá vybrané zastupitele, kteří zde zrovna...

Atomy potřebuje vidět jen vědec, ne člověk ve fabrice, tvrdí Romanovský

„Pokud bychom za jádro atomu považovali třeba tuto desku, označující střed...

Jihlavský rodák Vladimír Romanovský instaluje a opravuje mikroskopy za miliony korun. Už jedenáct let pracuje pro...

Ji.hlava 2018: U dokumentů bude nově jasné, od kolika let jsou přístupné

Ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2018 Marek...

Tématem paměti je označen trolejbus, který bude poutat na říjnový 22. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.

Najdete na iDNES.cz